„My se chystáme vyjednávat. My budeme vést dialog s našimi partnery,“ uvedl Vondráček k summitu NATO v Ankaře. Rozpočet na rok 2026 označil za přechodný a „maximum možného“. Odmítl, že by vláda nechtěla plnit závazky vůči Alianci.

Do debaty vstoupil poslanec SPD a ekonom Miroslav Ševčík, který zpochybnil samotné měření výdajů podle HDP. „To je úplná blbost, aby se to vztahovalo k hrubému domácímu produktu. Důležité je, aby byla vytvořena obranyschopnost,“ prohlásil.

Ševčík varoval, aby Česko pouze „uměle nevytvářelo faktury“ nebo neposílalo zálohové platby na věci, které přijdou až za roky. „My potřebujeme opravdu zabezpečit obranyschopnost,“ dodal. Zároveň vytáhl srovnání vojenských výdajů USA, EU a Ruska. „USA a Evropská unie dávají dohromady 1335 miliard dolarů. Rusko 190 miliard. To je 14 procent výdajů Ameriky a Evropské unie,“ řekl s tím, že nejde o proruský pohled, ale o práci s čísly.

Anketa

Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?

Má

2%

Nemá

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 27463 lidí

Do sporu se zapojil také místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek. Připustil, že výdaje Fialovy vlády podle dostupných čísel zřejmě na plná 2 % nedosáhly, zároveň ale hájil tehdejší postup. „Já z toho nemám radost, že teď ta 2 % naplněna nejsou,“ uvedl s tím, že šlo o výdaje, které bylo potřeba se spojenci dále vyjednávat, zejména u infrastrukturních projektů souvisejících s obranou.

Zároveň varoval, že problém není jen v číslech, ale i v důvěře partnerů. „Důležitý je právě to, že tím rozlobíme partnery, se kterými máme spolupracovat na obranyschopnosti celého bloku NATO,“ zaznělo z jeho strany.

Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová naopak vládu obvinila, že dává peníze jinam než do obrany. „Snížili jste rozpočet o 21 miliard na armádu a místo toho dali 17 miliard do obnovitelných zdrojů,“ řekla. Vláda podle ní rozdává „dárečky“, místo aby investovala do bezpečnosti.

Druhá část debaty se stočila k novele rozpočtových pravidel. Ta má umožnit, aby se některé výdaje nezapočítávaly do schodku. Podle Vondráčka je změna nutná, jinak by vláda nebyla schopna sestavit rozpočet. „Do budoucnosti se neproškrtáte,“ uvedl.

Havránek v této části přitvrdil a varoval před dalším zadlužováním. Podle něj se vláda posouvá od schodků kolem 300 miliard ke schodkům okolo 400 miliard. „Přiznejte, že jakákoli konsolidace veřejných financí ve vašich prioritách není,“ vzkázal vládním poslancům. V debatě si rýpl i do Ševčíka: „Kdybych já takto obhajoval tento tisk u státní hospodářské politiky a říkal, že to je rozpočtově odpovědné, tak jste mě vyhodil. A vyhodil jste mě naprosto správně.“

Šebelová pak mluvila o „hrůze“ a varovala před ztrátou kontroly nad veřejnými financemi. „Reálné schodky budou 400 až 500 miliard,“ řekla. Podle ní se část dluhu schová mimo běžnou kontrolu. „To je opravdu rozpočtový armagedon, co se na nás valí,“ varovala.

Ševčík připustil, že rozvolnění pravidel jako ekonom „nevítá“. Zároveň ale tvrdil, že problém má kořeny už v evropském rozvolňování a ve stavu, který vláda zdědila. „Hrůza to je pro mě ekonoma,“ řekl, ale dodal, že návrat k vyrovnanému rozpočtu bude trvat nejméně dvě volební období.

V závěru se debata vyostřila i kvůli ministryni Zuzaně Mrázové. Vondráček kritiku médií přirovnal k útoku predátorů na „slabší kus“ a odmítl volání po její rezignaci jako pokrytecké. Ševčík pak zaútočil na Seznam Zprávy a mluvil o „hnojometech“.

Šebelová naopak trvala na tom, že ministryně nemá bydlet v obecním bytě s regulovaným nájmem. „Využívá peníze, které jsou určeny pro potřebné obyvatele,“ uvedla. Nejvíce jí však podle jejích slov vadí stav stavebního zákona, který označila za „paskvil a katastrofu“.