Zmíněné varianty ministerstvo připravilo v rámci návrhu zákona o finanční pomoci studentům, který by ještě v letošním roce měla projednat vláda.
První varianta je pevně spjatá s výší současného příjmu absolventa. Ten by peníze platil pouze v případě, že by jeho mzda přesahovala výši průměrného platu. V opačném případě by absolvent mohl splácení odložit.

Druhá možnost počítá se splácením hned po ukončení školy, s tím, že by absolvent školám měsíčně splácel pevně stanoveným procentem svého platu. V třetím případě by se vysokoškolák mohl se školou domluvit na splátkovém kalendáři. Splátky by si přitom mohl rozpočítat na 5, 10 nebo 15 let. Placení přitom bude moci přerušit v případě ztráty zaměstnání, odchodu na mateřskou dovolenou, či v dobách, kdy bude pobírat mzdu nižší, než je dvojnásobek minimální mzdy. V takovém případě bude splácet pouze úroky.

Stavební spoření se hodí... na školu