Do našich domácností tehdy rozeslal Miroslav Kalousek své složenky, aby díky vyvolané panice získal podporu voličů pro úsporné reformy. ČR přitom byla a stále je od předlužení země, typického zejména pro jižní křídlo eurozóny, na hony vzdálena. Dluh ČR se pohybuje kolem 40 % HDP, kdežto v Řecku je už kolem 160 %.

Přesto, že Řecko je tak silně předlužené, tak ani zde nelze mluvit o tom, že neexistují alternativy reforem. Ostatně právě proto zde byla na 48 hodin vyhlášena další generální stávka. Řekové stávkují, protože se zaměstnancům kvůli zrušení většiny příplatků a odměn sníží mzdy o celé desítky procent. Zároveň porostou nepřímé daně, které způsobí nárůst cen zboží. Řecký parlament nyní projednává už další kolo úspor a škrtů. Předkládá ho premiér Jorgos Papandreu (PASOK), jehož vláda má po volbách v roce 2009 v třísetčlenném parlamentu většinu 155 poslanců a který nedávno velmi těsně ustál hlasování o důvěře.

V Řecku se prolínají důsledky nedávné světové krize a nerealistická politika dluhů, kterou léta tolerovaly jak vlády konzervativní pravice (Nea demokratia), tak socialistů (PASOK). Typickými pro řecké poměry se staly přebujelá byrokracie a impotentní daňový systém. Realitu při vstupu do eurozóny v roce 2002 zakrývalo falšování statistik, nepomohly ani megalomanské projekty typu olympijských her či závody ve zbrojení se sousedním Tureckem.