Podle Bahníka je třeba se Husovou osobností zabývat bez jednostranných oslavných či zatracujících hodnocení. Jeho „případ“ i dnes stále vyvolává vášně, často zcela iracionální. 

Hus objektivně kacířem byl

Byl Jan Hus kacíř? „Z katolického pohledu Jan Hus skutečně v řadě bodů své nauky heretikem byl. To ale mnozí z jeho kostnických soudců také, byla mezi nimi totiž silně rozšířena nauka o nadřazenosti koncilů nad papeži, takzvaný konciliarismus, která je z katolického pohledu bludná a dočkala se odsouzení,“ říká Bahník.

Doba, kdy Jan Hus žil a působil, byla podle Bahníka značně složitá a Církev prožívala jednu ze svých  nejhlubších krizí v důsledku takzvaného papežského schizmatu. Tedy situace, kdy byli nezávisle na sobě zvoleni na papežský trůn dva, posléze dokonce tři papeži. To vážně zpochybňovalo autoritu papežského úřadu a zároveň vedlo k novému promýšlení některých teologických problémů.

„Současně na evropských universitách vrcholil filosofický spor známý jako spor o univerzálie, ve kterém se Hus angažoval jako stoupenec platonského ´realismu´. To ovlivňovalo i Husovy teologické názory, z nichž některé nelze ani dnes považovat za slučitelné s katolickou naukou a Hus v tomto smyslu kacířem byl,“ dodal Bahník.   

Nebezpečí Husovy nauky