Tehdy se jednalo o přijetí Lisabonské smlouvy, nyní eurovalu. Uvědomila jsem si, že slova, která Jana Bobošíková pronesla k tehdejšímu premiérovi Topolánkovi, by mohla klidně nyní říci premiéru Nečasovi s tím, že by tam nahradila slova Lisabonská smlouva slovem Euroval. Proto jsem se rozhodla opublikovat projev v plném znění. Mirek Topolánek tehdy její slova neslyšel a nic pro naší republiku kromě ostudy s Entropou během předsednictví neudělal. Nezbývá než doufat, že pan Nečas jako inteligentní, čestný a seriózní politik si slova paní Bobošíkové přečte a zamyslí se nad nimi. Na rozdíl od Topolánka není bohužel předsedou Rady EU, ale i tak má ještě velkou možnost zabránit tomu, aby Lisabonská smlouva nemohla být nadále svévolně rozšiřována pouze zrůdnými nápady Evropské komise. Aby si alespoň ve fiskální politice a především v daňových otázkách udržela naše republika právo veta. Jedním slovem je v jeho rukou, zda zabrání ještě větší katastrofě než té, co působí současná Lisabonská smlouva a eurozóna. Nemá to rozhodně jednoduché s europeistickou koalicí TOP 09, ale i přesto má možnost, aby získal úctu a respekt občanů tím, že by posílil prestiž jejich země. Má mimořádnou šanci, že se o něm budou jednou děti v hodinách dějepisu učit jako o hrdinovi, který zachránil jejich zemi před rozpuštěním v kotli Evropské unie. Taková šance je jednou v životě. Nezbývá věřit, že ji nepromarní, jako jeho předchůdci.

A zde je projev Jany Bobošíkové pracovně nazvaný "Nutné zlo je alibi zbabělců":

Vážený pane předsedo Rady Evropské Unie, dámy a pánové,

jsem hrdá na to, jakou obratnost a akceschopnost prokázalo české předsednictví v otázce dodávek plynu do zemí Evropské Unie. A byla bych ráda, kdyby předseda Rady Mirek Topolánek prokázal stejnou rozhodnost, s jakou jednal s Vladimírem Putinem a Julií Tymošenkovou o plynu, i v jednání o budoucnosti Evropské Unie, respektive o Lisabonské smlouvě. Předseda Rady Evropské Unie by měl mít ambici hrát roli leadera uskupení, ne pouhého údržbáře. Máte tak, pane předsedo, jedinečnou šanci prokázat, že Evropská Unie je prostorem, kde jsou si jednotlivé státy, bez ohledu na svou velikost, rovnocennými partnery. A budete-li mít odvahu, můžete se zapsat do historie.