Je to však jen první část peněz, které bude vláda lidoveckého premiéra Mariana Rajoye potřebovat na sanaci španělských bank. Další peníze mají z Unie přitéct do konce roku. Madridu se pro byrokratické pravidla nepodařilo obhájit, aby finanční pomoc šla rovnou bankám. Nejde tedy o pomoc ale o půjčku, která zatíží státní dluh. A samozřejmě musí být i splacena. To by se mělo stát do dvanácti let při úroku čtyři procenta.

Půjčka, která do bank přichází přes státní kasu, nutí vládu, aby nějakým způsobem začala kontrolovat jejich aktivity. Brusel totiž požaduje, aby se restrukturalizovaly ty finanční ústavy, které přijmou půjčku. V pojetí finančníků to mimo jiné znamená, že se přestanou vyplácet dividendy, odprodají aktiva a nadbytečné budovy, začnou se prouštět zaměstnanci. Státu to umožňuje, aby takto postižené banky zestátnil. A nad zadluženým státem bude mít kontrolu Brusel.

Odborníci mohou diskutovat, jestli je to dobře nebo špatně. Brusel však už předložil Madridu dvacetistránkový dokument s 32 podmínkami půjčky. Jak známo, nic není zadarmo. Jeden z bodů požaduje další úsporná opatření. Jejich plnění budou kontrolovat evropští experti každé tři měsíce.