To ovlivňuje podobu města na stovky let dopředu a točí se v něm velké peníze. Přesto je na okraji zájmu veřejnosti i médií. A to je potřeba změnit, neboť územní plánování je především dohoda všech občanů o utváření města, ve kterém žijí. Podle zákona se sice mohou k plánům na využití jednotlivých lokalit vyjádřit opravdu všichni, praxe však ukazuje, že čím míň lidí do toho mluví, tím lépe jdou budovatelské kšefty.

Příběhů podobných tomu v bývalém Strnadově zahradnictví je v Praze mnoho - spekulant koupí levně pozemek evidovaný jako zeleň nebo pole. Zajde na radnici, domluví si "za dobré slovo" změnu využití, a do tří čtyř let může začít stavět. Občané si většinou něčeho všimnou, až když přijedou první bagry. A na přípravě nového využití Strnadových zahrad si můžeme hezky ukázat základní "pravidla hry".

Zatloukej - nikdo se nesmí dozvědět, kdo o změnu funkčního využití pozemků fakticky požádal. V ukázkovém případě je vlastníků více, mají nečitelnou vlastnickou strukturu a je jasné, že oni bytový komplex stavět nebudou. Kdo ale na radnici návrh přinesl, se už asi nikdy nedozvíme.