Veřejné výdaje se staly v poslední době terčem útoků Václava Klause při jeho hodnocení posledního vývoje západních společností. Ve vědecké rozpravě na Národohospodářské fakultě VŠE nedávno hovořil o neadekvátním růstu veřejných výdajů i o tom, že pro Evropu začalo být rozhodující slovo nároky a jeho odtržení od slova výkon.

Podle prezidenta se západní civilizace svým posledním vývojem dopustila osudové chyby. „Vytvořila, pod heslem pokroku, ekonomicko-sociální model, který neklade na první místo ekonomickou výkonnost, od které by se mělo všechno další odvíjet, ale který na první místo klade autonomně se vyvíjející nároky jednotlivců, různých zájmových a sociálních skupin, ale i celých států," uvedl Klaus v úvaze pro časopis Týden.

Krizi více pocítily země s menším podílem veřejných výdajů

Hlava státu považuje tuto skutečnost za radikální obrácení řazení věcí, které je v tomto smyslu podobné komunismu. Upřednostňují se nároky, čímž dochází k neadekvátnímu růstu veřejných výdajů, bez ohledu na výkonnost ekonomiky. „Vznik dluhové krize států je dán možností krátkodobě nevyrovnávat státní rozpočet," poznamenal Klaus, že nic tajuplného v tom není.

„Když si uděláme jednoduchou ekonometrickou hypotézu, tak nám vychází, že vyšší zásah krizí pocítily země, které mají menší podíl veřejných výdajů," polemizuje pro ParlamentníListy.cz s Klausovým názorem Jiří Havel, mluvčí stínové vlády ČSSD pro hospodářskou politiku, a poukazuje přitom na Řecko, Španělsko a především Irsko.