Tento dokument přijaly i další státy, které se dohodly na společných zásadách hospodaření v Karpatech. Poprvé v historii Evropy se tak státy shodly na právně závazném nástroji, který pojímá péči o lesy v celé šíři aspektů environmentálních, ekonomických i sociálních.

Protokol navazuje na Karpatskou úmluvu, kterou už dříve podepsaly země, na jejichž území pohoří leží: Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina a Polsko. Zatímco Karpatská úmluva má rámcový charakter a obsahuje spíše obecně formulované závazky ochrany životního prostředí, Protokol přináší konkrétnější úkoly. Jeho cílem  je posilovat trvale udržitelné obhospodařování a ochranu karpatských lesů, aby přinášely užitek současným i budoucím generacím.

„Díky podpisu získáme jednoduchý a zároveň účinný nástroj, jak sladit zájmy hospodářské i ekologické.  Země karpatského regionu se zavázaly k podpoře zalesňování, biologické rozmanitosti, využívání dřeva jako obnovitelného materiálu, ozdravování lesů a hospodaření, které je blízké přírodě,"řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.