Lidé si odjakživa vytvářeli své hrdiny, idoly, obdivovali jiné, kteří podle nich byli tací, jací si přáli být i oni sami. Někdy jim i bylo jedno, že se jedná o postavy neexistující, smyšlené. V dětství je často idolem někdo z rodiny, ať už krásná maminka či chytrý tatínek, později sportovec nebo postava z filmu či knihy. Teprve až dospějeme, jsou našimi vzory či lidmi, které obdivujeme, ti, kteří přináší něco dobrého pro tuto zemi či tento svět (a většinou stále rodiče). Zatímco však u rodičů či fiktivních postav víme přesně, co udělali dobře, či špatně, můžeme totéž říci i o jiných, jejichž životy jsou nám zprostředkovány pouze skrze média?

Co Havel udělal?

Proč vlastně máme tyto lidi v úctě? Co konkrétně Havel udělal? V neděli 19. 12. 2011 se všemi médii rychle roznesla zpráva o smrti našeho prvního polistopadového prezidenta, pana Václava Havla. Lidé na tuto zprávu reagovali rychle. Někdo jeho smrt nepovažoval za událost hodnou jakéhokoli komentáře, našli se i tací, zejména zastánci jiného druhu politiky, než tento muž reprezentoval, kteří byli svým způsobem i rádi. Pro většinu lidí však odešel člověk, kterého si velmi vážili a měli jej rádi. Šokované reakce na smrt tohoto muže si lidé sdělovali v zaměstnáních, ale třeba také na módních blozích.Lidé plakali. Václav Havel byl určitě člověkem, který byl v očích mnohých symbolem míru, naděje, dá se možná i říci že byl jakýmsi snílkem, který toužil po otevřeném a svobodném světě. Dokázala by však většina truchlících říci, co konkrétně dobrého pro svět a naši zemi udělal? Nebo je uctíván jen jeho mediální obraz?