To, že se Vánoce stávají pouhopouhou záminkou k  otřesným a nesmyslným konzumním orgiím už je všem dostatečně známo. A přesto se většina Čechů těmto rituálům, jež jim ve skutečnosti jsou proti srsti, ochotně podrobuje. Donedávna to platilo i pro paní Marii Píchalovou z Karlových Varů: “Když se blížily Vánoce, dostávala jsem záchvaty paniky. Můj advent vypadal tak, že jsem úchylně vygruntovala celý barák, umyla patnáct oken, vyprala a vyžehlila stovky metrů povlečení, ubrusů, potahů a záclon a večer, polomrtvá, pekla čtrnáct druhů cukroví. K tomu všemu samozřejmě chození do práce, péče o čtyři puberťáky, nemocného manžela a hlavně rodiče. Týden před vánocemi jsem musela vygruntovat i jejich byt. Na Štědrý den jsem většinou byla nemocná, organismus řekl dost. Ale já se musela o všechny postarat, třebas i s angínou.“