Jako on to ale ostatní tak jednoduché "s papíry v krabici" nikdy neměli. Předchůdci a následovníci Němce si svou ministerskou kancelář zabydleli totiž poněkud více a někdy tato místnost - jako v případě ministryně Daniely Kovářové - sloužila i jako milenecká skrýš.
Jak ale ministři resortu odcházeli, to zůstává tajemstvím. „Já se k tomuto tématu nechci vyjadřovat. Vážil jsem si té práce na ministerstvu a chtěl bych k těm všem exministrům být loajální," řekl ParlamentnímListům.cz někdejší mluvčí a posléze šéf tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček. „Zažil jsem dvanáct ministrů a někteří z nich tam byli i dvakrát, na ministerstvo se totiž vrátili v jiné vládě," dodal Voráček.
Ministerstvo zdravotnictví ale při odchodu například Tomáše Julínka (na postu byl od 4. 9. 2006 do 23. 1. 2009) zažilo i nějaké to ťuknutí sklenkou něčeho ostřejšího. Julínek si to podle svého mluvčího mohl dovolit, neboť byl prý pilným nejvyšším úředníkem.
Úředníci Julínkovi říkali, že to bylo fajn
„Když odcházel, tak lidi za ním chodili a říkali, že to bylo fajn a tak. Žádná větší ´rozlučka´ se ale nekonala. To obyčejně jde tak rychle....premiér se rozhodne, no a vy máte jen pár dní na to, udělat jen těch několik zásadních věcí," vysvětlil ParlamentnímListům.cz Tomáš Cikrt. (Tomáš Julínek byl odvolán premiérem Mirkem Topolánkem 23. ledna 2009).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová