Ministr Vojtěch: Zadal jsem interní rychlý audit

Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si znovu shrnout celou tuto kauzu, která určitě mě jakkoliv netěší – stejně jako paní poslankyně jsem otcem dvou malých dětí, takže určitě to vnímám také velmi senzitivně.

Na druhou stranu, není úplně korektní tvrzení, že informace šly až někdy za čtyři měsíce. Já jsem si tady vyhledal články z médií. Například Zdravotnický deník – což je médium, které myslím využívají a čtou standardně zdravotníci i širší veřejnost – které na konci ledna vydalo varování před kojeneckými výživami na základě tedy informace od hlavní hygieničky.

Ty informace byly publikovány na webu Ministerstva zdravotnictví ke konci ledna. Ano, ke konci ledna. Můžeme říci, že to mohlo být o něco dříve, to je pravdou, ale zase nebylo to za čtyři měsíce. A tady vlastně, když se podívám na ten článek – a těch článků bylo více, protože to byla zkrátka informace, která byla zveřejněna ministerstvem, potažmo tedy paní hlavní hygieničkou 30. 1. (2026) – tak tady se vyjmenovávají jasně všechny příslušné šarže nebezpečné, kterým by se měli vyhnout jak rodiče, tak samozřejmě případně i odborná veřejnost. A je tady vlastně popsáno všechno, co se jich týká, všechny výrobci, značky a tak dále. Takže to tvrzení, že informace šly až v dubnu nebo v březnu úplně korektní není. A naopak ty informace se samozřejmě zpřesňovaly, doplňovaly, rozšiřovaly. Ale to první varování skutečně ze strany ministerstva šlo oficiálními kanály tak, jak to i zákon ukládá na konci ledna.

Pokud jde o to, jak vlastně celý ten příběh probíhal, tak Ministerstvo zdravotnictví obdrželo informace o těchto závadných šaržích kojenecké výživy prostřednictvím Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, který slouží k výměně informací mezi členskými státy Evropské unie o potravinách, které představují zdravotní riziko. Je třeba si ale uvědomit, že národním kontaktním místem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva není Ministerstvo zdravotnictví, ale je to Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která zajišťuje distribuce notifikací příslušným dozorovým orgánům, takže to bylo vlastně to první místo, které dostalo veškeré informace.

První notifikace týkající se kontaminovaného kojeneckého mléka byla přijata 10. prosince skrze vlastně tento tento systém a další notifikace pak následovaly v průběhu ledna a února 2026.

Jak bylo řečeno, dozor nad potravinami včetně kojenecké výživy, kontroly distribuce potravin na trhu, zajištění případného stahování šarží nemá v gesci Ministerstvo zdravotnictví ani hygienická služba, ale Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která je věcně příslušný dozorový orgán v oblasti potravin. Na základě přijatých informací o závadné kojenecké výživě informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce veřejnost na svých webových stránkách. To bylo, řekněme, první varování, které bylo – toho prvního – bodu. Státní zemědělská potravinářská inspekce, která vlastně dostala tuto informaci, toto publikovala.

Takže zase není to tak, že by ta informace šla až někdy v březnu, v dubnu. První informace už šla v tom prosinci a byla na webových stránkách a ministerstvo pak se k informování průběžně připojovalo, jak jsem říkal vlastně v lednu s cílem posílit informovanost spotřebitelů a rozšířit dosah těchto informací.

My jsme pak – a to je vlastně to, o čem jsem hovořil – zveřejnili souhrnný přehled, souhrnnou informaci o dotčených šaržích, abychom zajistili co nejširší dostupnost relevantních údajů pro veřejnost. Pokud jde o kompetence Ministerstva zdravotnictví, potažmo krajských hygienických stanic a SZPI – Státní zemědělské a potravinářské inspekce – tak ty jsou jasně zákonem vymezeny. Káháesky v této souvislosti provádějí epidemiologická šetření v případech podezření na poškození zdraví z potravin, včetně odběru vzorků z distribuční sítě. Cílem těchto šetření je pak posouzení možné příčinné souvislosti – to je také velmi důležité – a příčinná souvislost je ten kauzální nexus mezi konzumací konkrétní potraviny, vznikem zdravotních obtíží a následně tedy přijetí odpovídajících opatření k ochraně veřejného zdraví.

V případě, že rodiče mají podezření na zdravotní obtíže, mohou samozřejmě kontaktovat příslušnou krajskou hygienickou stanici, která je povinna situaci prověřit v rámci epidemiologického šetření.

Spotřebitelé mají pak v České republice také možnost hlásit podezření na nežádoucí účinky potravin i prostřednictvím systému Nutrivigilance, který umožňuje sběr a vyhodnocování těchto podnětů.

Znovu říkám, nemyslím si, že je úplně korektní informace, že informace veřejnosti šly v březnu nebo v dubnu. Šly od toho prvního okamžiku, kdy skrze ten evropský systém varování přišlo na SZPI, tak prvně informovala SZPI jako ten první orgán, který vlastně dostal tuto informaci, následně v lednu hygienická služba a následně samozřejmě se informace doplňovaly, rozšiřovali a dodneška samozřejmě tomu tak je. Myslím si, že to není tak, že by veřejnost odborná ani laická y informace neměla.

Ano, já souhlasím s tím – a to jsem jasně i řekl v odpovědi na tu ústní interpelaci – že ne všechno v kontextu té komunikace fungovalo optimálně. Proto já jsem zadal ten interní rychlý audit, který to ukázal, který skutečně řekl: nebylo nic porušeno pokud jde o zákonné povinnosti. SZPI splnila svoji zákonnou povinnost, hygienická služba splnila svoji zákonnou povinnost – ale je pravdou, že přenos informací ze SZPI na hygienu mohl být rychlejší. Trval zhruba ten měsíc. Je pravda, že mezitím byly Vánoce, což bylo také možná tím dáno.

Takže zkrátka ano, v tomto směru si myslím, že je třeba tu situaci do budoucna více pohlídat, zlepšit, tak, aby ty informace skutečně šly rychleji mezi těmi odpovědnými orgány. Ono vždycky je to prostě problém. Pokud za něco nese odpovědnost více institucí, více orgánů, tak ten přenos informací je klíčový a tady se ukázalo, že to nebylo úplně optimální, což konstatoval i ten audit. A já jsem zadal hlavní hygieničce, aby v tomto, což se stalo, okamžitě kontaktovala šéfa SZPI a aby se vlastně ty informační procesy nastavily lépe, aby skutečně do budoucna ten tok informací byl rychlejší, takže v tomto směru paní hlavní hygienička konala, je v kontaktu se SZPI a věřím tomu, že do budoucna tedy ten informační přenos bude rychlejší při takovýchto situacích, které se samozřejmě mohou opakovat. Ale určitě můžu zdůraznit to, že ochrana zdraví dětí je prioritou. Určitě to nechceme jakkoliv podceňovat. Já stoprocentně nechci jakkoliv to zlehčovat.

Budeme postupovat dále v rámci svých zákonných možností? Ano, určitě, já nemám s tím problém bavit se o novele zákona. Na druhou stranu sama jste řekla, že uběhl měsíc. Asi je jasné, že za měsíc změnu zákona těžko můžeme připravit tak, aby to bylo dobře vydiskutováno. Takže já jsem to zadal paní hlavní hygieničce i na základě vlastně toho usnesení zdravotního výboru. A nesporně my teď obecně chystáme změny legislativy v oblasti ochrany veřejného zdraví v rámci té celé velké reformy, která se chystá, takže tam to bude příležitost i tuto oblast upravit tak, abychom do budoucna minimalizovali zdravotní rizika a zajistili tedy dostatečnou ochranu veřejného zdraví. Děkuji.