Politika přes internet a pěkně přímo. Na Islandu to zkoušejí, u nás to prý nejde

14.03.2012 7:50 | Zprávy

Na Islandu se rýsuje model přímé demokracie přes internet, webokracie. Návrh nové ústavy této nejstarší demokracie na světě může ovlivnit prostřednictvím sociálních sítí každý Islanďan. Je to možné i v Česku? Politoložka Vladimíra Dvořáková říká ne, ale podle mediálního analytika Petra Žantovského to naopak může v budoucnosti přejít v nový model vlády bez politických stran. Politici ze dvou největších tuzemských stran jsou k takové myšlence spíše skeptičtí.

Politika přes internet a pěkně přímo. Na Islandu to zkoušejí, u nás to prý nejde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Nespokojení lidé zvoní klíči. Ilustrační foto

„Vlády, parlamenty, korporace vyjadřují velké obavy z moci internetu. Toto prostředí nemají vůbec podchycené. Neumějí ho cenzurovat a jinak vstřebat, než ho zakázat. Tady vznikají různá ACTA a zatýkají se lidé. Generace čtyřicátníků a padesátníků je odkojená reálným světem. Chodili na náměstí cinkat klíči. Generace dvacetiletých je však vychována virtuálním světem. Opravdu to může přinést i paradigmatickou změnu stylu vládnutí,“ říká mediální analytik Petr Žantovský s tím, že by nevylučoval ani určitou formu webokracie. Na Islandu, kde mají nejstarší demokracii na světě, se teď může každý na některé ze sociálních sítí zapojit do připomínkování návrhu nové ústavy.

Návrh ústavy online

Autoři návrhu nové islandské ústavy, která je k mání online na internetu, potvrdili, že se podle názorů Islanďanů budou řídit a dokument korigovat. Většinová diskuze proběhne prostřednictvím sociální sítě Facebook, ale připomínkovat dokument budou moci lidé i na Twitteru, Youtube a Flickru. Přitom se tuto spolupráci tisíců lidí, takzvaný crowdsourcing, bude snažit ústavodárné shromáždění do nové konstituční listiny promítnout. V roce 2008 na Islandu zbankrotovalo několik bank - i ta národní - a zhroutily se měna i trh. Demonstrující donutili konzervativní vládu odstoupit a byla zvolena levicová. Islandský parlament Althing je vůbec nejstarší na světě. Vznikl již v desátém století.

„U nás to možné není. Je podstatný rozdíl, když někde žije pár stovek tisíc lidí a u nás deset milionů. Takový model může být zajímavý v menší komunitě, ale u lidnatějších zemí ne. Referendum je důležitou součástí systému, ale u nás není vůbec nastaveno, není řečeno, kdy a jak může být použito. Prvky přímé demokracie by měly být do systému vsunuty, ale jasně, aby fungovaly. Hodně při tom záleží na počtu obyvatel, regionálních rozdílech a dalších záležitostech,“ sdělila k tomu politoložka Vladimíra Dvořáková.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Foldynův facebookový duel

Sociální síť Facebook považuje za dobrý způsob komunikace s občany poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Říká tomu každodenní Otázky Václava Moravce. „Tohle médium je pro politika důležité. Někdy je konfrontace velmi tvrdá, ale nelze se lidem divit. I při druhém útoku se snažím polemizovat, ale už při třetím ne. To se zeptám, kde se můžeme setkat a vyříkat si to z očí do očí. Třeba ten šílený taxikář z Náměstí republiky mi tam psal strašné ptákoviny. Nadával mi do buranů a byl drzý jako opice. Když jsem tam přišel, chtěl jsem mu dát za uši, ale zklidnil se a pak jsme se normálně bavili,“ řekl ParlamentnímListům.cz Foldyna. Myslel tím aktivistu hnutí Holešovská výzva.

K islandskému modelu ovlivňování zákonné úpravy skrz sociální sítě a některým prvkům přímé demokracie se nestaví zády. „Společnost po tom stále víc volá. Od druhé světové války, kdy se společnosti stabilizovaly, politické strany prošly vývojem, ale v této chvíli ustrnuly a začaly stagnovat. Je potřeba, aby se nadechly a začaly brát veřejnost, která připomíná klub angažovaných nestraníků, vážně. Problém je, že ta není schopná jasně definovat, co chce, ale furt něco chce. Mám z toho smíšené pocity,“ podotkl s tím, že by se lidé měli více v politice angažovat, chodit k volbám a tak. Následování islandské cesty v Česku však za science fiction nepovažuje, ale musí se to dobře zúřadovat. Možná založit institut, který by vyhodnocoval obsahově, hodnotově a nestranně připomínky lidí ze sociálních sítí.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Proč nemáme referendum?

Paní Válková, rád bych znal váš názor na to, proč si myslíte, že neprošel váš návrh na uzákonění referenda, když je zakotveno i v ústavě a taky by mě zajímalo, proč jste zákon nepřijali, když jste byly ve vládě vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pomoc po povodních: Prezident Pavel nesl krabici. „Proč radši neposlal hradní stráž?“ ptá se generál

17:57 Pomoc po povodních: Prezident Pavel nesl krabici. „Proč radši neposlal hradní stráž?“ ptá se generál

Proč tentokrát při povodních masivněji nepomáhá armáda? A je správné, aby prezident osobně pomáhal v…