Dva oprýskané domy na pokraji obce Horní Suchá se příliš neliší od těch ostatních. Jen před domem postává skupinka Romů a diskutuje. Pokud člověk ale vejde dovnitř a projde tmavou zanedbanou chodbou, dostane se přímo do mateřské školky. Ta je totiž umístěná v jedné z budov, kde komunita bydlí. Do školky se kolem deváté hodiny postupně trousí děti a mezi nimi i pětiletá Adéla. „Mám starý telefon, ale funguje, je tam karta. Můj brácha má také telefon, ale teď ho dal do zastavárny, aby měl peníze. Neměli jsme co jíst,“ vypráví Adéla, sahá po papíru a začíná vybarvovat omalovánky. Do školky ji doprovází i její matka Věra.
„Žijeme tady od dubna. Předtím jsem bydlela v Karviné na ubytovně. Tam nás ale hodně hlídali. Byla tam taková ochranka, která nás pořád chodila kontrolovat. Často přišli nečekaně a zbytečně nás kritizovali. Na pokoji jsme neměli vařiče, takže jsme používali společnou kuchyň,“ postěžovala si ParlamentnímListům.cz paní Věra. Sama výhody bydlení v Horní Suché vidí i v tom, že přímo v domě má k dispozici školku, kterou začala její dcera navštěvovat.
Pomáhají rodinám, aby nepřišly o děti
Jaké to je, když úřady děti rodině odeberou, ví dobře Marek Viola. „Kvůli špatnému bydlení a nedostatku peněz nám neprávem odebrali děti. Měl jsem tehdy takovou sociální pracovnici, která na mě byla vysazená. Pak nám pomohli lidé ze Vzájemného soužití a děti nám vrátili,“ popsal Viola.
Nájem dělá v domech pronajatých komunitě v Horní Suché průměrně sedm až osm tisíc měsíčně včetně energií. Většina lidí žije díky sociálním dávkám nebo mají důchod. Romové se tu střídají, pokud mají dluhy, musí se vystěhovat. S dodržováním pravidel tu pomáhá společnost Vzájemné soužití z Ostravy. „Staráme se o rodiny s dětmi a zabraňujeme tomu, aby děti šly do dětských domovů. Pomáhám vychovávat děti, vyřizovat věci na úřadech, u lékaře a podobně,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz pracovnice sociálních služeb Elena Gorolová ze Vzájemného soužití, která na okraj obce dochází dvakrát až třikrát týdně.
Fotogalerie: - Komunita v Horní Suché
Platí pravidla: Děti patří do školky
Která z těchto žen v české politice je Vám nejvíce sympatická?Anketa
K dispozici je i psycholožka, jež může pomoci v případě, že rodina řeší například problémy, které vyplývají z předchozího života bez střechy nad hlavou. „Když se rodiče nebudou věnovat dětem, nedostanou je na obyčejnou základní školu. Většina romských rodin má děti ve speciálních školách, protože nejsou vedené tak, jak by měly být,“ podotkla Gorolová. Záměrem je, aby rodiny z Horní Suché šly později do lepších poměrů.
Obce a města by měla dát sociálně slabým rodinám byty
Pracovníci sociálních služeb spoléhají na to, že s novou vládou se změní k lepšímu i podmínky pro život. „Dřív šance ani důvěra nebyla. Věřím tomu, že by mohla být situace obecně lepší. Pan Dienstbier by oblast sociálních služeb mohl posunout dopředu. Chtějí řešit sociální bydlení i speciální školy. To bude všechno fajn,“ uvedla Gorolová.
„Hlavní problém je přístup měst a obcí. Dřív měl každý od města nebo obce bydlení a ty se teď bytového fondu zbavují, proto vznikají problémy. Kdyby města dala rodinám lepší byty, nemuseli by žít na metru čtverečním v ubytovnách, kde jsou špatné podmínky, například společné sociální zařízení. V jednom pokoji žije i deset lidí. Celý systém je špatný. Majitelům ubytoven jdou pak peníze do kapes a mohly by být ve státní kase. Když bydlí rodiny na ubytovně, nabalují se na ně dluhy, lichva, jsou bez práce. Roztáčí se beznadějný kolotoč,“ dodala.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
