Je třeba důkladně přehodnotit přístup státu a obecních samospráv k problematice drogově závislých resp. financování péče o tyto osoby. K této úvaze mě přivedla řada mediálních reakcí na jeden předvolební billboard ČSSD v Praze 5 s heslem „Pryč s narkomany, bezdomovci a hernami", se kterým jsem byl mediálně osobně spojen, jakožto kandidát této strany na starostu Městské části Praha 5. Nehodlám se za tento billboard omlouvat ani jej již znovu obhajovat. Nespatřuji na něm cokoliv rasistického či xenofobního a myslím, že přesně splnil to, co jsme od něj v kampani očekávali. Rozproudil celopražskou diskusi na jedno z nejdůležitějších témat, které občany Prahy 5 (ale myslím, že i dalších částí hlavního města) velmi trápí. Tímto tématem je problematika drogově závislých, stoupající kriminalita s jejich závislostí spojená a smysluplnost a účelnost vynakládání prostředků na péči o tyto osoby.

Pavel Bém, neslavně končící primátor Prahy, je osobou, která výrazně ovlivňovala od začátku devadesátých let podobu protidrogové politiky Prahy a potažmo celé České republiky. Jako lékař zabývající se touto problematikou, později vládní protidrogový koordinátor, starosta Prahy 6 , místopředseda ODS nebo primátor se z pozice odborníka-politika výrazně podílel na nastavení protidrogové politiky a ovlivňoval i postoje veřejnosti k této problematice. Premisa, ze které však vychází, je krajně diskutabilní. Na půdě radnice Prahy 5 se k tomuto tématu vyjádřil slovy: „Drogově závislí jsou nemocní lidé, o které je společnost povinna se starat." Absurdnost a nelogičnost tohoto sdělení je až do očí bijící. Proč by měla být většina společnosti čímkoliv povinována vůči určité skupině lidí, která nedodržuje jakákoliv pravidla a neplní jakékoliv povinnosti?!

Nechci zpochybňovat, že drogová závislost je diagnostikována jako nemoc.. Na druhou stranu ji však nelze srovnávat s rakovinou, leukémií nebo jakoukoliv jinou smrtelnou chorobou z jednoho prostého důvodu. Drogově závislý si svoji nemoc působí sám, zcela vědomě a většinou i odmítá léčbu. Současně je podstatné zmínit kriminální aspekty této „choroby". Samotná aplikace drogy je podle českého právního řádu legální. Ovšem to je tak celé. Protiprávní je její držení ve větším než malém množství, poskytnutí dalším závislým osobám, nemluvě o obchodování. Droga je látka vyrobená, přepravovaná a distribuovaná na základě zločinu. Už fázi její výroby a transportu z Asie do Evropy provází stovky a tisíce zotročených, vydíraných a často i mrtvých lidí. Pomocí zločinu jsou získávány i prostředky na její nákup. Drogově závislí lidé jsou tak součástí nekonečného řetězce zločinu a většina z nich jsou i sami zločinci.