Říká se, že jedním ze základů motivace jsou potřeby. Jsme motivováni k práci, k činnosti, k výkonu, říkejme tomu, jak chceme, tím, že se snažíme uspokojit některou svou potřebou. Potřeb máme mnoho, a jsou složité. Na začátku potřebujeme, aby nám bylo teplo, a abychom neměli hlad, pak abychom byli v bezpečí … nakonec, abychom se realizovali. Pokud není uspokojena potřeba „nižší“, neprojevuje se hlad po vyšší. Jinými slovy, pokud máte pocit nejistoty v práci, kariérní růst vás nezajímá. Možná si toto dělení, jehož autorem je americký psycholog Abraham Maslow pamatujete ze školy. Je asi nejužívanější, a funguje jako základ mnoha dalších, není ovšem jediné.

Jak to souvisí s politikou? Bez pochyby žijeme v době a v místě, kdy máme to štěstí, že nemusíme uspokojovat většinu svých základních potřeb. Máme co jíst, máme kde spát, je nám teplo a většina z nás se ani (pokud nebudeme brát v potaz virtuální realitu médií) nebojí. A tak cítíme nedostatek z vyšších potřeb. A jsme motivováni k tomu, abychom je uspokojovali.

Nemohu vládnout já? Tak ti ostatní to dělají špatně!

Ne všechny ale uspokojit lze. Starost o Zemi naplňuje mnoho těch, kteří jí pociťují, dobrovolnickou prací, nebo nákupem „eko, bio, zkrátka green“ výrobků. Touhu po vyšších světech realizujeme prostřednictvím wellness, kurzů souznění s vesmírem, všeobjímajícím duchovnem a podobně. Potřebu realizovat se, nejde-li to v práci, uspokojujeme prostřednictvím více, nebo méně módě podléhajících hobby.  Trochu zjednodušující, ale myslím, výstižné.