Kreslíř Štěpán Mareš už kreslil mnoho politiků, zpěváků, herců a dalších osobností, ovšem jediní, kteří to začali řešit přes soudy byli manželé Paroubkovi. „Zajímavé je, že někteří jiní projevili o svou vlastní karikaturu zájem. Ale proti gustu žádný dišputát," liboval si Mareš v jedné z odpovědí při on-line rozhovoru pro Lidé.cz, že je více těch, kteří se jeho kresbami necítí pobouřeni.

Tvrdil také, že se nesnaží svými kresbami někoho samoúčelně zesměšnit či ponížit. „Vždycky v kresbách reaguji na něco, co se skutečně stalo, a mým prvořadým cílem je čtenáře pobavit. Což se pochopitelně ne vždycky podaří," přiznal kreslíř. Za nejoblíbenějšího protagonistu momentálně považuje Radka Johna. „Výborně se kreslí Kalousek a například Bém," dodal.

Humor by měl mít hranice. Ne však oficiálně nařízené

Jednomu z tazatelů vadí, jak nechutným způsobem Mareš kdekoho zesměšňuje a doporučuje mu, aby se zašel podívat na inteligentní humor do Divadla Járy Cimrmana. „Každému se líbí něco jiného. Járu Cimrmana mám také rád," reagoval. Uznává, že humor by měl mít hranice, ale ne, aby kdokoliv nařizoval, z čeho se legrace smí či nesmí dělat. „Někdy může být humor skvělý, někdy třeba trapný, je to velmi subjektivní, ale prosím bez hranic," žádal kreslíř.

Objevily se i dotazy, zda si troufne i na kresbu muslimů. „Proroka Mohameda jsem kreslil dřív než Dánové a přiznám se, že jsem tehdy nevěděl, že dělám něco pro muslimy nepřípustného. Nicméně nemáme u nás tak početnou skupinu radikálních muslimů, kteří by rozpoutali takové peklo jako v případě dánských karikatur," odpověděl Mareš s tím, že se do budoucna karikaturám muslimů a jejich šéfů nevyhýbá, jen je nehodlá kreslit samoúčelně.

Ukájení nenávisti na těhotné ženě

S Marešem a týdeníkem Reflex se soudí Petra Paroubková. Poté, co její žalobu i na podruhé pražský soud zamítl, hodlá se obrátit do Štrasburku k soudu pro lidská práva. „Jedinou další cestou je pro mě soud ve Štrasburku, od českých soudů jsem nic nečekala. Ve Štrasburku precedenční rozhodnutí jednoznačně mluví v můj prospěch. Věřím, že české soudy si z toho pak vezmou příklad. Ukájení komplexů a nenávisti na těhotné ženě je i daleko na východ od nás považováno za společensky nepřijatelné," uvedla v červenci Paroubková.

Soud naopak argumentoval tím, že komiks je satira a nemůže být zaměňován za realitu. „Je vyloučené, že by čtenáři zaměňovali satiru za realitu. S konečnou platností je tedy zřejmé, že tvrzení, že Jiří Paroubek je schopen přivést svou ženu do jiného stavu jen v důsledku vzrušení z vyhraného politického boje, je humor, a nikoli realita, a nezasahuje tedy do práv žalující," stálo v rozsudku.

K věci: