Výrazněji toto téma otevřel místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Před časem se totiž uvnitř jeho strany vedla diskuse o tom, zda by se naopak neměla snížit hranice aktivního volebního práva, tak aby mohli k volbám chodit i šestnáctiletí. Místopředseda Jarolím právě v reakci na tento návrh řekl, že současná podoba volebního práva by se měla spíše omezit, než rozšiřovat.

Chcete volit? Musíte státu také něčím prospět

Podle Jarolíma by takové řešení bylo smysluplné, ale nesmělo by záviset pouze na otázce placení daní či naopak životě na sociálních dávkách. Problém je podle jeho slov mnohem hlubší.

„Když jsem se před časem k tomuto tématu vyjadřoval, bylo to v ideovém pojetí. Skutečně bych pro to byl, nicméně jsem přesvědčen, že nyní k tomu není správný čas. V tomto filozofickém výhledu bych byl pro to změnit přístup k volebnímu právu i k volebním povinnostem, to jednoznačně. Nechtěl bych to ale vztahovat k vyčleněným skupinám, jako jsou lidé na dávkách, a tak dále,“ zdůrazňuje místopředseda VV Tomáš Jarolím.

Debata by prý měla být o tom, jestli skutečnost, že žijeme v demokracii, znamená, že demokracie je jenom výsada nebo nějaká povinnost. „Ale vůbec bych to nechtěl vztahovat k tomu, že někdo žije ze sociálních dávek, tam se můžeme dostat každý strašně rychle. Myslím, že bychom to měli vztahovat k tomu, jestliže děláme něco pro společnost, pak máme i právo po společnosti něco vyžadovat,“ uvádí dále pro ParlamentníListy.cz