Desetiletí, které uplynulo od teroristického útoku na USA 11. září, bylo opakovaně terčem kritiky za to, že podezřelí byli nadlouho zadržováni bez soudu, při výsleších se používaly metody hraničící s mučením a sledování se stalo všudypřítomným jevem. Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích.

Ten poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat e-mailovou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Z USA pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily. Platnost zákona je pravidelně prodlužována, naposledy tak o čtyři roky učinil prezident Barack Obama.

Tělesné skenery Evropská unie odmítla

V Evropské unii platí už pět let směrnice, která ukládá telekomunikačním operátorům uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení dalších šest až 24 měsíců. Nařízení se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale informací o tom, kdo komu kdy a odkud volal či posílal e-mail. Loni v létě Evropský parlament schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům.