„Janáček se musí v hrobě obracet. Pro tuhle společnost jsme už jen jako kus, který má držet ústa a platit daně. I když v Brně možná není situace ještě tak zlá, jako jinde v republice, tak se nám takové svévolné rozhodování politiků nelíbí. V praxi to bude znamenat, že přijdeme i o to málo radosti, které nám ještě v životě zůstalo. Vždyť při návštěvě divadla jsem mohla aspoň na chvíli zapomenout na to, že mě zase zvedli nájem, platit bude z osmi tisícového důchodu, že šest tisíc. A kdybych neměla vdovský důchod po manželovi, tak bych asi zůstala pod mostem. A když už nebudu moci ani zajít na milovanou operu, pak to bude opravdu hodně smutné," vysvětlila ParlamentnímListům.cz svoji přítomnost na demonstraci brněnská penzistka Františka Švábenská z Brna.

Fanfáry z Libuše

Demonstrace, která začínala u Janáčkova divadla v počtu několika set lidí, končila v centru města před kostelem svatého Tomáše. Protestující doprovázely bubny, píšťaly i trubky. Hrály se však také slavnostní fanfáry z Libuše a sbor opery zpíval židovský chorál z Nabucca. To vše znamenalo silné emoce a mnozí z demonstrujících se neubránili slzám dojetí. ostatně vliv to zjevně mělo i na vedení města. Nikdo se sice oficiálně na demonstraci neukázal, nicméně, bezprostředně po ní svolal primátor Roman Onderka (ČSSD) mimořádný brífink. Při něm nešetřil kritikou na podle něj a radnice nátlakovou akci odborářů, jež navíc ještě podle Onderky lžou, když tvrdí, že zastavení činnosti je již hotovou věcí.