Nejprve z rozhodování vyloučil nepodstatné věci. Tam zařadil například usínání, nestřídmé pití alkoholu, otázku třídního původu či první dámy.
Pak si Čásenský shrnul pozitiva jednotlivých kandidátů. U Miloše Zemana to je politická zkušenost, odstátnění bank a omezení politického vlivu na jejich chod a jednoznačný postoj k terorismu po 11. září. U Karla Schwarzenberga šéfredaktor MfD vyzdvihl jednoznačnou politickou vazbu západním směrem, renomé v zahraničí a úspěch v roli kancléře, kdy se podílel na novém definování prezidentského úřadu po pádu komunismu.
Oba mají vážné vroubky, které jsou ovšem záležitosti minulosti
Pak se Čásenský pozastavil na negativech. U Schwarzenberga je to rozpor mezi tím, jak odsuzuje nepravosti, a konkrétními politickými činy, kterými dával nesouhlas najevo. Vyčetl by mu Aleše Řebíčka, armádní zakázky, Marka Dalíka, Víta Bártu nebo systém sociálních dávek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe