„Ta debata, kterou vedeme, je celá podivná. O místě konání rozhodli ti, kteří jsou k tomu povoláni. Vzhledem ke covidu by teď pořádání bylo složité pro každého. Kdybych byl sportovec, tak bych se na olympiádu připravoval a určitě bych tam chtěl jet. Noční můrou by pro mě byly vzpomínky na bojkoty a tendence je dnes to opakovat. Doufám, že do nich nevstoupí konflikt na Ukrajině a bude se držet jejich mírové poselství,“ okomentoval bývalý ministr zahraničí a pak i kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„O místě ZOH nerozhodla Čína, ale Mezinárodní olympijský výbor (jehož členem je i zástupce České republiky). Rozhodoval jen mezi Čínou a Kazachstánem. Všichni ostatní kandidáti předtím z kandidatury odstoupili. Jako sportovec bych na zimní olympijské hry jel, sportovní život je velmi krátký a sportovci nemají na výběr. Na výběr ale má demokratický svět. Buď bude schopen produkovat kvalitní kandidáty a pak se OH budou konat tam, nebo nebude. Ale pak mu nezbude než určovat na OH země z nedemokratické části světa,“ vysvětlil senátor za Liberecko Michael Canov (SLK). „Určitě bych jel. Je to vrchol života sportovce. Nakonec Mezinárodní olympijský výbor je složen hlavně ze zástupců tzv. demokratických států, a je to na MOV, ale i Českém olympijském výboru, kam hry dává. Sportovci o tom nerozhodují,“ uvedl senátor za Jablonecko Jaroslav Zeman.
Pokud byste byl(a) sportovcem, měl(a) byste morální problém jet na olympiádu v Číně?Anketa
Dr. Libor Rouček
Není to v pořádku. Na olympiádu bych ale jel
„Není to v pořádku. Na olympiádu bych ale jel, špatná olympiáda je stále olympiáda, nejprestižnější sportovní akce. Neexistuje alternativa,“ konstatoval bývalý poslanec Pirátů Jan Pošvář. „Nejsem ani zdaleka sportovec, takže těžko někomu radit, jak nakládat se svou nutně časově omezenou kariérou, ale z bezpečnostního hlediska bych si to dvakrát rozmyslel,“ prozradil bývalý poslanec Pirátské strany (členem už není) Vojtěch Pikal, který byl i místopředsedou Sněmovny.
„Podporuji naše sportovce a budu jim fandit na každé olympiádě. Zároveň jako politik určitě na ZOH do Číny nepojedu a odmítám mlčet o porušování lidských práv u čínských křesťanů, v Ujgursku, Tibetu nebo Hongkongu,“ sdělil poslanec KDU-ČSL Šimon Heller, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost.
„Osobně s konáním her v Pekingu nemám problém. Jako sportovec bych se určitě účastnil. Pokud máme s Čínou tak zásadní problém, promítněme jej každý do svého života. Ať už je Čína jakákoliv, svět podlehl její levné práci a dnes je problém koupit výrobek, kde by nebyl podíl čínské práce. O tom se bavme, než začneme mávat prapory a soudit,“ uvedl poslanec ANO Marek Novák.
Sport a politika se nemají míchat
„Sport a politika se nemají míchat. Kdybych se roky připravoval na soutěž s těmi nejlepšími, určitě bych si to nenechal vzít a jel bych. Čína je miliarda lidí, pár byrokratů to nezmění,“ sdělil poslanec SPD Jiří Kobza. „Na rozdíl od vlády „Spolu“ (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN, která minulý týden deklarovala politický a diplomatický bojkot olympijským hrám v Pekingu, které začínají tento týden, mám názor zcela opačný. Na OH bych jel a je dobře, že proběhnou. Ze států EU potvrdil účast například řecký premiér Mitsotakis, lucemburský velkovévoda Jindřich, monacký kníže Albert a také polský prezident Andrzej Duda. Souhlasím v tomto s názorem prezidenta Miloše Zemana, který je zásadně proti zneužívání politické myšlenky pro politické cíle. Naši špičkoví reprezentační sportovci jsou přitom schopni udělat pro propagaci dobrého jména České republiky na těchto OH více než celé Ministerstvo zahraničních věcí vedené nekompetentním pirátským ministrem Lipavským. Jsem přesvědčen o tom, že sportovci si zaslouží podporu současné vlády. Jedná se o vyvrcholení několikaleté přípravy našich sportovců a v mnoha případech se jedná o vrchol jejich sportovní kariéry, kterou nesmějí omezovat ideologie a politika. Přeji našim olympionikům na těchto OH sportovní úspěchy,“ popřál poslanec SPD Radovan Vích, předseda sněmovního kontrolního výboru.
Ing. Radovan Vích
Psali jsme:
„Nevadí mi, že se ZOH konají právě v Číně. Politická kritéria s výrazným vyděračským potenciálem, poslední dobou vnášená do sportu považuji za nepřijatelný zásah nejen do osobních práv sportovců, dlouhodobě se na vrchol své sezóny, či dokonce celé kariéry připravujících, ale i jako nástroj nevhodného nátlaku, který patří do diplomatických jednání na mezinárodních fórech. Fakt, že se někdy takto chovají země, které by měly o dodržování lidských práv spíše taktně pomlčet, rozvádět nebudu. Jako sportovec, a tím jsem po celý svůj život, bych na olympijské hry do kterékoliv země přirozeně jel,“ prozradil Jiří Valenta, bývalý poslanec KSČM.
%20-%20kopie_profil_top.jpg)
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA
Právě sport slouží k tomu, aby se sbližovaly jednotlivé národy
„Myslím, že je v pořádku, jestliže se olympijské hry uskuteční například v Číně. Neměli bychom politiku zatahovat do sportu. Právě sport slouží k tomu, aby se sbližovaly jednotlivé národy, udržovaly mír a komunikaci. Nevím, proč máme pořád narušovat takovéto pěkné setkání sportovců,“ domnívá se Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, bývalý poslanec. „Jako sportovec bych do Pekingu určitě jel – podle mého názoru politika do sportu nepatří. To už jsme zažili za komunistů, že strana určovala, na které sportovní události ze ‚závadových‘ zemí se nesmí jezdit. Je směšné, jak evropské země obchodují s Čínou, a přitom se jejich představitelé tváří, že nepojedou na OH. Asi mají mít jejich voliči pocit, že bojují za dodržování lidských práv,“ uvedl Petr Machovský, který byl v Trikolóře garantem průmyslu a obchodu, ale už není členem tohoto hnutí.
„Musím se přiznat, že olympijské hry zpravidla nesleduji a vlastně celé sportovní dění jde tak trochu mimo mě. Ale bohužel, když se ze sportu stává politikum, je to otázka i pro ty, kteří se o sport nezajímají. Když se myšlenková úroveň politiky dotýká samotného dna, pak se politika nevyhnutelně omezí na takováto prázdná prohlášení, jako třeba že není správné, aby se ZOH konaly v Číně. Jistě, určitá averze vůči Číně je namístě. Je to stát autoritářský, totalitní, vystupující čím dál agresivněji nejen doma, ale i na mezinárodní politické scéně. Je to stát, který je naprosto v rozporu s principy svobody jednotlivce. Na druhou stranu, kdo tady proti Číně vystupuje? Jsou to zastánci svobody? Nevidím ani jednoho. Proti totalitní, kolektivistické Číně u nás vystupují pouze kolektivisté a latentní totalitáři jiných barev a odstínů,“ domnívá se místopředseda Svobodných Luboš Zálom. „Je to neuvěřitelné pokrytectví, které těží pouze z toho, že naprostá většina lidí neuvažuje v principiálních kategoriích. Zeptal bych se jinak: jestliže každý z nás používá desítky a desítky výrobků vyrobených v Číně, od hodinek přes oblečení až po počítače, má smysl mudrovat nad tím, zda je správné, aby se tam konaly ZOH? Pokud někdo, jako například herec Mádl, snaživě prohlašuje v médiích, že bude ZOH bojkotovat a nebude se na ně dívat, měl by se tedy zbavit všeho čínského. Do posledního počítačového čipu. A jak bych se já sám zachoval jako sportovec? S trochou nadsázky, natočil bych srdceryvné video, jak rád bych se ZOH zúčastnil, ale vzdám se toho. A možná by mi někdo za pár let svěřil nějaké teplé lukrativní místečko v Radě České televize,“ doplnil.
Ještě lze věřit na olympijské ideály?
V podstatě jediný, kdo je kritický k účasti sportovců na této olympiádě, je Jiří Payne, bývalý europoslanec za Svobodné, předtím i poslanec. „V roce 1896 zorganizoval Pierre de Coubertin první olympiádu, která měla navázat na etické ideály antické řecké civilizace. Mezinárodní soutěž má smysl pouze tehdy, když je založena na absolutním respektu soutěžících k poctivé hře. V pozadí stála myšlenka, že respektování férových pravidel při sportovních hrách může nutit politiky a vojevůdce, aby namísto politické moci a síly respektovali svobodnou a poctivou soutěž a úctu k druhým,“ připomněl. „Tyto olympijské ideály zničil Adolf Hitler už v roce 1936, když například požadoval nadřazení rasistických požadavků nad pravidly sportovní soutěže. Sice pak musel ustoupit, ale z olympijských ideálů udělal nacistickou propagandu. Vyskytuje se názor, že od té doby se už nepodařilo olympijské ideály vzkřísit. Pamatujeme, jak silný propagandistický význam olympiádě přikládali komunisté. Pamatujeme, že požadovali, aby sportovci vyznávali komunistické učení. Kdo byl politicky nespolehlivý, nedostal ani šanci trénovat. A další samostatnou kapitolou je doping. Olympijské hry v Soči v roce 2014 se staly krycím taktickým krokem k vojenské agresi organizátora proti sousednímu státu. Ještě lze věřit na olympijské ideály?“ ptal se.
„V posledních desetiletích slýcháme o neuvěřitelně nehorázné korupci, která panuje ve sportu. Malá část byla u nás vyšetřena a potrestána, ale důvěru podrývají i taková fakta, jako že v době koronavirové krize dostane neuvěřitelné výjimky právě fotbal, ve kterém, jak známo, probíhá intenzivní spolupráce hradní kliky s Čínou a následně právě tato klika se svými nohsledy začne fotbalová utkání navštěvovat. Varuji mládež, aby se vyhýbala vrcholovému sportu, protože se tam namísto férové soutěže setká s korupcí. Nedávno vyšlo najevo, že i ve vrcholovém tenisu docházelo ke korupci. Smysl ztrácejí i sázkové kanceláře, protože u soutěží, kde je dopředu domluven výsledek, má smysl sázet už na jedinou veličinu: jak velký úplatek dostali sudí a případně i sportovci. Ještě chceme věřit na olympijské ideály?“ otázal se. „Čekal bych, že slušní a poctiví sportovci se vzbouří. Doufám, že jich je stále většina. Mají-li rozum a srdce, musejí přece povstat proti politikům a sportovním bossům. Zejména když olympiádu organizuje stát, který nehraje férově, a to v mnoha a v mnoha oblastech. Stačilo by, kdyby sportovci vstoupili do stávky a odmítli se podílet na nespravedlivých soutěžích a soutěžích, které jsou morálně odsouzeníhodné. Jednou se možná podaří obnovit skutečné olympijské ideály a začne se pak rozlišovat hodnota medailí získaných ve hrách totalitně-propagandistických a ve spravedlivých hrách,“ napsal. A na otázku, jestli by tam jel jako sportovec, odpověděl: „Musel bych se stydět.“
K němu se dodatečně připojili se svým názorem dva Piráti. „V žádném nastavení bych do Pekingu nejel a považuji za chybu tam olympijské hry pořádat. Ostatně jsem veřejně vyzval k bojkotu, mou výzvu podpořila řada dalších europoslanců,“ prozradil europoslanec Mikuláš Peksa. „Není to správné, že jsou OH v zemi, kde jsou porušována lidská práva. Do Číny bych nejel ani jako sportovec, ani jako politik,“ doplnil Lukáš Černohorský, bývalý poslanec i předseda Pirátské strany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
