Dunaj propojuje Evropu s Bratislavským hradem, kde na útesu nad vodní tepnou vždy procházely dějiny. Původně gotické hradiště, v průběhu staletí několikrát přestavované, vyrůstalo nad strategickým dunajským brodem už od devátého století.
Považujete Ukrajince za bratrský národ?Anketa
Jeho prostorami procházely od středověku až po dvacáté století dějiny střední Evropy ve vší své pestrosti a proměnách. Takže tu dnes lze najít Síň ústavy, kde byla v roce 1992 vyhlašována slovenská svrchovanost, ale také Síň federace, kde se v roce 1968 podepisovaly zákony o federalizaci Československa. Zákony, které nejen uznávaly Slovensko jako jednu z republik federace, ale současně zde poprvé v historii Češi plně respektovali Slováky jako skutečně rovnocenné partnery.
Těžko vytěsňovat z hlavy symboly, když právě v sále, historicky spojeném se vzájemným porozuměním obou národů a ochotou spolupracovat ve vzájemném respektu, došlo nyní k setkání předsedů parlamentů. Tomio Okamura už dopředu avizoval, že chce uzavřít kapitolu mistrování Bratislavy ze strany Fialovy vlády a poznámky své předchůdkyně Markéty Pekarové Adamové, že „když se naše hodnoty tak zásadně rozcházejí, nemůžeme předstírat jednotu“.
„Je to náš nejbližší národ, jediná země, se kterou nepotřebujeme žádného tlumočníka,“ řekl Tomio Okamura pro ParlamentníListy.cz ještě před cestou. Jeho cílem je znovuobnovit co nejbližší a nejužší přátelskou spolupráci se Slovenskem, a obnovit vztahy, které Fialova vláda poškodila. Česko a Slovensko podle něj mají mnoho společných zájmů i v aktuální politice, které je důležité koordinovat a reprezentovat společně.
Na návštěvu s ním vyjelo hned deset poslanců, zastupujících všechny možnosti potenciální spolupráce. Při jednání s delegací předsedy Národní rady Slovenské republiky Richardem Rašim seděli za stolem dva místopředsedové české sněmovny, předsedové zahraničního a hospodářského výboru a několik vybraných ministrů, čekajících na jmenování.
Fotogalerie: - Předseda Okamura
Ještě předtím předseda české sněmovny položil věnec k památníkům T. G. Masaryka a Milana Rastislava Štefánika.
„I když máme občas rozdílné politické pohledy, je třeba, abychom dokázali rozvíjet naše vztahy a dále je posouvat,“ řekl hned na úvod předseda slovenského parlamentu.
Podle Tomia Okamury se hned při prvním jednání ukázalo, že česká a slovenská reprezentace navzdory tvrzením minulé vlády mají velmi podobné zájmy a velmi podobné pohledy na zásadní otázky dneška.
I proto je důležité obnovit poškozené vztahy mezi Prahou a Bratislavou. Mluvil o společném postoji ke Green Dealu, migraci a dalším tématům a překvapilo jej, že na Slovensku jsou stále agendou Benešovy dekrety, to prý netušil.
„Slováků si vážíme a ctíme jejich názor. My se tu nebudeme účastnit protivládních demonstrací,“ ujistil předseda české sněmovny.
Na dotaz redaktora České televize Jana Šilhana pak poznamenal, že nechápe, jak si někdo z Bruselu může dovolit peskovat slovenskou vládu s demokratickým mandátem za to, že si prosadila změnu ústavy. Tím reagoval na aktuální unijní žalobu proti Slovensku.
„Bylo to rozhodnutí o tom, že chceme mít svůj názor v otázce národní a kulturní identity. My jsme součástí Evropské unie, uznáváme právo uplatnit tyto sankce, ale pro nás je to otázka vůle většiny společnosti,“ vysvětloval předseda Raši.
Po tiskovce novinářský vůz přejíždí na další zastávku, Tomia Okamuru přijme i hlava státu. Prezidentský palác na Hodžově náměstí vyvolává vzpomínky na prvního československého premiéra slovenské národnosti a připomene nejen časy spolupráce, ale i rozdělení, které přišlo jen pár měsíců poté, co v září 1938 odstoupil.
Cestou míjejí náměstí Slovenského národního povstání, ve kterém Slováci odmítli státnost darovanou hitlerovským Německem a vyhlásili cíl vrátit se do svazku civilizovaných národů.
A v listopadu 1989 právě tady zpíval stotisícovému davu Ivan Hoffman své slavné verše: „Po našich uliciach odvtedy prešli veky a zaznelo zlému posledné zvonenie“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Máme usilovat o dobré vztahy se Slovenskem?
autor: Jakub Vosáhlo
