„Přesně tak si představuji vztahy mezi bratrskými národy. Členové delegace jsou z vašeho přijetí nadšení,“ říkal Tomio Okamura Robertu Ficovi, když mířil na třetí schůzku během úterka. Nebyla poslední, večer ještě předsedu Poslanecké sněmovny čekala pracovní večeře s kolegy ze Slovenska a Rakouska, takzvaný Slavkovský formát.
První zahraniční cesta podle něj ani jinam směřovat nemohla. Země, ze které Fialova vláda udělala společně s Maďarskem strašáka na východě, je pro novou koalici naopak jednou z hlavních priorit. Tomio Okamura během dne před novináři opakovaně odkazoval na programové prohlášení vlády a závazek rozvíjet vztahy v rámci středoevropského regionu.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Nabitý program začaly dva ceremoniální momenty, jeden u pomníku Masarykova, druhý Štefánikova. Na Bratislavském hradě, schovaném nad řekou v prosincové mlze, se pak sešel se svým protějškem Richardem Rašim.
V delegaci nechyběl nejsledovanější politik posledních týdnů Filip Turek, který sdílel s předsedou sněmovny jeden stolek v letadle. „Doufám, že bude jmenován,“ řekl, když jej představoval Robertu Ficovi. Stejnými slovy představoval i Borise Šťastného, vyhlédnutého ministra bez portfeje, který se má zaměřovat na agendu sportu.
Témata jednání odpovídala záměru Tomia Okamury, začít hned pracovat na společné středoevropské pozici k nebezpečným bruselským agendám. Názory obou delegací na Green Deal i migraci podle něj byly velmi podobné, takže rozhodně není pravda, co opakovaně tvrdila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová, že se naše země zásadně hodnotově rozešly.
Od novinářů čelil dotazům, proč přivezl pouze politiky z vládní koalice, což vysvětloval tím, že chce budovat vztahy na přátelské úrovni a peskování už bylo dost. „My nebudeme ti, co budou jezdit na Slovensko na protivládní demonstrace,“ řekl s tím, že Slovensko si zaslouží respekt a právo na vlastní rozhodování o svých záležitostech. Tím hostitelskou zemi podpořil proti aktuální unijní žalobě proti ústavní novele, která prý zpochybňuje evropské hodnoty.
Fotogalerie: - Paměťová agenda vlády
Po jednání parlamentních delegací na Bratislavském hradě se kolona přesunula k prezidetovi. Grasalkovičův palác, kde sídlí hlava státu od roku 1996, hostil za třicet let již mnoho českých hostů, tato návštěva však patřila k těm vřelejším. Krátké separátní setkání před jednáním delegací se protáhlo z pěti minut téměř na půl hodiny a Peter Pellegrini pak mluvil o výborných vztazích mezi oběma národy.
Nakonec se s delegací české sněmovny setkal i Robert Fico, kterého na Úřadě vlády doplnila nejsilnější vládní sestava.
Zatímco v Bratislavě byla ze společných schůzek Okamurovy delegace s nejvyššími politickými špičkami Slovenska cítit přátelská atmosféra a vůle plně obnovit politické vztahy obou zemí, v Praze je první zahraniční návštěva budoucí vládní trojkoalice poznamenána stížnostmi a místy až uraženými výroky budoucích opozičních politiků z bývalé Fialovy pětikoalice.
Nelíbí se jim, že je Okamura nevzal s sebou a svou delegaci složil ze zástupců stran budoucí vlády. Nejnověji dokonce oznámili, že se na Slovensko vydají také, zřejmě jako soukromé osoby, neboť oficiální cestu by jim sněmovna musela schválit. Prý se chtějí v Bratislavě setkat jak s vedením tamního parlamentu, tak s představiteli opozice.
Fotogalerie: - Mimořádná schůze o Babišovi
Chování, které i řada českých mainstremových médií označila jako „trucpodnik“, pro ParlamentníListy.cz komentuje bývalý elitní diplomat a expert na mezinárodní vztahy Petr Drulák.
„Bavíme se o lidech, kteří většinou měli poslanecké mandáty i v předchozím volebním období a měli řadu možností jet na Slovensko a vzájemné vztahy, které byly vinou Prahy těžce poškozeny, se tam pokusit napravit. Mohli tam dávno jet vysvětlit Slovákům, že to je trochu jinak, že se neztotožňují s tím, co říká Fiala. Nic jim v tom nebránilo, měli možnost se věnovat parlamentní diplomacii celou dobu. Nedělali to. A nevidím jediný důvod, proč by je v tom nyní vedení sněmovny mělo podporovat,“ konstatuje profesor Drulák.
Cesta a jednání české budoucí opozice bude podle profesora Druláka mít pikantní přídech. „Deklarují totiž, že se tam jedou sejít také se slovenskou opozicí, což je dnes především Progresivní Slovensko, které se před několika týdny pokoušelo zpochybnit Benešovy dekrety. Docela by mě zajímalo, jestli ta parta bývalé pětikoalice, která se do Bratislavy vydává, chce se slovenskými progresivci jednat také o Benešových dekretech. V té chvíli se dostávají do velmi nebezpečného, téměř bych řekl vlastizrádného jednání,“ je přesvědčen.
Zamýšlí se dále nad tím, že v Česku i na Slovensku jsou velmi podobné opoziční skupiny, které si notují a často v tématech, na která má výrazná část občanů obou zemí odlišný názor. Týká se to i různých dřívějších případů, kdy čeští a slovenští politici tzv. žalovali v Bruselu na své země a vládní činitele. S tím se podle Druláka nic dělat nedá.
„Je třeba si položit otázku, ke komu směřuje primární loajalita politika. Zda směřuje k národu nebo směřuje k nějakým centrům a silám, které národní nejsou. V tomto případě to můžeme zjednodušit na Brusel. Komu se cítí odpovědní? Svému národu, nebo bruselským institucím? Progresivní Slovensko je jednoznačné a cítí svou odpovědnost vůči liberální globalizované Evropě, kterou představuje Brusel. Větší část Fialovy pětikoalice je na tom podobně, takže když se sejdou, atmosféra bude konstruktivní, hřejivá a budou spolu přemýšlet, jakým způsobem čelit ‚těm strašným populistům‘, tedy lidem, kteří se cítí zavázáni svému národu a ne Bruselu. Je to jednoznačné, ti lidé mají jiné loajality,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Drulák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Máme zlepšovat vztahy se Slovenskem?
autor: Jakub Vosáhlo
