„Velmi pozorně tady posloucháme celou dobu, poslouchali jsme v prvním, druhém čtení a děláme to i ve třetím čtení, návrhy, názory a kritiku opozice. A samozřejmě všechny hlasy, které zde v Poslanecké sněmovně zaznívají, vláda bedlivě poslouchá. Jak vidíte, tak na ně taky kolegové opakovaně v jednotlivých čteních reagují. Myslím si, že to nebylo vždycky obvyklé a že je správné, že tímto způsobem naše vláda ke státnímu rozpočtu, k tak důležitému zákonu, přistupuje,“ sdělil Petr Fiala poslancům v rozpravě o státním rozpočtu.
I přes pozorný poslech ale nakonec vláda žádný z opozičních pozměňovacích návrhů nepodpořila.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob před novináři uvedl, že pozměňovací návrhy opozice by zvýšily schodek státního rozpočtu o desítky miliard.
Výdaje státního rozpočtu se tak zvyšují jenom z iniciativy vládních stran. A mnozí se nad řadou těchto nápadů pozastavují.
Zejména v případě novely služebního zákona, kterou koalici vetoval i prezident Zeman, ovšem poslanci pěti vládních stran v tomto týdnu veto přehlasovali.
Politické vedení ministerstva...
Dílo, které nenavrhla vláda, ale skupina poslanců – v sestavě Marek Benda, Marek Výborný, Jan Jakob, Josef Cogan a Jakub Michálek – přináší zásadní změny především na úrovni náměstků ministrů. Doposud zákon, utvořený za Sobotkovy vlády konsensem koalice i opozice, hovořil o náměstcích odborných, kteří mají stát v čele jednotlivých sekcí úřadu. Posléze byla zavedena i možnost náměstků politických, ale jejich počet byl omezen na dva.
Schválený návrh koaličních poslanců funkce odborných náměstků ruší – a u těch politických naopak zavádí neomezený počet. Funkce ministerského náměstka přitom pro rozpočet obnáší plat přesahující sto tisíc korun, služební vůz a další výhody.
Opozice, prezident i řada dalších lidí se podivovali, zda právě toto je ono šetření, o kterém premiér Fiala i ministr financí Stanjura stále mluví.
Prezident Miloš Zeman ve zdůvodnění svého veta napsal: „Funkce tzv. politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení, jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny z části neurčitě a z části v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku.“
Na ministerstvech již v rámci kvóty dvou náměstků našla uplatnění například řada neúspěšných kandidátů Pirátů z loňských sněmovních voleb (samozřejmě vedle Jana Lipavského, který se stal rovnou ministrem). Například Josef Pavlovic, absolvent bakalářského oboru marketing a management na ekonomické fakultě v Plzni, se stal náměstkem na ministerstvu zdravotnictví.
Ondřej Profant byl náměstkem u svého stranického předsedy Ivana Bartoše na ministerstvu pro místní rozvoj.
Nyní se počet politických náměstků může zvýšit na libovolné množství. Vládní politici však opoziční poslance z řečniště ujišťovali, že nikdo z ministrů nepočítá s více než třemi náměstky.
Z dosavadních odborných náměstků se stávají „vrchní sekční ředitelé“. Doposud to fungovalo tak, že náměstek zodpovídal za jednu či více sekcí ministerstva. Nyní budou náměstci součástí politického vedení ministerstva.
„Náměstci jsou osoby, které si přivádí nový ministr,“ vysvětlil ve sněmovní rozpravě předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Oficiální vysvětlení v důvodové zprávě zní: „Často kritizovaným nedostatkem stávající právní úpravy je existence dvou na sobě nezávislých pozic náměstků v ministerstvech a v Úřadu vlády České republiky – náměstka člena vlády, který je součástí politického aparátu a nemá významné pravomoci ve služebních vztazích, a náměstka pro řízení sekce, jenž je představeným, a tedy stupněm řízení podle zákona o státní službě. Pro odpolitizování státní správy, jako jednoho z cílů zákona o státní službě, je nezbytné striktní oddělení politické a úřednické (odborné) linie státní správy.“
Neznamená to však, že se současní odborní náměstci automaticky přesunou do nově pojmenovaných funkcí. Třeba Vít Rakušan již v České televizi avizoval, že on na ministerstvu vnitra na posty sekčních ředitelů vypíše nová výběrová řízení. Jejich vítězové získají mandát na pět let.
TOP 09 změny vysvětluje tak, že se jedná o „deagrofertizaci státní správy“ a „sekání Babišových chapadel“, které prý slibovala už před volbami.
Bartošův „Úřad Steva Jobse“
Druhou legislativní změnou, která může pustit státnímu rozpočtu žilou, je zřízení Digitální a informační agentury (DIA), ačkoliv hlavní tvůrce tohoto projektu, ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš tvrdí, že naopak ušetří státnímu rozpočtu miliardy.
Agentura, která má koordinovat digitalizaci státní správy, měla být původně naplněna pouze převedením 120 zaměstnanců tří odborů ministerstva vnitra a jednoho menšího úřadu, který je vnitru podřízen.
Aktuálně to vypadá, že by mělo být vytvořeno až 200 nových pracovních míst. Ministr Bartoš navíc tvrdí, že na tato místa jsou zapotřebí experti v oblasti IT, které je třeba náležitě zaplatit, takže v důvodové zprávě mimo jiné uvádí, že tito lidé mohou dostávat až 140 tisíc korun měsíčně, plus ještě příplatky.
Na návrhu se začalo pracovat v dubnu a již v polovině srpna jej schvalovala vláda. Připomínkové řízení bylo maximálně zredukováno, z patnácti ministerstev mohla své připomínky uplatnit pouze tři. Následně se ministr Bartoš pokoušel návrh protlačit Poslaneckou sněmovnou v režimu legislativní nouze, to opoziční hnutí vetovala. Jako vysvětlení uvedl pouze to, že agentura má naplánovaný začátek své činnosti na leden 2023.
O tom, jak probíhalo schvalování této novely, ParlamentníListy.cz psaly. Ministr Bartoš a předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek během rozpravy poslancům několikrát vytýkali, že se montují do věcí, kterým nerozumí a nenuceně je poučovali, jak funguje svět IT.
Vrcholný moment nastal, když se poslanci podivovali, že do doposud neschváleného úřadu už běží výběrové řízení na ředitele, a to za velmi podivných podmínek. Výběrové řízení nebylo nikde veřejně vyvěšeno, probíhalo pouze na uzavřené sociální síti LinkedIn (ministr Bartoš vysvětlil, že na téhle sociální síti se pohybují experti na IT, proto je hledá právě tam) a mnohé také překvapilo, že na funkci ředitele úřadu s celostátní působností není podmínkou vysokoškolské vzdělání.
To Ivan Bartoš s Jakubem Michálkem vysvětlovali tak, že nejúspěšnější ajťáci často nemají formální vzdělání, a argumentovali jmény jako Steve Jobs či Mark Zuckeberg.
Opoziční poslanci ale skepticky poznamenávali, že to spíše vypadá, že výběrové řízení bylo šito na míru některému z vyhlédnutých pirátských kandidátů. A padlo i konkrétní jméno Ondřeje Profanta, zakládajícího člena Pirátské strany, kterého v loňských volbách na pražském lístku přeskočili kandidáti STAN.
Projekt agentury DIA má stát vyšší stovky milionů, podle informací zaznívajících v kuloárech se má reálně velmi přiblížit jedné miliardě korun.
Odborová organizace ministerstva vnitra upozorňovala, že vzhledem k chvatu při přijímání novely mohou vzniknout další náklady, které by při delším časovém horizontu přijímání novely mohly být eliminovány. A rovněž poukázala na to, že někteří ze zaměstnanců ministerstva vnitra byli částečně placeni z fondů EU, což ale změnou jejich služebního zařazení skončí a jejich mzdové náklady bude muset nést kompletně český stát. Nemluvě o bujarých představách ministra Bartoše ohledně výše mezd pro „experty“ v agentuře DIA.
Ministr Bartoš rovněž plánuje, že agentura DIA bude zřizovat státní podnik, pod který přejdou datová centra v majetku státu.
A rovněž má na Úřadě vlády vzniknout stálý aparát Rady vlády pro informační společnost, v jejímž čele by stál vicepremiér pro digitalizaci. Tuto funkci vykonává ve Fialově vládě právě Ivan Bartoš.
K tématu agentury DIA vystoupil Ivan Bartoš i tento týden při projednávání státního rozpočtu. Tvrdil, že „náklady na nové agendy“ budou pouze 151 milionů korun. Celkové náklady mají být 1,8 miliardy, ale většina bude podle Bartoše převedena z peněz, které šly na agendu digitalizace prostřednictvím ministerstva vnitra.
„Celkové výdaje v České republice na digitalizaci ze státního rozpočtu jsou 23,2 miliardy korun. Panem Okamurou, ale některými dalšími zmiňovaný rozpočet Digitální a informační agentury je ve výši 1,8 miliardy, včetně – a to je důležité říci – základních registrů a centrálních systémů. Těch 1,8 miliardy je tedy 8 % z celkových výdajů na digitalizaci,“ tvrdil poslancům ministr Bartoš.
„Vy tady mluvíte o virtuálním světě. Já chápu, že jste z Metaverse možná oslněný, udělal jste mu dobrou speach, ale tady nejsme v Metaversi, tady nejsme ve virtuálním světě, tak mluvte o tom, co máte,“ reagoval na jeho projev poslanec ANO Robert Králíček.
Ohledně agentury DIA je stále mnoho otazníků. V přechodných ustanoveních novely zákona byla její agenda do konce března svěřena ministerstvu vnitra, protože i ministru Bartošovi je jasné, že od ledna naplno fungovat nebude schopna.
Poslanci ho navíc upozorňovali, že zákon ještě neschválil Senát a nepodepsal prezident. U obou institucí se může zdržet a 1. ledna, kdy má nabýt účinnosti a agentura má začít vznikat, nemusí ještě být schválen.
Již dříve se také rozhodlo, že ústavní činitelé si letos valorizují své platy. Návrh státního rozpočtu počítá s nárůstem nákladů na tuto mandatorní položku o 13 %. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka argumentoval, že se to týká i soudců a státních zástupců a už kvůli tomu nechce v příštím roce platy zmrazovat.
Základní poslanecký plat má vzrůst z dosavadních 90.800 na 102.400 korun. Rostou rovněž měsíční náhrady zákonodárců, a to o šest až osm tisíc. Předseda sněmovního výboru či komise bude nově pobírat 144.100 korun, předsedové obou komor si polepší z dosavadních 243.800 na 274.800 korun. Stejně tak premiér. Soudci s maximální možnou praxí poprvé v historii prolomí hranici 200.000 korun měsíčně.
A mimo změny zákonů se například ministr zahraničních věcí Jan Lipavský rozhodl zřídit nové oddělení k administraci a analytice protiruských sankcí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
