Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)Anketa
Situace už bude jenom horší. Což je...
„Nějakým způsobem se situace uklidňovala. Asi ten první varovný prst byl, jak jsem říkala, skončení činnosti těch energetických organizací. Kdy si člověk řekl: Proč to tak je? Je to takové nějaké divné. Ale furt jsme byli, furt jsme žili v blahé naději nebo v iluzi, že to nějakým způsobem skončí, že se to uklidní na jaře tohoto roku... Pak přišla válka na Ukrajině a pochopili všichni, že už situace bude jenom horší. Což je,“ shrnula paní prezidentka vývoj situace.
Padla i otázka, zda je výhled do budoucna lepší, zda se zdražování zastaví?
„My nemůžeme říct, že se to zastaví, že třeba za dva měsíce konec a už to bude v pořádku. My to nevíme. Protože my nemáme ani signály, že by se něco dělo v tomto směru, že by někdo nám třeba řekl: ‚Hele, tak my vám zastropujeme – ty ceny energií.‘ Já doufám, že se k tomu potom dostaneme, protože všechny ostatní státy, nebo řada ostatních států to udělala. My jsme neudělali vůbec nic, takže my prostě nevíme,“ popsala Večeřová bezradnost, ve které se potravinářský sektor ocitl a zmínila i to, že částečně může pomoct dobrá úroda.
Ryba smrdí od hlavy, vláda nedělá nic
Na dotaz moderátorky, zda platí, že ryba smrdí od hlavy, prezidentka Potravinářské komory odpověděla, že ryba má v tomto případě hlavu ve vládě.
„My už delší dobu, od začátku krize na Ukrajině, ji upozorňujeme, že prostě je potřeba něco dělat s tím, že náklady rostou a že ceny potravin se skutečně zvyšují a že to nemá konec.“
Dále prezidentka zmiňuje, že koncem března vydala Evropská komise přípis, který umožňuje kompenzace zvýšených nákladů zpracovatelského průmyslu.
„No a my jsme na to hned upozorňovali, pojďme toho využít, pojďme pomoci potravinářům. Protože to není pomoc potravinářům, to je de facto pomoc spotřebitelům. Všem. Protože díky tomu, že se pomůže nějakým způsobem kompenzovat zvýšené náklady, tak se to propíše do cen, a spotřebitelé nebudou mít tak vysoké ceny za potraviny. Výsledek je, že se doteď nestalo nic.“
Dodala ještě, že v této souvislosti leží na Evropské komisi zhruba 15 projektů na podporu zemědělství a potravinářství v celé Evropě.
„Francie 4 biliony korun. Polsko několik miliard korun. Slovensko, Německo, Španělsko. My nic.“
Fotogalerie: - Jmenování ministra
Pokrýt vlastní spotřebu, pak teprve vyvážet
Podle Večeřové nehrozí, že by byl u nás nedostatek potravin, nebo dokonce hlad. V tomto je Evropa soběstačná. Ale ptá se: „Za jakou cenu ty potraviny budou? Tady se operuje s tím, že my máme nadbytek obilí. A že tedy můžeme vyvážet. To je všechno pravda. Ale co bychom měli udělat primárně, je, že bychom si měli pokrýt vlastní spotřebu a potom to, co je navíc, logicky vyvézt.“
Na situaci s obilím má podle Večeřové samozřejmě vliv i konflikt na Ukrajině a sankce vůči Rusku.
„Ukrajina je obilnice Evropy a Rusko také vyváží spoustu obilí. Ale nevyváží do Evropy, vyváží především do severní Afriky a na Blízký východ. A samozřejmě, tyto státy pochopily, že nebude, a začaly logicky shánět obilí kdekoliv po Evropě,“ říká a dodává:
„Jestliže se dostaneme do situace, že vyprodáme to, co jsme vlastně tady doma vyprodukovali, a budeme to nakupovat zvenčí, tak na to skutečně spousta lidí nedosáhne, protože to bude strašně drahé. Protože si vezměte, že už na začátku toho konfliktu mi spousta pekařů říkala, že loni kupovali kilo mouky za 6,50 a v současné době jej kupují za 13 korun.“
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Green Deal je nedomyšlený, Evropa přestane být soběstačná
Moderátorka se ptala i na roli Green Dealu, který EU přijala za svůj. Večeřová odpověděla velmi přímo a bez obalu:
„My jsme proti Green Dealu samozřejmě protestovali, než se vůbec vědělo, že tato krize bude, protože vím, že jsem loni na podzim byla na nějaké konferenci, kde tedy jasně říkali, že Green Deal je poměrně dost nepromyšlený, že se tam vůbec neudělaly dopadové studie, co to vlastně bude znamenat. A pokud ty dopadové studie vznikly, tak jednoznačně ukázaly, že Evropa přestane býti soběstačnou ve výrobě potravin, což si myslím, že je dost velký problém, protože uvědomme si, v jakém politickém napětí po celém světě žijeme, takže spoléhejme na to, že když tady něco nebude, tak si to dovezeme ze třetích zemí, to je velmi odvážné,“ řekla s odkazem na to, že pokud je situace ve světě nestabilní, není dobré spoléhat se na to, že nám někdo pomůže a přitom nevědět, zda pomoct vůbec bude moct.
Žádné zemědělství, konec porážek zvířat. Jak si to ta EU vlastně představuje?
To ale nebylo vše, co Dana Večeřová poznamenala směrem ke Green Dealu a Evropské unii. Zmínila se dokonce o plánované strategii, která by ve svém důsledku znamenala zákaz porážení zvířat, a tedy konec živočišné výroby v celé EU.
„Já úplně nevím, co si Evropská unie představuje… Jestli se tady stalo vizí, že tady budeme mít zelený kontinent, kde tedy vlastně nebude žádné zemědělství. Bude tady jenom ekologické zemědělství, nebo vůbec žádné, protože teď se objevila v Evropské unii aktivita, která má… na kterou dala Evropská unie palec a shání se k ní podpisy, a to je „End The Slaughter Age“ – tedy Konec porážkového věku. Což znamená, že by se tedy neměla do budoucna porážet žádná zvířata. Což znamená likvidaci živočišné výroby. Úplně. Jestliže jdeme tímto způsobem, tak já úplně nevím, co si ta Evropa představuje.“
Fotogalerie: - Pražští zastupitelé mimořádně
Co potom budeme jíst? Přijde pokyn nejezte maso, jezte méně?
V některých opatřeních EU nevidí Večeřová logiku, naopak upozorňuje na jakýsi začarovaný kruh, kdy na jedné straně chce EU omezit minerální hnojiva, ale na druhé straně zakázat živočišnou výrobu, která produkuje statková hnojiva. Bez hnojiv ale výrazně klesnou výnosy.
„Na jednu stranu tady chceme omezovat minerální hnojiva, ale jak chcete nahradit minerální hnojiva? Jedině statkovými hnojivy. To znamená, že potřebujete živočišnou výrobu. Když tady nebude živočišná výroba, tak budete muset začít používat minerální hnojiva, která mimochodem jsou teď strašlivě drahá. Protože když nebudete používat tato hnojiva, tak se vám sníží úroda. Výrazně se vám sníží úroda. Anebo to sežerou škůdci. Pokud nebudou používat nějaké látky na ochranu plodin. Což samozřejmě je také snaha Evropské unie.“
Mluví vůbec ti lidé v Bruselu s někým, kdo je normální?
Dana Večeřová se v další části rozhovoru zamýšlí nad tím, jak mohou vůbec lidé v Bruselu schvalovat taková opatření a nad důsledky těchto rozhodnutí.
„Tak já úplně nevím, co tady potom budeme jíst. To se fakt bude všechno dovážet z venku nebo prostě bude takový ten apel „nejezte maso“. Jezte méně, a já nevím, co všechno. To jsou, řekla bych, to jsou takové vize, kdy si říkáte, jestli ti lidé, kteří to vymysleli, se někdy podívali na ulici z okna. Nebo prostě jestli mluvili s někým, kdo je normální. Možná, že se v těch budovách v Bruselu mění myšlení. Nebo já nevím, co se tam děje. Třeba jsou tam nějaké negativní vlivy. Ale tohle, když se… Ano, když se takhle o tom spolu bavíme, tak si říkáte: Tohle přece nikdo nemůže myslet vážně? Ale oni to myslí vážně, uzavírá téma prezidentka Potravinářské komory.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
