„Jinak to nejde, nebudeš chodit do práce.“ Tlačili na senátorku, ta to pustila ven

08.08.2023 14:55 | Monitoring

Slova profesora Jiřího Berana, který v souvislosti s děním v době covidové stále upozorňuje, že některé původně „dezinformace“ o covidu se nakonec ukázaly jako pravdivé; například když bylo tvrzeno, že očkování je účinnější než prodělání onemocnění. Jeho slova potvrzuje také bývalá senátorka a lékařka Alena Dernerová, která během odborného občanského fóra v Brně na konci května mluvila o vakcíně jako experimentu a odsoudila její další nákupy. I proto podepsala dokument zaslaný k trestnímu tribunálu v Haagu, že se v Česku porušovala lidská práva. Důrazně varovala před projektem Václava Moravce pro boj s dezinformacemi. „Doba temna může pokračovat dál,“ varuje lékařka.

„Jinak to nejde, nebudeš chodit do práce.“ Tlačili na senátorku, ta to pustila ven
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Dětská neuroložka a senátorka Alena Dernerová

Epidemiolog Jiří Beran před časem pro ParlamentníListy.cz upozorňoval, že původně „dezinformace“ o covidu se nakonec ukázaly jako pravdivé. „Například během epidemie tvrdili, že prodělání onemocnění nemůže navodit stejnou ochranu jako očkování mRNA vakcínou a dokonce doporučovali očkování již za 7 dní po prodělaném covidu. Dnes víme, že to tak není a že ochrana po vakcinaci klesá už významně za 60 dní a přirozená ochrana trvá podstatně déle v řádu mnoha měsíců i proti částečně změněnému viru. Stejně tak na příkladu Švédska víme, že cílená opatření uplatňovaná ve společnosti, bez uzávěr a celoplošného testování jsou efektivnější, než plošná opatření. Opravdu platí, že jen čas ukáže, co je dezinformace a co není,“ upozornil uznávaný epidemiolog.

Jeho odborný názor není ojedinělý. Na poplach i v době, kdy se zdá, že covidová doba byla zapomenuta, bije na poplach například lékařka Alena Dernerová, která vystoupila na odborném občanském fóru v Brně. Upozorňuje před škodlivosti vakcín proti covidu pro naše zdraví a odsuzuje nákupy dalších nepotřebných a neúčinných vakcín za situace, kdy se Česko topí v dluzích.

Dernerová úvodem hovořila o tom, že zřejmě i díky svým kritickým postojům vůči vakcíně už není senátorkou. „Musím říct, že v podstatě jsem se od některých mých kolegyň dozvěděla, že mě nevolily právě proto, že mám takový názor na očkování na covid, jaký mám,“ prozradila.

Uvedla, že je mnoho lidí, kteří se domnívají, že očkování proti covidu dětem pomáhá, ale není tomu tak. „Jsem dětský neurolog a preferuji základní očkovací schéma. Covid do očkování za mě nepatří. A myslím si, že těch patnáct dětí, které zemřely, tak k tomu měly i nějaké přídatné choroby, protože ty věci, které nám byly předkládány, byly mnohdy zavádějící,“ zdůraznila.

Popsala i své problémy v práci, kdy čelila tlaku, aby se nechala očkovat, i když covid již prodělala a měla vysokou hodnotu protilátek. „Začaly ty honby kolem toho, že se máme nechat očkovat. Selským rozumem – prodělala jsem onemocnění, tak se očkovat nenechám, proč bych se měla nechat očkovat. Oni říkali: ‚Musíš se nechat naočkovat, jinak to nejde nebo nebudeš chodit do práce.‘ Já se ale nenechala naočkovat, nabrala jsem si protilátky a nechala jsem si nabrat o buněčnou imunitu. Má hodnota protilátek byla absolutně obrovská. Kdybych se nechala naočkovat, mám možná cytokinovou bouři, možná tady dnes už nejsem,“ pokračovala lékařka Dernerová.

Začala před vakcínami varovat i své okolí včetně svých pacientů: „Říkala jsem jim, že vakcíny nejsou skutečnou vakcínou, oni prostě neudržují imunitu. Po půl roce se musíte nechat přeočkovat, vlastně nebyly vůbec vyzkoušené. Je to víceméně experiment, můžete nakazit lidi kolem sebe, když se necháte naočkovat. Takže někteří na to dbali, někteří své děti naočkovat nechali. V ordinaci se mi objevují problémy, spojuji je s očkováním, často jsou to migrény, různé brňavky, ale jsem dětský lékař, naštěstí už teď ne pediatr, tak tam ty myokarditidy, záněty srdečního svalu nevidím,“ dodala.

Zmínila rovněž dobu, kdy působila v horní parlamentní komoře, kde s kolegyní Jitkou Chalánkovou podepsaly dokument, který zamířil k trestnímu tribunálu v Haagu. „Byl to dokument, který vlastně vypracovali Britové, Francouzi, Slováci a my jsme se k tomu ještě s institutem Pro Libertate přidali. Do Haagu k trestnímu tribunálu šlo, že se v České republice významně porušují lidská práva. Zdůrazňovali jsme to, že je tu společnost rozdělena na očkované a neočkované a cílí se intenzivně proti těm, kteří jsou neočkovaní, jsou silně diskriminovaní, ačkoli prodělali infekt a podle nás jsou mnohonásobně obranyschopnější než ti, kteří jsou pouze očkovaní. A samozřejmě jsme upozorňovali na to, že řada těch, kteří nám kázali, že se musíme nechat očkovat a dělat různé testy, se podílejí právě na těch laboratorních vyšetřeních a nesmírným způsobem čerpají z našich finančních prostředků, z veřejných peněz,“ přiblížila dokument, jenž odešel do Haagu v roce 2021. V srpnu to tedy budou již dva roky a čeká se, zda se tímto dokumentem bude trestní tribunál v Haagu zabývat.

Hovořila také o tom, že i ona byla nálepkována jako dezinformátorka a jako člověk s „informační poruchou“.

Následně s odkazem na zdroje z ministerstva přednesla dubnovou komunikaci náměstka ministra zdravotnictví, jenž se nejmenovaného vakcinologa dotazuje, kolik si myslí, že bude potřeba vakcín na podzim roku 2023. Dernerová s úsměvem cituje jeho výpočty: „Domnívám se, že abychom se mohli dopočítat nějakých čísel odhadované potřeby, pak musíme vzít v potaz minimálně celkovou proočkovanost české populace, které je 77,1 % dospělých s alespoň s jednou dávkou vakcíny. Proto maximální možný zájem o podzimní přeočkování je 77 %  dospělé populace. Aspoň jednu dávku vakcíny obdrželo v České republice asi 6,5 milionu osob, můžeme se domnívat, že celková maximální možná potřeba je 6,5 milionu dávek na podzim 2023. Dle mého názoru je to nereálné, je to vysoké číslo, protože zájem bude asi nižší. Prvních booster dávek dosud bylo aplikováno 4,3 milionu a druhých booster dávek bylo dosud aplikováno pouze necelých 800 tisíc, což je dle mého minimální počet dávek, protože se můžeme domnívat, že jsou to lidé, kteří si potřebu dávek silně uvědomují. Minimálně se potřeba dávek může pohybovat mezi 1 až 4 miliony dávek,“ čpí amatérismus z odpovědi náměstka ministra zdravotnictví.

Dernerová se v tomto kontextu silně pozastavuje nad tím, že i když covid v současnosti můžeme zařadit mezi běžná onemocnění,  i když Česko čelí celé řadě krizí a nejsou finanční prostředky, tak budeme dále nakupovat vakcíny. Navíc není ani jasné proti jakému typu viru, jelikož ten je dávno jiný, než byl a není jisté, co od takového kroku čekat.

Zvižený ukazováček pozvedla před aktivitou Václava Moravce, který před nedávnem představil středoevropský projekt pro boj s dezinformacemi. „Tímto se řadím znovu mezi ty dezoláty, různé trolly a lidi s informační poruchou, protože Václav Moravec dostal to velké množství peněz, možná milion euro na to, aby v podstatě měl nějaký institut, který se bude zabývat tím, co je informace správná a co není informace správná. Vlastně ti, kteří budou mít jiný názor než ten mainstream, mají tu informační poruchu. Vlastně uvidíme, co s námi udělají. Doba temna může pokračovat dál, buďme ostražití,“ dodala Alena Dernerová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Natálie Brožovská

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Co na to říct? Smím napsat svinstvo?, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseŽivotní zkouška , 08.08.2023 15:14:16

|  15 |  0

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…