Jourová připravuje nový unijní mediální zákon, který bude historicky prvním evropským nařízením tohoto typu. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků má podle serveru Euractiv.cz za cíl vytvořit mediální prostor, ve kterém budou redakce chráněny před politickým i ekonomickým tlakem. Zatímco novináři zpravidla zákon vítají jako posílení své vlastní ochrany, vydavatelé se naopak obávají, že zákon spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného tisku.
To ale Jourová v rozhovoru pro Lidovky zásadně odmítá s tím, že zákon má média před cenzurou naopak chránit. „Zakazuje státní cenzuru. Černé na bílém se v něm píše, že členské státy budou respektovat redakční svobodu médií a nebudou zasahovat ani se snažit jakýmkoli způsobem ovlivňovat redakční zvyklosti a rozhodnutí médií. Cenzura je totiž moment, kdy se někomu zakáže něco říkat nebo projevovat názory. Mediální zákon je toho opakem. Má vytvořit prostor a větší ochranu pro média, aby mohla psát to, co uznají za vhodné, aby byl prostor pro svobodu slova. Je tedy opakem cenzury,“ vysvětluje Jourová.
Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?Anketa
Mediální zákon podle Jourové co nejvíce prodlouží vzdálenost mezi politikou a médii. „Chceme postihnout i transakce, které by mohly způsobit nějaký monopol nebo oligarchizaci médií. Dále také chráníme média proti vlivu velkých digitálních platforem,“ uvádí Jourová.
Zatímco novináři volají leckdy po ještě přísnějších pravidlech v rámci nového zákona, vydavatelé se bojí, že jim bude cenzurován obsah podle přání Bruselu. To ale Jourová odmítá. „Víte, pro vydavatele je to nová situace. Naopak audiovizuální sektor se reguluje dlouhodobě na úrovni EU i na úrovni států, jenže vydavatelé to zatím neznali. Jejich nejhorší odsudek je, že zákon je škodlivý, odkazuje na cenzuru. To je totální nesmysl,“ má jasno eurokomisařka.
Část vydavatelů podle ní alespoň souhlasí, že zákon je zapotřebí, ale žádají úpravy. „S touto skupinou nyní hlavně pracuji, protože chci, aby byl zákon co nejlepší. Nechci, aby mi jednoho dne chodili novináři z celé Evropy plivat na hrob. Zkrátka mám bytostně silný zájem na tom, aby zákon, až bude nakonec schválen, nezavedl nic, co by vedlo do budoucna k nějakému omezení svobody médií. Má to totiž plnit úplně opačnou roli,“ dodává k zákonu Jourová s tím, že ze zemí EU se kriticky k zákonu stavějí zejména Maďarsko a Polsko. Úprava se ale nelíbí také Německu nebo Rakousku, protože zasahuje do jejich systému, který je prý „desítky let vypiplaný“.
Jourová na druhé straně varuje jednotlivé státy včetně České republiky, aby nezacházely příliš daleko v boji s dezinformacemi a nedostaly se na hranici cenzury. „Hodně varujeme. I z Česka slyším hlasy, jako prakticky ze skoro všech států, že s dezinformacemi se musí tvrdě zatočit, že je to hrůza, jak nám to mění společnost. Pojďme ale použít jiné způsoby než zákon, který dá někomu pravomoc rozhodovat,“ radí Jourová.
„Velkou debatu teď vedu ve Velké Británii, protože dezinformace měly lví podíl na tom, že se Britové odtrhli od EU. Velmi živá debata se vede i na Slovensku, kde vidíme, že se zvyšuje počet lidí, kteří fandí Putinovi. Stejná situace je v Bulharsku. To jsou zrovna země, kde se Rusko rozhodlo, že tam bude živná půda a tam to nasměrují. Je to vážná věc, ale na tuto vážnou nemoc je potřeba použít spíš budování protilátek než amputaci,“ má jasno eurokomisařka.
Jourové v roce 2024 uplyne mandát eurokomisařky a podle svých slov se chce po deseti letech ve funkci vrátit do České republiky. „Jednou z možností je, že mi dá šanci česká politika. Jsem členkou hnutí ANO, tak budu muset zjistit, jak se tam cítím, jestli to někde nedrhne. Počkám si, jaký bude vývoj do podzimu příštího roku, kdy už bude nabírat na síle kampaň pro parlamentní volby. Myslím, že příští rok bude možná více jasno v politickém směřování hnutí,“ říká Jourová, že nevěří na catch-all party, a proto bude velmi zvažovat své pokračování v hnutí ANO.
Každá strana by si podle ní měla vybrat, o jaké voliče stojí. „Pro mě je to někde kolem středu, možná víc doleva než doprava. Musím se tam najít. V tom, co dělám, chci být autentická. Už jsem dost stará na to, aby mě někdo učil lhát, jenom abych dostala politickou trafiku. Takže politika je mojí cestou podle toho, jak se to celé ukáže. Třeba se dočkáme programové konference, kde se budou tříbit názory,“ dodává Jourová, že druhou možností je pro ni akademická sféra. „Není u nás moc lidí, kteří by mohli přednášet například digitální právo nebo evropské trestní právo. Opravdu jsem se tady naučila věci, které bych mohla předávat,“ hledí Jourová do budoucnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
