Ceny jsou prý poplatné době a situaci. Už i na Němce je to poněkud dost.

Ceny šokují a nestojí

Takzvaný čertík v lokši, což je tmavý párek v bramborovém těstíčku, za 80 korun. Obyčejný párek z Makra, dříve zvaný telecí, dnes obyčejný, na tácku za 70 korun. Klas kukuřice rovněž za 70 Kč.  Za ceny prý ovšem prodejci až tak nemohou. Platí se nájem, a to poměrně mastný, v řádech desítek tisíc korun, a to ještě nikoliv přímo městu, ale mezičlánku, „světskému“, jenž už tento ansámbl, jak říkají místní, provozuje řadu let. Vždy s kosmetickými změnami. Děti láká živý betlém s opravdovým hýkajícím oslíkem, ty starší si zkusí na velkém kole, zda mají strach nebo vrhnou na lidi pod nimi. Dalo by se říct – neměnná klasika. 

Na zdravíčko!

Výrobky z vlny, ponožky, ozdoby, slovenské a maďarské uzeniny. Škvarky, údajně též z Uher, v otevřeném balení. „Podívejte se, jak se na ně pěkně chrká a pšíká,“ směje se postarší paní kroutíc hlavou nad pro ni neskutečnými cenami. Jinde dostanete pátek nebo cukrovinku stejnou rukou, která bere peníze a za stánkem si do ní utírá nos, protože nemá na kapesníky. Nejsou prodejci, a tak se hledá každá ruka. Před pár lety tady byla kauza bezdomovce, který prodával, ač měl tuberkulózu. Kauza se poněkud vytratila.

„Nakupovat tady je o hubu, je to prostě šílenství,“ rozčiluje se postarší muž. „V Makru koupí krabicák za desítku litr a tady to ohřejou, daj tam nějaké koření a prodávají za nekřesťanské peníze – dvojka přijde na 60, trojka na 70 korun!!“

Bezpečnost především?

Ta tam jsou nějaká významná bezpečnostní opatření, jaká vidíme v sousedním Německu nebo v Rakousku. Občas trhy projde městská policie s rukama za zády, betonové zátarasy již dnes asi slouží někomu na zahradě. A to se ještě muži zákona musejí věnovat neomaleným chamtivcům, kteří nakukují do kapes nebo tašek s toužebným přáním, aby tam byla naditá peněženka. Do toho se mezi stánky šourají desítky bezdomovců. „Jsou tady zjevy, kdy se bojíte se na ně podívat,“ říká mladá žena, pevně držíc za ruku malou dcerku. „Je to hrůza. Špindírové, co ani neumějí česky. Kdo ví, odkud se to sem natáhlo…“  Jenže pokud něco nevyvádějí, je na ně policie krátká. A když ano, tak také ne, protože se buď jedná o známé „firmy“, které stejně nikdy nic nezaplatí, protože nemají ani vindru, anebo se jedná o zahraniční dělníky, pro které zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti je k smíchu. 

Bejvávalo lépe…

Do toho všeho musíme počítat s Němci, kterých je tu opravdu hodně a mnohdy početně převyšují tuzemské návštěvníky. Oceňují hlavně bezpečnost. Na excesy různých postaviček se ani moc nedívají, mají jiné zkušenosti s jinými, co Vánoce zrovna nevyznávají. Jen ty ceny už jim také vadí, kdeže prý bylo Česko před pár lety, to se dalo utrácet, a nyní si ani nevyberete…

„Co bych tady pohledávala, to si zajedu do Lipska, Drážďan nebo Regensburgu či Pasova,“ konstatuje paní Olga na chodníku, která do prostoru trhů prý raději ani nepáchne. „Už dávno to tady není o regionálních produktech. A drahota je příšerná,“ hodnotí.