Při mytí nádobí nebo při vaření občas poslouchám Český rozhlas Plus. V pondělí jsem tak večer v repríze slyšel část jeho nejposlouchanějšího podcastu Vinohradská 12, kde byla na téma vládního boje s dezinformacemi hostem vedoucího podcastu Matěje Skalického analytička Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.

Když jsem nádobí domyl, pořad jsem si pustil znovu a pořídil přepis následující části (začíná v čase 13.43 pořadu). Omlouvám se za délku citace, ale je nutná, chceme-li být přesní:

Skalický: „Ty ruské zpravodajské služby mě zajímají. Znamená to tedy, že když se dočítám v těch informacích BIS, že proruské síly se měly snažit navázat kontakty i s pořadateli protivládních demonstrací, znamená to, že až takto daleko mohou sahat chapadla ruských zpravodajských služeb? Že v tom mohou být zapletené?“

Víchová: „Zapletené v tom být zcela jistě mohou, ty konkrétní aspekty, jak to probíhalo, my neznáme, ty Bezpečnostní informační služba nezveřejnila, ale vlastně by bylo zvláštní, kdyby se o to nepokusily, protože tohle je přesně to podhoubí, vůči kterému oni většinou směřují, na které cílí, a jsou to lidé, kteří si budují nějaký vliv ve společnosti, kteří ovlivňují názor té společnosti, a my jsme vlastně viděli během těch demonstrací vcelku zjevně, že řada těch požadavků, které oni měli, tak přesně konvenovala s těmi ruskými zájmy v Evropě. Řada těch, kteří mluvili na těch demonstracích, tak zastávala až jako radikálně proruské názory, a pravdou je, že i mezi těmi účastníky těch demonstrací se objevovali lidé s nějakými proruskými symboly, ač si myslím, že většina z nich jenom přišla vyjádřit nějaký nesouhlas nebo frustraci s vedením té země a s tou vládou.“

Jak Český rozhlas bojoval s dezinformacemi tím, že je sám šířil