„Rusové útočí na naši mysl,“ padlo u Moravce. Generál Pavel pak chválil německou demokracii a dal radu národu

1. 4. 2020 17:07

Strach. Téma pro Václava Moravce a jeho hosty. Přesněji jak strachu čelit a „nebát se“. Jednalo se o speciální aktuálně zařazené vydání pořadu Fokus Václava Moravce a moderátor si k němu v úterý večer na ČT pozval pozoruhodnou společnost.

„Rusové útočí na naši mysl,“ padlo u Moravce. Generál Pavel pak chválil německou demokracii a dal radu národu
Foto: Screen Youtube
Popisek: Nebát se! Speciální pořad Václava Moravce k epidemii
reklama

O strachu hovořili generál Petr Pavel, datový analytik a odkrývač dezinformací František Vrabel, popekonom Tomáš Sedláček nebo historik umění Jan Royt. Také dorazili Marek „Orko“ Vácha (spolupracovník Tomáše Halíka je představován jako farář či jako biolog, tentokrát dostal titulek „etik), psycholog Jiří Šípek, farářka Martina Viktorie Kopecká nebo mikrobioložka Václava Adámková. Zcela zvláštní pohled na strach přinesla sexuoložka Laura Janáčková.

Pořad zahájil sestřih dramatických záběrů propojených se slovem strach. Vrcholem úvodní sekvence byl záběr na důchodce Jaromíra Baldu, přiváděného k soudu s doprovodným přísným komentářem Daniely Písařovicové, že „čin chtěl svést na muslimské uprchlíky, a vyvolat tak strach z migrační vlny“.

Pak bylo divákům hlasem nejmenované expertky vysvětleno, že se „bojíme neznámého, té šelmy, která na nás někde číhá“.

Pak už se na obrazovce objevil orouškovaný Václav Moravec. Stál v centru moderního umění DOX miliardáře Zdeňka Bakaly, v kulisách chystané výstavy Ultra Super Natural. A hned na úvod zvolal slovo „solidarita“. Ta je prý nejlepším lékem na strach a úzkost, což doložil citátem izraelského historika.

CELÝ POŘAD KE ZHLÉDNUTÍ ZDE.

Anketa

Kalousek je připraven na ozbrojený odpor proti Babišově vládě. Šli byste s ním?

hlasovalo: 26566 lidí

Podle Janáčkové je strach nejstarší lidskou emocí a musíme jej ovládat. Strach nás totiž v určitých situacích ochraňuje.

Generál Petr Pavel promluvil o tom, že společnost musí strachu čelit a právě to je úloha společenských elit. „Úloha lídrů je v tom, že lidem dají kontext,“ vysvětloval. Kontext v současné situaci znamená například to, že jim vysvětlí, že nečelíme žádné apokalypse, a připomenou, že lidstvo si s takovou situací vždy poradilo.

Strach z epidemie podle něj není tak úplně důvodný. „Válka je v mnoha ohledech mnohem horší,“ myslí si.

Na druhou stranu bývalý vrchní velitel NATO varoval před negativními tendencemi, které každá krizová situace vyvolává. „Některá opatření nemusejí řešit krizi, ale mohou pomoci konkrétním politikům,“ varoval Petr Pavel.

Moravec přitakal: „Je otázkou, jestli tato krize neposílí tendence k vládě pevné ruky. Podívejme se na Maďarsko.“ Generál Pavel se podíval rád. „Demokracie jsou vykládány jako slabé, ale v jiných zemích ukazují svou sílu. Ať už je to Německo, Švédsko a mnoho dalších, kde nepřijímají žádná drakonická opatření, neomezují činnost parlamentu, neomezují nějak výrazně svobody, a přesto to zvládají.“

Německo ocenil, podle něj situaci zvládá „velice organizovaně a s přehledem“.

Navíc podle něj některým lidem vyhovuje, když se vzdají odpovědnosti a předají politikům svou moc. Generál Pavel nabádal, abychom zůstávali ostražití vůči všemu, co politici v krizi dělají.

„Mimořádná situace nás činí křehkými. Čelíme něčemu, co jsme nikdy nepotkali,“ přidala se farářka Kopecká. Lidé podle ní musejí v sobě vybudit mechanismy, které nás ochrání před strachem a naučí žít v mimořádné situaci.

Moravec debatu o strachu proložil písní „Vždy ber život z té lepší stránky“ z filmu Život Briana od skupiny Monty Python. Animátor Jaroslav Klimeš k ní vytvořil animovaný klip na téma „Život v karanténě“.

Vědkyně nakládala vládě. A stojí si za tím

Anketa

Vláda dá živnostníkům příspěvek 25 000 Kč. Je to moc, nebo málo?

63%
17%
20%
hlasovalo: 20154 lidí

Marek Orko Vácha vyzdvihl lidské umění improvizace. Krize prý vždy dává příležitost k něčemu novému. Proto věří, že i situace kolem koronaviru společnost semkne. „Pořád jsem v kontaktu s našimi studenty a je to fantastické. Mám velkou naději, že z krize vyjdeme posíleni,“ líčil kazatel z akademické farnosti u pražského Salvátora.

Historik umění Royt k tomu přidal postřeh, že strach a stres skutečně inspiruje a že „při těch nejhorších morech vznikla ta nejkrásnější díla“. Vysvětlil to tím, že „zlo není protikladem něčeho, zlo je nedostatek dobra a krása oživuje duši a pomáhá člověku toto zvládat. Těšme se věcmi, které nám osvěžují duši.“

Mikrobioložka Adámková se do povědomí veřejnosti zapsala už dříve svými slovy o hysterii z koronaviru. Stále si prý za nimi stojí. Připomněla, že v Itálii za poslední roky umřely tisíce lidí na chřipku, a dokonce mluvila o tom, že koronavirus má „PR“, a to do značné míry neoprávněně.

„Odborné studie jeho nebezpečí nepotvrzují. Ne hoaxy, ale odborné názory, třeba v časopisech takzvaně impaktovaných,“ vysvětlila vědkyně.

„Vlády mají jednat na základě důkazů, nikoliv poplašných zpráv,“ opřela se pak do současné vlády. K infekčním chorobám je podle mikrobioložky třeba přistupovat racionálně, což se nyní rozhodně neděje.

V další části pořadu pak ale trochu nejasně naopak kritizovala vládu, že „některá opatření přišla pozdě“, třeba opatření ohledně shromažďování. A navíc se jí „zdá, že nebylo měřeno všem stejným metrem“.

Psycholog Šípek doporučil jako ochranu před strachem „disciplinované myšlení“. To se opírá především o logiku a důkazy, nikoliv o pověry a neověřené informace, čemuž Moravec uznale přikyvoval.

Dezinformace. Z Ruska. Jako vždy

František Vrabel, datový analytik vyhledávající pod značnou Semantic Visions dezinformace, obavy z koronaviru prohlásil za neopodstatněné. „Situace, která tady je, vůbec není tak vážná, aby vyvolávala úzkostné stavy,“ uvedl Vrabel. A blýskl se statistikou, že počet zpráv o lidském zdraví se od počátku roku zvýšil na čtyřnásobek.

Podle něj technologie berou lidem pozornost a schopnost nad věcmi přemýšlet. A to můžeme pozorovat i nyní. „To je velké nebezpečí, které tu existuje a vytváří předpoklad k tomu, aby někdo mohl v obrovské míře manipulovat veřejným míněním,“ varoval Vrabel.

Popekonom Sedláček přišel s postřehem, že jsme v situaci, kterou ještě žádný ekonom nezažil. A nabádal lidi, aby když už nemůžou posilovat ekonomiku, tak ať posilují alespoň mysl.

Pak se podělil o svůj návod na posilování mysli. Například prý sleduje zprávy přesně půl hodiny denně. Více ne, aby se nezahltil.

Pak prohlásil, že svět vykolejil, ale není to úplně špatně, protože vykolejil do klidu. Toho by lidé měli využít, a ne si „nechat protéct karanténu mezi prsty“.

Nad Sedláčkem se klenul velký nápis „Nebát se myslet“, což jej ale inspirovalo k úplně opačné myšlence. „Východní civilizace ale doporučují, že meditace naopak znamená nemyslet. A o to taky jde. A teď máme mnoho příležitostí nemyslet a zastavit,“ doporučoval.