„Před každými důležitějšími volbami nebo volbami, o kterých si myslíme, že budou důležité, se vytahuje problém sudetoněmeckých zemských mančaftů, družin. A často to vypadá, jako kdyby to někdo dělal záměrně,“ všímá si Zbořil, že výroční setkání Sudetenlandsmanšaftu, vystoupení exministra Hermana a hlavně jeho fotka s Berndem Posseltem způsobily větší zájem než kdykoliv předtím.

„Oni si pánové zřejmě neuvědomili svoji vizuální atraktivnost a to, že i kdyby tam mluvili jako svatý Jan Zlatoústý, tak přece jenom oba dva symbolizují určitý politický trend, který může být pro střední Evropu nepřijatelný,“ podotýká.

S tím podle něj souvisí také to neustálé „letní omílání“ českými obdivovateli tohoto způsobu politiky, mezi něž patří významné osobnosti bývalé vlády, bývalý předseda Senátu a další a další lidé, kteří svými jazykovými stereotypy připomínají, zřejmě podle nich, nezapomenutelnou minulost.