Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Není vláda trochu pozadu, když v Polsku tuto spotřební daň snížili již v lednu? „Pozdě to není, protože to nemělo být vůbec. Takže něco, co by nemělo být, nemůže být pozdě,“ řekla důrazně Horská.
„Bavme se spíše o tom, jak pomoci domácnostem. Pokud bychom chtěli pomoci plošně, tak právě u spotřební daně nevidím pomoc plošnou jako optimální. Máme dvoucifernou inflaci, další plošná pomoc může pouze a jenom roztáčet kola inflace, protože se dává peníze všem a nejen potřebným.
Takovouto plošnou pomoc ať klidně dělají státy kolem nás, je vlastně špatná. Inflaci tím těžko předhoníme, jen ji budeme přiživovat. Máme omezené zdroje,“ upozorňovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Projeví se vůbec snížení paliv o 1,50 Kč na litr na stojanech pump? „Jestli to uvidíme na těch stojanech, je otázka reakce prodejců,“ pokrčila rameny. Připomněla však, že určitě zafungovaly kontroly marží u benzínu a nafty.
O tom, zda vláda sáhne na marže petrolejářů a zastropuje je, rozhodne prý Ministerstvo financí. „Pokud ministerstvo po sběru dat zanalyzuje, že marže jsou abnormální, může udělat dané opatření. Když se podíváme na vývoj cen na evropském trhu pohonných hmot a na vývoj české koruny, myslím, že určitá kontrola marží nejspíše přijde,“ doplnila Horská.
Hnutí SPD chce, aby vláda stanovila horní cenu benzínu a nafty. Okolní státy se regulace cen nebojí. „Polsko něco dělá, Slovensko, Maďarsko i Německo něco dělají. Česko vypadá, že nedělá nic moc. Proč?“ zajímala se moderátorka Světlana Witowská.
Odpovědí Horské bylo, že Fialova vláda tak činí po špatných zkušenostech s vládou předchozí. „Díky tomu jasně vidí, že plošná opatření mají zpětný dopad do růstu životních nákladů ve společnosti. Všechna plošnáopatření připravená předchozí vládou během covidu vedla k tomu, že navíc dostávali lidé, kteří nepotřebovali. Nám rostou životní náklady rychleji než Evropě i proto, protože jsme tu měli velmi plošnou pomoc, která často přicházela pozdě,“ pokračovala členka poradního týmu předsedy vlády.
„Plošnými opatřeními bychom inflaci jen přiživovali. Chceme-li ji zastavit, musíme dělat vyloženě opatření selektivní. My jsme s inflací na tom hůř než okolní státy, a to i co se týká stavu státního rozpočtu,“ zdůraznila ekonomka Horská, jak si v tomto případě stojí Česko v porovnání s dalšími evropskými zeměmi.
„A pokud chceme omezit závislost na Rusku, zrušit jeho dodávky plynu a ropy do Evropy, my musíme snížit spotřebu. Když to řeknu na rovinu: chceme-li uškodit Putinovi, tak nejvíc mu uškodíme, že snížíme spotřebu věcí, které nutně spotřebovat nemusíme, třeba zbytečná spotřeba energie nebo nadbytečná spotřeba pohonných hmot. Jediný argument a jediný bič na každou domácnost je, když vidí cenu,“ zmínila cenu jako klíčový ekonomický nástroj, jak donutit lidi šetřit.
„To milé domlouvání... ano, můžeme tím některé domácnosti přesvědčit, ale nejvíc je přesvědčí ke změně chování právě vysoká cena,“ vysvětlila, že jinak k omezení závislosti na dovozu energetických surovin z Ruska nedojde. „Nemůžeme to ale udělat u domácností s nízkými příjmy, které jsou vystaveny nebezpečí výpadku příjmů,“ uvedla, že proto by se měl kompenzovat nárůst životních nákladů pouze u ohrožených domácností.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
