Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
„Pokud je to pravda, během šesti týdnů, kdy byly vidět začátky protiofenzivy, muselo dojít k řadě změn v mnoha oblastech. Musela se zvýšit schopnost Ukrajinců odstraňovat zátarasy, minová pole, vytvářet v nich průchody. Bohužel zatím nevidíme, že by od západních zemí získali tzv. odminovací hady, které se vystřelují do dálky a jsou schopné miny zneškodnit. Může pak vyvstat otázka, jestli důvodem, proč nebyla přípravná část úspěšná, byly miny,“ analyzoval.
Pak přidal další předpoklady. „Dál by muselo dojít k většímu vybavení armády těžkou technikou. A také lepší taktice vedení bojové činnosti proti ruským bojovým liniím. Nevíme, do jaké míry jsou informace pravdivé, jen snad uniklo hodnocení ukrajinské armády Bundeswehrem. Zřejmě existuje rozpor mezi tím, jak ukrajinští vojáci byli vycvičení v západních zemích a jak jsou nasazováni např. generálním štábem při vedení operace. Drobení sil na uskupení, která mají cíl šetřit životy a nemohou dosáhnout oslnivého výsledku na frontě. O tom, jestli se zvýšila nějaká letecká podpora ukrajinských vojsk, se dá pochybovat, protože F-16 stále ještě nedostali. To jsou věci, které budou stát za tím, zda uvedená část ofenzivy může mít šanci na úspěch.“
A teď čísla. Kdo ovládá větší plochu?
Bezpečnostní expert připomíná, že Ukrajinci chtějí odříznout Krym od pevninského Ruska a k tomu prováděli řadu sabotáží, které by měly ochromit zásobování. „Je otázka, jestli Ukrajinci dokázali dát dohromady dostatečné množství dělostřelecké munice včetně kazetové k tomu, aby měl útok úspěch. Doposud, a to si řekněme na rovinu, o žádný velký úspěch nejde,“ uvedl.
„Rusové obsadili a ovládají sto dvacet tisíc kilometrů čtverečních území Ukrajiny, což je víc, než kdysi činila rozloha Československa. Podle informací z médií by se Ukrajincům mělo podařit osvobodit devět vesnic a nějakých sto šedesát kilometrů čtverečních, což bohužel není oslnivý výsledek. Uvidíme, zda hlavní část ofenzivy, o které se hovoří, bude skutečně úspěšná a povede k nějaké změně sil na frontě, aby to dalo Ukrajině lepší vyjednávací pozici s Ruskem. Obávám se, že v této chvíli není na ruské straně k vyjednávání žádná vůle,“ dodal.
Šándor: Nedělám si iluze o řízení ruských vojsk
Cílem má být buď prolomit spojnici okupovaných území na jihu s Krymem, nebo se alespoň k poloostrovu dostat na dostřel dělostřelectva. Jenže jak ambiciózní je to meta? „Velmi ambiciózní. Nedělám si žádné velké iluze o brilantním řízení ruských vojsk na Ukrajině, jen možná tohle Rusům došlo také. Směr ofenzivy je veden tam, kde ji Rusové očekávali?“ pokládá řečnickou otázku. „Zároveň vidíme bojovou činnost Rusů na severu obecně ve směru na Charkov, což by nutilo Ukrajince přemýšlet o přesunutí části jednotek, kterých také nemají dostatek, aby byli schopní i tento směr před ruskou ofenzivou chránit. Jinými slovy uvidíme, co je běžné ve všech válkách, které jsme doposud viděli, že žádná útočící či bránící se strana nikdy nemá dostatek vojsk, aby s nimi mohla operovat na různých směrech. Když nepřítel provede někde na jiném úseku fronty určitou útočnou operaci, donutí protistranu předislokovat vojska na jiný směr, a tím oslabit stávající. Až se budeme bavit např. za týden, bude jasnější, jak skutečně má ukrajinská ofenziva velkou šanci uspět. Teď je zatím předčasné se nějakým způsobem autoritativně vyjádřit,“ dodal.
Psali jsme:
Prohlášení v rozporu s tím, co by Ukrajinci potřebovali
Washingtonský institut pro studium války měl uvést, že západní představitelé nevhodně vyvolávají očekávání rychlého a dramatického ukrajinského postupu. „Já bych řekl, že my celou dobu u Ukrajinců vyvoláváme očekávání, která buď nejsme schopní, nebo nechceme naplnit,“ říká Šándor.
Připomíná například atmosféru před summitem v Litvě. „Vyjadřování Jense Stoltenberga před summitem ve Vilniusu, že jde o hotovou věc a budou pozváni Ukrajinci do Aliance. Pak se ukázalo, že docházelo k roztržce. Dokonce Andrij Jermak útočil tvrdě na poradce Bidena Sullivana, pokud šlo o summit ve Vilniusu, což americkou stranu velmi popudilo. Vidíme věci, které jsou v rozporu s tím, co by Ukrajinci potřebovali,“ konstatoval.
„Někteří naši znalci předvídali, že do summitu ve Vilniusu přijdou obrovské útočné operace Ukrajiny a rozhodující porážka ruských vojsk. To se bohužel nenaplnilo, protože jejich vyjádření neměla vůbec žádný reálný základ. Myslím si, že ukrajinská strana šla do ofenzivy ne příliš dobře připravená, neměla dostatek vojenské techniky. Proto úspěchy, které vidíme doposud, byly velmi skromné. Je na nás, abychom Ukrajincům říkali ne to, co chtějí slyšet, ale co jsme schopní pro ně udělat. Jestli dostanou F-16 do konce roku, budou rádi,“ dodal.
Konec války a příměří? Žádný klid nebude
Důležité podle Šándora je, že nepochybně Ukrajinci mají jasný cíl, jak osvobodit zpět území. „Vypadá to, že snad za každou cenu. Pokud by se jim to podařilo, je otázka, zda s ohledem na další možný vývoj, všechny oběti, a co se může dál odehrávat, stojí za to. Mluvím o tom teď především z pohledu velké ruské menšiny, která může být komplikací pro vzájemné spolužití s Ukrajinou. Obávám se, že ať situace dopadne jakkoli, když se záměr Ukrajiny podaří, budou mít problémy s ruskou menšinou. Pokud se Rusům podaří udržet část separatistických republik, budou mít Rusové dlouhodobé problémy s ukrajinskou guerillovou válkou, partyzánským bojem atp. Jinými slovy, konec války a příměří? Vůbec nebude znamenat klid v této důležité části světa a může generovat velké problémy pro Evropu a její bezpečnost,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Daniela Černá
Mivoj
