Jak na zahájení upozornil jeden z organizátorů, bývalé vojenské letecké „eso“ Václav Vašek, objevují se tajemní úředníci s nabídkami, což je evidentní uplácení. Vyhrožuje se, potlačují se protiargumenty. Začíná se bát i náš generální štáb armády?
Světové unikum. Bohužel, smutné
„Tady se nejedná o nějakou baterkárnu, ta je nám úplně ukradená. Tady se jedná o existenci, či o případné likvidaci letiště. Dnes už víme, že otázka letiště Líně je pro nás precedens. Víme, že CzechInvest operuje s letištěm Líně, ale také s letištěm České Budějovice a Přerov. My máme zažito, že byla zlikvidována letiště Žatec, Plzeň-Bory, Holešovice. Nikde ve světě, natož v Evropě, jsem se nesetkal s tím, že by některý stát se choval k letištím tak, jako v České republice,“ konstatoval před několika sty lidmi Vašek. „To není ale otázka státu, ale konkrétních lidí, kteří jsou na chvilku půjčeni do vlády a osobují si morální a formální právo rozhodovat o likvidaci hodnot. Každá stavba, která přetrvá generace, je součástí národního bohatství.“
„Letiště jako takové je přece využitelné pro případ ostrého bojového konfliktu, to tu není třeba nijak zvlášť vysvětlovat, to je přece nabíledni. Mezi vámi jsou lidé, tak jako my, co přistávali na dálničním úseku u Měřína. Já jsem tam přistával dvakrát, a ten dálniční úsek pořád existuje. Nyní se na D1 opět obnovil. Je to dálniční úsek u Vyškova. Ale tady – ve prospěch cizí soukromé firmy se bude likvidovat letiště vybudované v době, kdy ani jeden člen této vlády pomalu ani netahal kačera kolem rybníka,“ řekl Vašek za potlesku a smíchu přítomných.
Armáda už není ani na přehlídku
„Více méně všechny vojenské lokality v Západočeském kraji byly slušně řečeno zlikvidovány – když už nemohu použít pojem rozkradeny – a prakticky není kde mobilizovat. Kdo sleduje dění, ví, že 22. listopadu proběhlo velitelské shromáždění naší armády na nejvyšší úrovni. Sám náčelník generálního štábu Karel Řehka říká, že se nejedná jen o doplňování bojových jednotek, ale o doplňování záloh. To dnes není řešeno! Když toto řekne náčelník generálního štábu, co tím řekl? Že naše armáda není schopna vytrvalé bojové činnosti. To znamená, že za pár týdnů by pak bylo co? To je otázka obranyschopnosti státu!“ burcoval Vašek.
„Vůbec bych se nedivil, a nebudu vykládat o zdrojích této informace, kdyby už byla v přípravě klauzule typu Lex Líně, který by dovolil těm, kteří mají záměr zlikvidovat toto letiště, obejít zákonné normy. Neříkám, že to tak je. Ale vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby už tento Lex Líně byl v něčích hlavách či možná už ve výrobě.
Podle jeho slov oslovil čtyři bývalé náčelníky generálního štábu, tři bývalé velitele vzdušných sil Armády ČR. „Všichni našli objektivní důvody, proč tady dnes s námi nejsou. Už se nedivím chlapům, kteří jsou v činné službě, že tady také nejsou. To jen na dokreslení odvahy lidí, kteří by měli co říci,“ konstatoval bývalý letec.
„U nás to na vojně tak chodilo. Když byl nějaký průser, tak velitel jebal ty, co tam přišli včas, za ty, kteří tam přišli pozdě nebo nepřišli vůbec.“
Rušit je snadné, budovat nepoměrně těžší
Starosta obce Líně Michal Gothard, který se omluvil z akce, napsal přítomným dopis, jenž byl veřejně přečten a ve kterém stojí: „Je snadné něco zrušit, ale je obtížnější něco nového vybudovat. V naší obci žije ještě dost pamětníků, kteří na letišti nechali kus svého života a současné dění prožívají velmi těžce. Jsme přesvědčeni, že naše republika je dost velká na to, aby se na stavbu továrny našlo vhodnější místo… Na jednání s investorem, které se uskutečnilo v Dobřanech, jsme upozornili na skutečnost, že s letci dosud nikdo nejedná, přestože se vás vládní plány bezprostředně dotýkají. Jste opomíjeni stejně, jako jsme donedávna byli i my, představitelé dotčených obcí. Organizátoři jednání byli evidentně poněkud zaskočeni a přiznali, že situací letců se zatím příliš nezabývali. Následně bylo přislíbeno, že k nějakému jednání v dohledné době dojde…“ konstatoval v dopise starosta dotčené obce.
A Vašek to komentoval slovy: „Znáte to – slibem nezarmoutíš. Doufejme, že svoje slovo dodrží. Já osobně tomu nevěřím. Nejsem si ale jist, zda vůbec existuje přijatelná možnost kompenzace.“ „Letiště podobné velikosti, s podobnou vzletovou a přistávací dráhou dle mého názoru není možné vůbec nahradit,“ píše v závěru starosta obce Líně.
Baterkárna požehnáním pro kraj – ráj pro gastarbeitery
Poté se ujal slova bývalý velitel posádky města Plzně Jiří Glos, kterého však hned na začátku začal překřikovat jeden mladý muž: „Ta továrna přinese prachy do regionu! Zlepší zaměstnanost!“ Lidé se jeho pro mnohé dětinskému názoru hromadně smáli: „Jeee, panebože…Tady je továren tři prdele a ještě další. Budou sem tahat gastarbajtry, aby tady ještě někdo v nich pracoval,“ bylo slyšet z davu.
Glos ale pokračoval: „Bylo tady řečeno, že jsme byli svědky likvidace letiště Bory. Dělal jsem velitele posádky, když se to uskutečnilo. Bylo to pro nás těžké, ale lidi se s námi tenkrát alespoň bavili! Oni se s námi o tom bavili, přesvědčovali nás, k čemu to je, a nakonec i situace v armádě se vyvinula tak, že toto letiště jsme oželeli. Sice jsme zamáčkli slzu, ale oželeli. S odstupem času, když jsem podepisoval různé dokumenty o převodu tohoto majetku na město, tak musí říci, že čas nakonec ukázal, že to bylo správné rozhodnutí v tom smyslu, že toto letiště bylo vlastně uprostřed města. Dnes, když se tam jedete podívat, tak je to chlouba Plzně.“
„Ale je jiná doba. Zatímco tenkrát jsme všechny ty firmy, které tam jsou, lákali na různé pobídky, aby měly úlevy – tak dnes už tomu tak není. Letiště Líně je něco úplně jiného, než bylo borské letiště?“ dodal Glos.
Kdo tlačil – a kdo se „podělal“
Jak to dnes podle bývalého vysoce postaveného vojáka vypadá s armádou? „Měl jsem tam hodně kamarádů, se kterými jsem spolupracoval a kteří jsou tam ještě dodnes, i na místech a úřadech v Plzni. Já k nim mohu přijít na kafe, ale nic se nedozvím. Je to smutná situace, když ani s lidmi, se kterými jsem prožil 37 let, se nemůžete bavit o věcech, které nás zajímají, protože se všichni bojí. Proč se bojí? Protože cenzura a diktatura, která je zde nastolena, je neskutečná.
Existuje materiál, který je v souladu s usnesením vlády číslo 680 ze dne 17. 8. 2022 k aktualizaci ústředního plánu obrany státu. Této vlády, která nám vládne, materiál, který potvrzuje strategický význam letiště Líně a nutnost jeho zachování. Copak se za ty tři měsíce tolik změnilo, že se najednou musí rušit strategický objekt? Nedá se veřejně sdělovat, proč je to strategický objekt. Ale každému je přece naprosto jasné, že vždy všechna letiště byla strategickým objektem. A co tam má být nebo bude, je naprosto jasné. Ale určitě to není gigafactory,“ konstatoval Jiří Glos.
Nechceme baterkárnu. Foto: Václav Fiala
„Dalším faktem je absolutní embargo na podávání jakýchkoliv informací o letišti Líně všem institucím, které mají s letištěm něco společného, ať již s využitím nebo s obhospodařováním tohoto vojenského objektu a majetku. Mám na mysli samotné Ministerstvo obrany a jemu podřízené složky, jako bývalá Stavební ubytovací správa nebo Krajské vojenské velitelství nebo i složky Integrovaného záchranného systému kraje nebo města. Pracovníkům na těchto institucích je v případě porušení dost nevybíravým způsobem dáváno na srozuměnou, jaké by to pro ně mohlo být důsledky. Jak to koresponduje se sliby transparentnosti, které vykřikovali před volbami, to si zhodnoťte sami,“ konstatoval Glos.
„Z toho vyplývá můj závěr – vláda dělá vše pro to, aby se veřejnost nedozvěděla, že vojáci na generálním štábu jsou proti zrušení letiště Líně. Toto stanovisko také existuje. Ale usnesení se nedočtete, protože to je v utajeném režimu.“
Psali jsme:
„Chování vlády musíme rozdělit minimálně do dvou rovin. Z ekonomického hlediska lze pochopit, že se snaží získat investora pro vybudování průmyslových objektů, které by byly přínosem pro Českou republiku. Je tu ale druhá rovina, a to jakým způsobem to chce provádět. Chodíte ještě občas do hospody? Já tedy ano, a tam se dozvídám hrozné věci. Že už je to dávno rozhodnuto. Prý zanedlouho budou zahájeny práce a prý už jsou nakoupeny stroje, a vše souvisí s tím, jak mají rozděleno deset miliard na likvidaci letiště,“ měl chmurné vize Glos.
Protest proti výběru lokality. Foto: Václav Fiala
Pro vládu podle Glose pracuje agentura CzechInvest a ta poskytla přehled kritérií pro výběr lokality a navrhla jediné možné řešení, a to zrušení letiště Líně. „Co je to tam za experty, pokud to nedostali přímo nařízeno pro něčí zájmy, že se omezí jen na jednu lokalitu. Agentura, která vznikla, LíněInvest, provedla srovnání, bez kterých se projekt podle nich nedá realizovat, s lokalitou Milovice podle stejných kritérií. Jak myslíte, že to dopadlo? Suverénně vyhrály Milovice. Podívejme se na některá kritéria. Jednak je to soulad s investicemi, s územně plánovacími dokumenty. Ptám se – myslíte, že to má v plánu Plzeňský kraj a město Plzeň, Dobřany a další obce? Nemají to tam!“
Ministerský dlužník, aneb kašleme na obce
Druhé kritérium jsou vyřízené majetkoprávní vztahy. „Jaký je stav? Ministerstvo obrany se do dnešního dne soudí s firmou Playstation, která má objekt pronajatý. Sice má vypovězenou smlouvu, ale přesto dál plochy a prostory využívá a přijímá za to dostatečné finanční prostředky z nájmu, ale ani státu, prostřednictvím Ministerstva obrany, nic neplatí. Co je snad ještě horší, je to, že Ministerstvo obrany pronajalo firmě tyto pozemky, které patří obcím a dalším subjektům a dluží jim také velké částky, které jim v rozpočtech obcí určitě chybí. Je to splněné kritériem, nebo není? Já říkám, že není,“ uvedl Glos a pokračoval.
„Za třetí – co dostatečná kapacita vodních zdrojů? Potřeba je minimálně milion kubíků navíc v dané lokalitě. Generální ředitel akciové společnosti Vodárna Plzeň dal jasné stanovisko primátorovi, že to nejde zajistit bez ohromných investic. Je to splněné kritérium? Také není!
Za čtvrté – existující napojení na vedení vysokého napětí nebo možnost jeho vybudování. Pochopitelně neexistuje. Dalo by se vybudovat, ale za těžké peníze. Je splněné i toto kritérium? Také není. A tak bych mohl pokračovat s připojením dálniční sítě, rozvinutý trh s kvalifikovanou pracovní silou a návaznost na dodavatelský řetězec. Může mi někdo říci, kdo jim to tam radí?“
„Evropská unie!“ bylo slyšet z davu
„ČEZ v prostorách bývalé elektrárny Prunéřov se bude zabývat zpracováním našeho lithia z Cínovce, zpracováním státním podnikem DIAMO, tím by se zhodnotila přidaná hodnota našich výrobků, protože by to byla naše fabrika a jistě by to zlepšilo zaměstnanost v Ústeckém kraji. O tom nikde neslyšíte, že to vůbec proběhlo. I když tam byl náš prezident Zeman, ale ten se do televize nedostane, protože je tam pořád Zelenskyj,“ konstatoval za smíchu a souhlasného potlesku auditoria Glos. „Nenechme se oklamat argumentem Volkswagenu, že to pomůže zaměstnat propuštěné lidi ze Škodovky v Mladé Boleslavi. To je snad jejich ostuda, že je musí propouštět. Ale zase by to určitě měli blíž do těch Milovic.“
Z Boleslavi do Číny, aneb po nás potopa
A Glos pak odtajnil další věci: „Ještě štěstí, že ve vedení Volkswagenu mají lidi, kteří umí počítat, a ne lidi, kteří umí jen vysílat signály. Proč by měli stavět tam, kde je čtyřikrát až pětkrát dražší energie. A tak tato skutečnost dohnala naši vládu za nekompetentnost při zastřešování cen energií, která je nejvyšší v EU. Není náhodou, že na jednání v Číně se spolkovým kancléřem Scholzem byl i generální ředitel Volkswagenu a bylo rozhodnuto, že firma přesune výrobu z 80 procent do Číny.“ To také o něčem svědčí. Určitě to souvisí i s tím, že Čína má již patent na baterie greenové technologie, která je o polovičku výkonnější co do dojezdu a času nabíjení.
„Tato vláda je schopna všeho, včetně úpravy podmínek investičních pobídek v neprospěch našich občanů a firem, tak jak to ukázala starostí o ukrajinské uprchlíky a diskriminací našich občanů, kteří tady celý život poctivě pracovali a srovnávali jejich důchody s dávkami a s dalšími výhodami pro Ukrajince,“ uvedl za potlesku přítomných Glos.
„Myslíte, že vám na Úřadu práce dá někdo relevantní odpověď, jak je to s Ukrajinci, s nepřizpůsobivými a s dalšími příživníky v této republice? Nedá mi jako bývalému vojáku z povolání, abych rezolutně neodsoudil všechny kroky této vlády se zatahováním naší republiky do války v rozporu s naší Ústavou a se sliby, které skládají při jmenováni. Určitě jste zaznamenali schválení daru 70 miliónů Ukrajině a Afghánistánu, kde nebýt generála Jiřího Balouna, který tam zapracoval fantasticky a dostal náš celý kontingent zpátky a bez nějž by tam ti kluci zahynuli. Jenom ve prospěch zájmů Spojených států amerických. To se tam stalo před rokem, ale po tom fiasku říkali – je to dobrá zkušenost. Takže 70 miliónů jen tak pryč, a to hovoří o šetření.“
Tichošlápci Baxa a Bernard
„O to víc mne mrzí, že nikdo z vlády, Poslanecké sněmovny nebo Senátu nikdy nepřišel ani do Líní, ani sem, vysvětlit, jak to s námi myslí dobře a jak se budeme mít dobře a co všechno z toho budeme mít. Máme tam zástupce z našeho kraje, které nám někdo pořád volí, ale o tom raději nebudu mluvit. Ať je to ministr Baxa nebo bývalý hejtman pan Bernard. Zvláště, když se nevzdali funkcí tady v zastupitelstvech, ale asi mají málo peněz. Vážím si našeho současného primátora a Rady města, kteří drží linku a prosazují zachování letiště Líně,“ konstatoval dále Glos.
„Když letiště zrušíme, už ho tady nikdo nikdy nepostaví. Jedná se o nenahraditelné hodnoty. Kdo navrhuje takovéto nesmysly proti vůli občanů, by měl nechat nejprve udělat dopadové a nákladové studie, ze svého to zaplatit a pak nás jít přesvědčovat, proč je to dobrá věc. Do té doby aby šoupali nohama. V současné době takovéto návrhy považuji minimálně za trestný čin a paragraf by se určitě našel… Letci a nositelé tradic našich hrdinů, ať už to byli letci v RAF nebo ti, kteří sloužili na východní frontě, by se moc divili,“ ukončil svůj projev Glos.
Václav Vašek komentoval extempore onoho snaživce, který se pokusil rozbít shromáždění. „Podle tady toho pána, co křičel, že kecáme nesmysly. On nějaký unifikovaný názor není dobrý. Názor je jak díra do řiti, tu má taky každý,“ glosoval situaci za smíchu přítomných. „Naše vláda se nestydí sahat ke slovníku vulgárních slov. Už Václav Havel tenkrát říkal, ‚nejsme jako oni‘. A my nejsme jako oni.“
Vůně cinkajících peněz
Dalším řečníkem byl pilot Josef Piňos: „Proč chtějí zlikvidovat toto letiště? Když jsme se v listopadu setkali, tak byla ve hře částka nějakých 7,5 miliardy za likvidaci letiště. Dnes se bavíme o 9 miliardách. Když to tak půjde dál, tak na jaře je to 12 miliard. Kolik by to mělo stát? Rétorika vlády je taková, že sem fabrika přinese investici 100 až 120 miliard. Tak přece nějakých 9 miliard není moc. Já si nedovedu představit, za co by to chtěli utratit. Proč je toto v utajeném režimu? Kam a komu ty peníze potečou? Vládě to hraje do karet. My tu můžeme být za půl roku a bojovat proti tomu, že tu bude chtít něco postavit úplně jiná fabrika. Vláda má evidentní zájem, aby Volkswagen stavěl právě tady. Ve hře bylo více variant, kde by to bylo i přínosem, ale oni vždy prosazují jen Líně.
Dráha má 2,5 kilometru, šířku 60 metrů. Aby bylo letiště zachované pro letecký provoz, postačí zhruba 120, maximálně 150 hektarů. Celý areál má přes 600 hektarů. Pokud Volkswagen požaduje 200, to se tam vejde. Není důvod likvidovat letecký provoz. Oni potřebují zlikvidovat letiště, aby proteklo devět miliard. Kopne se do země, řekne se, že půda je kontaminovaná a bude to stát 15 miliard a všichni pak řeknou, že se nedá nic dělat. Když jsem se bavil s řediteli stavebních firem, které řešily státní zakázky, tak říkají – deset procent je provize. To je nějaká korupční provize. Jestli z toho budou mít politické strany deset procent provize, tak budou zajištěny na hodně dlouho,“ uvedl Piňos.
Až to zahoří, aneb je libo vysoce toxický fluorovodík?
„Proč je to v utajeném režimu? Kdo to bude realizovat? Celá diskuse o Volkswagenu je v podstatě kamufláž. A je to sofistikovaná chemická výroba. Není bez rizika. Jestli jste viděli hořet lithiové baterie... To neuhasíte. Baterie samy sebe zásobují kyslíkem. Pokud by se ve fabrice něco stalo, tak to neuhasíte. Nehledě na to, že při hoření tam vzniká fluorovodík, který je vysoce toxický. Líně jsou jihozápadně od Plzně a většinou fouká vítr od západu. Takže to by mohlo být veselo, kdyby tu vznikl nějaký incident. Já bych to tedy za domem nechtěl. To bych si tam raději nechal postavit jadernou elektrárnu, ta mi připadá bezpečnější.“
Hlavní organizátor a spíkr v jedné osobě Václav Vašek k tomu uvedl: „Nejen po Plzni a obcích, ale i po letišti Líně za různými provozovateli chodí dobře instruovaní lidé, kteří nabízejí různé protislužby za souhlas s opuštěním letiště, za souhlas se základním záměrem likvidace letiště. Říká se tomu všimné do kapsy.“
Pak zaznělo, že létáním jsou lidé svobodnější. „Nenechme si to proto vzít. To nejde do krámu těm, co nás radši vidí u piva nebo ještě lépe v nákupních centrech.“
Přestaňme být zemí lokajů a vazalů, opusťme pozici kolonie
V závěru promluvil JUDr. Jindřich Rajchl: „Realita je taková, že nejde o to, aby se tu stavělo ve prospěch Volkswagenu, ale od začátku šlo především o to, aby se tu bouralo ve prospěch některých soukromých firem, které by následně měly dostatek zisku, aby jej mohly rozdělit mezi ty ‚správné a vybrané‘ a aby se těch 7 nebo 9 nebo 12 miliard mohlo rozdělit mezi ty lidi, kteří jsou blízko těm tzv. správným lidem. To je to, oč tu jde od začátku. Vidíme to jasně.
Volkswagen se snaží všechnu svoji výrobu přesunout do Číny. VW měl rozhodovat, zda tu bude stavět, 16. prosince. Odložil to, podle mého názoru právě i díky těchto akcím, protože žádná korporace nechce stavět tam, kde ji lidé nechtějí. Je to reputační riziko a ta korporace si to dvakrát rozmyslí. Jde o to, že my nebudeme několik měsíců vědět, jestli tady VW bude, nebo nebude stavět, nebo jestli vůbec chce stavět. A i přesto už v září se mělo začít bourat. Vždyť to nemá nejmenší logiku. Je to jasná ukázka toho, jak si vláda počíná nejen nekompetentně, ale ona si bohužel počíná kompetentně, ale zejména při tom, když se snaží rozebírat veřejné finance a přesouvat je do kapes vyvolených, kteří jsou jí nablízku a kteří ji v podstatě celou dobu financují. To je to, o co tu jde od samého začátku, od první minuty,“ konstatoval Rajchl za bouřlivého potlesku a volání „Ano“.
„Žádná západní země by nezbourala letiště proto, že by tam někdo chtěl něco stavět. Nedává to sebemenší smysl. Zkuste vzít naši firmu a poslat jí do Německa, aby šla do Berlína a řekla, že chce stavět na místě nějakého letiště. Vysmějí se vám! Nebudou o tom jednat ani minutu. A to proto, že si uvědomují svoje strategické národní zájmy a z nich nikdy a v žádném případě neustoupí. Odmítám, aby ČR se chovala jako lokaj, který se poníženě ohne a shrbí záda v momentě, kdy sem přijde jakýkoliv zahraniční koncern, který si usmyslí, že chce stavět zrovna tam, kde máme letiště. My nejsme žádným lokajem zahraničních mocností. Česká republika by měla být sebevědomou a hrdou zemí a rovnocenným partnerem. Nejsme něco míň než nadnárodní koncerny, než Německo,“ hovořil dále za potlesku přítomných Rajchl.
A protože akce se uskutečnila u památníku na našeho prvního československého prezidenta, na stejnojmenném náměstí, uvedl: „Když tu máme sochu T. G. Masaryka, jsem si jist, že kdybychom měli v čele státu takového člověka, tak bychom tu vůbec nestáli, protože by nedopustil, aby se byť jen začalo diskutovat o tom, že by se jedno ze strategických letišť zrušilo a zdemolovalo. Je smutné to, že máme politiky, kteří více hledí na své kapsy a ekonomické zájmy spřízněných subjektů, než na zájmy občanů téhle země!“
„Anooo!“ křičel dav.
„Musíme opustit pozici kolonie, lokaje, který servilně plní vše to, co si Západ usmyslí. Jsme tu několik set let mezi Německem a Ruskem a jsme tu stále. A to je o tom, jaký je český národ výjimečný, že se dokáže postavit proti takovéto přesile,“ zakončil svůj projev právník Rajchl za bouřlivých ovací zmrzlého několikasethlavého publika, které vydrželo na místě téměř půldruhé hodiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
