Členy Komunistické strany Čech a Moravy jsou povětšinou lidé, kteří neskrývají své šediny. Ale najdou se i výjimky. Nejmladší poslankyní KSČM je čtyřiatřicetiletá Květa Matušovská, která sedí ve Sněmovně šestým rokem. Do strany ale vstoupila ještě podstatně dřív. Uvažovala o tom už ve svých osmnácti letech, k činu se odhodlala o dva roky později. „Byla to pro mě jediná strana, která nebyla zapletena do žádných skandálů a korupce. Také její volební program mi byl blízký,“ vysvětluje žena, která je zároveň zastupitelkou Pardubického kraje a obce Javorník.
Sedmatřicetiletá Hana Aulická Jírovcová je podobný případ. „Když jsem v 21 letech vstupovala do politiky, tak jsem to nedělala proto, že jsem se stala členkou KSČM, ale protože jsem chtěla pracovat pro lidi, pro oněch dolních deset milionů,“ říká politička, jejíž děd a otec byli také ve straně.
Ing. Hana Aulická Jírovcová
Nejvíce je podle aktualne.cz vidět Kateřina Konečná. Poslankyní se stala už v 21 letech a v roce 2014 byla za KSČM zvolena do Evropského parlamentu. Co mají všechny tři společné? K ožehavým tématům se moc nevyjadřují, tato čest patří „zasloužilým straníkům“, jako je Vojtěch Filip nebo Pavel Kováčik. Poslankyně se zaměřují hlavně na sociální problémy.
_profil_top.jpg)
Ing. Kateřina Konečná
Pokud jde o pohled na KSČ před listopadem, jejich názory se od linie strany dvakrát neliší. „Pokud se podíváme před rok 1990, tak zjistíme, že zde existoval určitý typ sociálního státu, který měl na vysoké úrovni sociální oblast jako zdravotnictví, zaměstnání, rekreace nebo odborové organizace,“ vyjmenovává nejmladší poslankyně KSČM Matušovská.
Matušovská přiznává, že jí lidé často připomínají procesy 50. let a řadu obětí, které má tehdejší režim na svědomí. „Ale taková prostě byla poválečná doba. To už nikdo z nás nevrátí. Dnes se naopak dávají do popředí samé klady současné společnosti, ale už se upozaďuje například problém levné práce, nárůst duševních poruch či systémová korupce,“ říká.
Europoslankyně Konečná o této době říká: „Moje generace byla vychovávaná po roce 1989, takže se nechceme moc vracet do minulosti, nikdo z nás nejsme historici.“ Politici by se podle ní měli soustředit hlavně na současnost. Když jí někdo připomene rok 1968 nebo padesátá léta, za ta se KSČ už prý omluvila. „Teď je třeba prosazovat program, který jsme si určili po roce 1990,“ myslí si europoslankyně.
S jejich názory silně nesouhlasí Pavel Žáček, poslanec za ODS. Na svém profilu ke článku píše: „Popravené, zastřelené na hranicích, umučené při výsleších, zavražděné ve vězeních a lágrech, desetitisíce a statisíce jinak postižených komunistickým totalitním režimem máme nechat pouze historikům? Zbláznily se soudružky? Všechny oběti musejí nastálo zůstat v naší kolektivní paměti, v politice, ve veřejném prostoru. Pokud je zapomeneme či přepustíme pouze nějakým více či méně úplatným elitářům, tak všechny oběti přišly nazmar a jejich vrahové i ostatní viníci dosáhli svého.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
