„Svého času byl bezesporu lepší než ti lidé, kteří za normalizace organizovali třeba Prognostický ústav,“ zavzpomínala na prezidentovu minulost. Před rokem 1989 se prý znali docela dobře, Šiklová ráda chodila na jeho semináře ekonomického prognózování. Po roce 1989 bylo podle Šiklové logické, že Miloš Zeman patřil k těm, kteří utvářeli polistopadovou politiku.
Chybou ale podle ní bylo, že se Miloš Zeman přidal k sociální demokracii, ačkoliv sociálním demokratem nikdy nebyl. „Byl to schopný – až všehoschopný – člověk, strhl pozornost na sebe a ČSSD ovládl,“ zavzpomínal.
Dnes podle ní Miloš Zeman skutečně rozděluje společnost. A to tím, že začal oslovovat a do politických polemik tahat i „lidi, kteří by na složitější věty nereagovali“.
Nepomohla prý ani přímá volba prezidenta. Ta je podle Šiklové v podstatě referendem. A o tom, jak škodlivé je referendum, se dnes přesvědčujeme v Británii. Výsledky nesmyslnosti referenda teď vidíme již třetím rokem ve Velké Británii. Doslova se z toho hroutí. Neexistuje větší zhovadilost než brexit,“ ulevila si.
V devadesátých letech za prezidenta Havla podle něj společnost tak rozdělená nebyla.
Prezident Zeman podle ní v loňském roce nedělal nic jiného, než že na sebe upozorňoval svými výroky. To je podle Šiklové typický Miloš Zeman. I v minulosti byl podle ní ochoten za bonmot vyměnit jakýkoliv program.
Když Zeman řekl, že chce být prezidentem dolních deseti milionů, Šiklová jeho slova pochopila jako prohlášení: „Já jím tlačenku rád tak jako vy“. Je to podle ní ten nejlidovější možný slogan, který si ale lidé rádi opakují, a proto takového člověka volí. Protože mají pocit, že je jako oni a rozumí jim, což vůbec nemusí být pravda. „Vezmeme-li to tak, že politika je manipulace s lidmi, je v tom Zeman určitě dobrý,“ dodává.
Prezident Zeman podle ní vlastně ani nechce obracet republiku na východ, i když to dělá. „On na sebe potřebuje upozorňovat, a protože ho na Západě neberou, což vidíme i podle toho, že ho tam nezvou, upozorňuje na sebe aspoň touto formou,“ myslí si Jiřina Šiklová. Ani Vladimír Putin podle ní není příliš nadšen, že jej právě takový člověk jako je Zeman prohlašuje za svého přítele.
Ze své osobní zkušenosti, kdy zná Miloše Zemana desítky let, si myslí, že jeho chování zásadně ovlivňuje zdravotní stav. Měl by si podle ní zvolit takové povolání, kde může držet dietu a přesný režim dne a nemusí při něm ze společenských důvodů pít alkohol. Bohužel prezidentství vyžaduje přesný opak. Tím, že na funkci lpí, Miloš Zeman podle ní páchá pomalou sebedestrukci.
Miloš Zeman podle ní chce z Hradu odejít na vrcholu. Ovlivňuje jej bezesporu to, že poprvé odešel na Vysočinu poražen. „Je to vzdělaný člověk, a když byl takzvaně v exilu jako důchodce na Vysočině, byl podle mě hodně izolován. Asi si tam uvědomil, že meditace ani objímání stromů mu nestačí a chce znovu a znovu do politiky,“ myslí si socioložka.
Miloš Zeman je přitom prý v podstatě milý člověk. Nebo před dvaceti lety alespoň byl. Na druhou stranu je také ješitný a sebestředný a nemá rád kritiku vlastní osoby. Jen od opravdových přátel, ze kterých ale kolem něj už nikdo nezůstal.
Ti lidé, kteří se kolem Miloše Zemana pohybují nyní, jsou podle ní zcela jiného ražení. „Moc vždycky přitahovala ty, co chtějí peníze. Sám Miloš Zeman určitě nekrade a nemá žádné vedlejší příjmy. Ale tyto lidi, co jsou kolem něho, svou funkcí přitahuje jako zdroj moci,“ říká. Obává se, že Miloš Zeman to ani neregistruje, protože po ekonomické stránce prý vždy byl „trochu dost naivní“.
Takže například prezidentova neochota sdělit, kdo mu financoval kampaň, podle Šiklové vychází z toho, že Zeman tyto věci ani nesledoval a nechával to na jiných. Neřeší prý ani osobní výdaje, k osobnímu štěstí mu prý skutečně stačí „jen ta tlačenka“.
Jinou osobností je podle ní Andrej Babiš. Ten „rozumí kšeftu“ a současně je dobrý diplomat. Podle Šiklové ale nemá za sebou žádnou politickou stranu, jen „sdružení schopných lidí“ a voliče.
Šiklová na něm oceňuje to, že v době, kdy se tradiční strany předháněly ve vzájemném plivání, neváhal přijít s optimistickým sloganem „Ano, bude líp“.
„Té otrávenosti, která k ničemu nevedla, bylo příliš mnoho,“ vysvětluje. Dnes na něm oceňuje, že nás drží v evropských strukturách. „Babiš nás na Východ nepotáhne, na to je příliš velký a jasný podnikatel nebo, chcete-li, kapitalista,“ je si jista socioložka.
Babiš je podle ní schopný politik. A na rozdíl od redaktorky, která připomínala kauzu Čapí hnízdo, by mu nevyčítala ani to, že se snažil „očůrat“ Evropskou unii o dotace. „Tak ale kdo neočůral Evropskou unii? Mám na mysli podnikatele a jejich smlouvy. I žádosti o granty se píší tak, aby se program vešel do uvedených směrnic,“ připomněla.
A dodala, že Babiš rozhodně není jediný, kdo „leze do politiky“, i když předtím čerpal dotace. Podle Šiklové bychom si měli přestat nalhávat, že v kapitalismu se jedná vždy čestně a na rovinu. „Burza není skautský oddíl,“ dodala.
Přesto si ale myslí, že Andrej Babiš neměl sám chodit do politiky, a držet se raději podnikání, ve kterém byl vynikající.
Redaktorka měla pochval Babiše právě dost a zeptala se Šiklové, jestli pomáhala Československému dokumentačnímu středisku získávat peníze od Andreje Babiše, jak se povídá. Podle Šiklové je to ale hodně zjednodušené. Středisko podle ní podalo projekt k Nadaci Agrofertu a uspělo. „A jaké „dopomohla jsem mu“? Asi, ale opravdu asi, jsem na správní radě řekla, že Nadace Agrofert má termín na podávání projektů. Je možné, že to třeba vyřídili přednostně. Nevím,“ obhajovala se Šiklová. Pak připustila, že to Babiš „trochu popostrčil“, protože mu to „vysvětlila“.
Babiše prý zná tak jako každý jiný občan. Jen letos 17. listopadu se náhodou potkali a hovořili ve větší skupině lidí o oslavách státního svátku.
„A já jsem tam říkala, že minulý 17. listopad se blbostí samozvaných lídrů změnil v dav, který stále řval „Babiše do koše“. Místo toho, aby se připomnělo, co se tehdy před osmdesáti lety dělo. Nemám ráda, když se nějaká výročí či změny dělají na podkladě sloganů na ulici,“ vysvětlila.
Nakonec se redaktorka ptala, jestli Šiklová nemá problém s Babišovými kontakty na StB. „Ten, kdo někdy před šestadvaceti lety předal tajně panu Cibulkovi seznamy sto čtyřiceti tisíc lidí, co podepsali spolupráci s StB – a mezi nimiž byl asi i Babiš –, způsobil svinstvo,“ reagovala socioložka.
Lidé se podle ní začali hádat a hledat navzájem v seznamech a díky tomu se jiní lidé mohli v klidu starat o privatizační kšefty.
„Připadá mi to, jako když se za někým žene smečka psů a vy jim hodíte zabité tele. A ti psi začnou rvát to tele místo toho, aby se dívali, kam vlastně mají doběhnout,“ popsala tyto útoky na estébáky.
A uznává, že kdyby Babiš nešel do politiky, asi by se nikdo o Čapí hnízdo, ani o StB nestaral.
Babiš podle ní prospěl této zemi nejvíce tím, že vrátil prestiž slovu „miliardář“ a vlastnictví vůbec. Ukázal prý, že bohatý člověk není jen pán s břuchem, který se s prsteny na rukou houpe v houpacím křesle.
„Babiš ukázal, že to může být člověk akční, který může něco dělat pro společnost. Tak jako to bylo v devatenáctém století. Když tehdy někdo zbohatl, také to vracel společnosti. Národní divadlo nebo muzeum v Praze se nepostavily jen za ty krejcary, co lidé sbírali na ulici. To platili tehdejší bohatí lidé,“ ocenila.
Vstupem do politiky podle ní Babiš dost finančně prodělal. I proto to byla chyba. Babišovi podle ní šlo o to, aby zviditelnil jen sebe samého, ne Agrofert. Rozhodně mu nešlo o to, aby pro svou firmu získal ještě více peněz.
„To máte stejné, jako když máte na stole strašně moc jídla. Buďto to vyhodíte, nebo to rozdáte… Nebo se poblijete,“ uzavřela socioložka vyprávění.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
