Institut Tonyho Blaira ve své zprávě „Klimatický paradox: Proč potřebujeme resetovat opatření proti změně klimatu“ uvádí, že současná debata o změně klimatu je poznamenána iracionalitou a oslabuje tím tak veřejnou podporu klimatické politiky.

Přestože většina lidí uznává, že změna klimatu je způsobena lidskou činností, mají pocit, že navrhovaná řešení nejsou racionální ani spravedlivá. „Politiky průmyslu pro čisté nulové emise kdysi považované za cestu k ekonomické transformaci, jsou stále častěji považovány za nedostupné, neúčinné nebo politicky toxické,“ uvádí se ve zprávě institutu.

Ve vyspělých zemích „voliči mají pocit, že se po nich žádá, aby se finančně uskromnili a změnili životní styl, i když vědí, že jejich vliv na globální emise je minimální“. Naopak rozvojové země nesouhlasí s tím, že je jim bráněno v energetickém rozvoji jen proto, že jejich investice nejsou „zelené“, a oprávněně tvrdí, že mají stejné právo na rozvoj jako Západ v minulosti.

„Političtí představitelé většinou vědí, že debata se stala iracionální. Ale bojí se to říci, protože se obávají, že budou obviněni z toho, že jsou ‚popírači klimatu‘, uvádí bývalý labouristický premiér Spojeného království, Tony Blair, s upozorněním, že je třeba posunout klimatické hnutí od protestu k pragmatické politice.

Blair tvrdí, že současný politický přístup ke klimatické změně je v rozporu s řadou zásadních faktů. Přestože došlo k výraznému rozvoji obnovitelných zdrojů a elektrická vozidla zaznamenala rychlý růst, celosvětová výroba a poptávka po fosilních palivech se zvyšuje a dále se bude zvyšovat minimálně do roku 2030.