A dost, nezkušená šéfko TOP 09! Markéta Pekarová Adamová narazila. Ústavní právníci stojí za Zemanem

22.01.2021 4:40

Slova předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, že svévolný Zemanův výklad Ústavy nezná mezí, nenalezla oporu ve vyjádření expertů na ústavní právo, které ParlamentníListy.cz oslovily. Jan Wintr upozorňuje, že Ústava prezidentovi nijak nepředepisuje, koho má pověřit sestavením vlády. Zdeněk Koudelka bere výpady směrem k hlavě státu za výroky, které prezentují politickou nenávist vůči Miloši Zemanovi, ale s právní argumentací nemá vůbec nic společného. A Ján Gronský upozorňuje na ošidnost pověření představitele vítězné koalice, protože obě už avizovaly, že se po volbách rozpadnou a každá strana bude působit samostatně

A dost, nezkušená šéfko TOP 09! Markéta Pekarová Adamová narazila. Ústavní právníci stojí za Zemanem
Foto: Hana Brožková
Popisek: Prezident Miloš Zeman
reklama

Oznámením v rozhovoru pro MF Dnes, že sestavením vlády pověří představitele strany, která získá v podzimních volbách nejvíce mandátů, rozzlobil prezident Miloš Zeman nemálo odpůrců svých, ale i stávajícího premiéra Andreje Babiše. A to především proto, že zdůraznil, že musí jít o politickou stranu či hnutí, nikoli koalici. V tom případě by na pověření od hlavy státu nemohl pomýšlet ani jeden z předsedů stran tvořících účelově sestavené volební koalice. Nejostřejší reakce se prezidentovi dostalo od předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která uvedla, že Zemanův svévolný výklad Ústavy nezná mezí. Jak ale vyplývá z vyjádření oslovených právníků, prezidentův avizovaný povolební postup by ani v nejmenším nebyl v rozporu s Ústavou, protože podle ní má hlava státu při tomto kroku naprosto volné ruce.

„Ústava nijak neomezuje výběr předsedy vlády ze strany hlavy státu, takže prezident republiky může volně jmenovat předsedu vlády nejenom z vítězné politické strany. To se konec konců stalo již v roce 2010, kdy prezident Václav Klaus pověřil a potom jmenoval předsedou vlády Petra Nečase, byť nejvíce hlasů získala a vítězem voleb se stala sociální demokracie, která však nebyla schopna sestavit většinovou koalici. To, že se prezident rozhodl pověřit předsedu strany, která bude mít nejvíce poslanců, sestavením vlády, to je logické, protože samy strany, které jdou do koalice, vyjádřily vůli, že nechtějí po volbách setrvat ve společném poslaneckém klubu, ale že budou mít samostatné poslanecké kluby. Budou tedy samostatnými politickými stranami a budou jednat v Poslanecké sněmovně zcela samostatně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka, docent Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno.

Fotogalerie: - Dvacet dva let Kalouska

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se vzdal p...
Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek před Úřadem vlády
Miroslav Kalousek na sněmu TOP 09
Miroslav Kalousek a Jaromír Drábek na sněmu TOP 09
Ministr Kalousek zavítal do Otázek Václava Moravce

Koalice se po volbách rozpadnou na samostatné kluby

Na vyjádření hlavy státu neshledává nic problematického ani Jan Wintr, docent katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Podle čl. 68 odst. 2 Ústavy prezident republiky jmenuje předsedu vlády. Ústava nijak nepředepisuje, koho má jmenovat. Je však zřejmé, že by to měla být osoba, která bude schopna – nebo aspoň bude mít šance – se svou vládou získat většinovou podporu v Poslanecké sněmovně. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, nikoli prezidentovi republiky, proto by měl prezident republiky postupovat tak, aby co nejlépe napomáhal politickým stranám zastoupeným v Poslanecké sněmovně k vytvoření takové vlády s většinovou podporou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Wintr.

Z hlediska ústavně-právního není prezident vázán ani tím pověřit sestavením vlády představitele nejsilnější politické strany. „Může si vybrat i někoho jiného. Konec konců v roce 2013 si vybral pana Rusnoka, který nebyl představitelem žádné strany. Ústava ho nijak neomezuje. A z hlediska politického to, že se rozhodl, že bude respektovat sílu poslaneckých klubů, považuji za logické, protože volební koalice, které jdou dnes do voleb, a jejich představitelé deklarovali, že po volbách vytvoří samostatné kluby a budou tedy jednat samostatně. Může dokonce nastat i situace, že například někdo ze stávající trojkoalice, kde je nejvíce subjektů, bude po volbách ve vládě a někdo ze stejné koalice, ale jiná politická strana, bude v opozice,“ poukazuje Zdeněk Koudelka na povolební eventuality, z nichž je nejvíce diskutovaná možná účast ODS ve vládě s hnutím ANO.

Prezidentův avizovaný postup je v souladu s Ústavou

S názory svých kolegů se ztotožňuje také docent Ján Gronský z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „To je zcela věc prezidenta republiky, koho se rozhodne sestavením vlády pověřit. A to stejné rozhodnutí může udělat dvakrát. Podle mě je to od něj určitá schválnost, kdyby hnutí ANO vyhrálo volby, ale ty dvě koalice by mohly dohromady vytvořit vládu. Ale zároveň tím poukazuje na jednu otevřenou otázku. Vytvořily se sice dvě koalice, ale představitelé těch stran mluví o tom, že to jsou volební koalice a že po volbách zůstane každá jednotlivá strana samostatně. Teď je otázka, jestli je máme brát jako samostatné strany po volbách, nebo jestli je máme brát jako volební stranu, tedy koalici. Ale Zemanův výrok, že pověří sestavením vlády v prvním i případném druhém pokusu představitele vítězné strany, je v naprostém souladu s Ústavou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Ján Gronský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Z hlediska Ústavy nelze nic vytknout ani tomu, že Miloš Zeman ohlašuje, že v prvním i ve druhém pokusu pověří stejnou osobu. „To je u nás ústavní zvyklost. Stalo se tak ze strany prezidenta Václava Klause, který v roce 2006 pověřil v prvním i druhém pokusu Mirka Topolánka. Ten první pokus Mirka Topolánka byl neúspěšný, ale při druhém pokusu už získal důvěru Poslanecké sněmovny a sestavil vládu. A postupoval tak konec konců i Miloš Zeman v roce 2017, kdy pověřil v prvním pokusu sestavením vlády Andreje Babiše, jeho první vláda nezískala důvěru a teprve až druhá vláda Andreje Babiše se vytvořila jako vláda koaliční a důvěru získala. To znamená, že už dvakrát se u nás stalo, že byla stejná osoba pověřena sestavením vlády, při prvním pokusu byla neúspěšná a při druhém pokusu byla úspěšná,“ připomíná Zdeněk Koudelka.

Nejde o argumentaci, ale politickou nenávist vůči Zemanovi

Naopak oceňuje, že prezident svůj záměr zveřejňuje s takovým časovým předstihem. „Nikdo tak nemůže být po volbách jeho kroky překvapen. Takže je chvályhodné, že si tento postup nenechává sám pro sebe, že to není nějaký tajný plán, ale že voličům i politickým stranám otevřeně delší dobu před volbami sděluje, jak bude postupovat po volbách. To vidím jako pozitivní z hlediska otevřeného jednání v politice,“ zdůrazňuje. „Ale jestli je prezident Zeman realistický, tak před tím, než dá stejné osobě druhý pokus, měl by zvážit, zda neriskuje, že bude sám vyřazen ze hry. Protože když nebude zajištěno, že vláda získá důvěru ve druhém pokusu, tak v tom případě se prezident vzdává své pravomoci a přenechává ji předsedovi Poslanecké sněmovny,“ podotýká Ján Gronský.

Nejde tedy o svévolný výklad Ústavy, jak se domnívá nezkušená předsedkyně TOP 09. „Ústava prostě nijak výběr předsedy vlády ze strany prezidenta neomezuje. I Václav Havel vybral za premiéra v roce 1997 po Sarajevském atentátu tehdejšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského, který nebyl představitelem žádné politické strany. Takže od těch, kteří zase hovoří o ústavní žalobě na prezidenta, je to v zásadě jen výrok, kterým prezentují politickou nenávist vůči Miloši Zemanovi, ale s právní argumentací nemá vůbec nic společného,“ tvrdí Zdeněk Koudelka. Volné ruce má hlava státu nejen při výběru osoby, ale i v tom, kdy ji pověří. „Ústava ani neříká, v jaké lhůtě musí prezident předsedu vlády jmenovat. Ústava vůbec nesvazuje proceduru sestavování vlády výslovnými lhůtami; dává tak prostor pro politická jednání představitelů parlamentních stran i prezidenta republiky. Silně ale převažuje výklad, že prezident i předseda vlády jsou povinni provádět příslušné kroky bez zbytečného odkladu,“ upozorňuje Jan Wintr.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor STAN, ze kterého Fischera šlehne: Myslím si, že Sputnik je nejlepší vakcína na světě

15:30 Senátor STAN, ze kterého Fischera šlehne: Myslím si, že Sputnik je nejlepší vakcína na světě

Senátor za STAN Michael Canov se ve své glose zastal ruských vědců. Podle něj jsou světovou špičkou.…