Předseda senátu Městského soudu v Praze Petr Hovorka na středu předvolal 18 obžalovaných. Jeden z nich ale stoprocentně nedorazí. Bývalý pražský radní Radovan Šteiner totiž v létě zemřel. V případu jde o prodej jízdenek, jejich výrobu a SMS jízdenky. Obžalovaní měli pražskému Dopravnímu podniku způsobit škodu přes 457 milionů korun.
Před soudem stanou mimo jiné někdejší generální ředitel Dopravního podniku Martin Dvořák, známější coby ředitel televize Prima, a jeho matka Marie Nováková. S nimi pak Dvořákovi nejbližší spolupracovníci, bývalý ekonomický náměstek Ivo Štika a Tomáš Petana. Tím, kdo měl podle obžaloby na Dopravním podniku profitovat, byl zejména známý pražský lobbista Ivo Rittig. Spolu s ním pak na lavici obžalovaných usednou jeho nejbližší spolupracovníci, právníci Peter Kmeť, David Michal, Karolína Babáková, Marek Stubley a další.
Peter Kmeť byl na jaře odsouzen kvůli jinému případu, úzce souvisejícím s Dopravním podnikem. Šlo o dodávky bionafty od splečnosti Oleo Chemical.
Státní zástupce Adam Borgula popsal obžalované jako skupinu lidí, která se měla dopouštět „zastírání původu věcí, které byly získány trestným činem spáchaným na území České republiky, ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, ve vztahu k věci v hodnotě velkého rozsahu, čímž získali pro jiného prospěch velkého rozsahu“. Pojmenovává pak trestné činy pletichy ve veřejné soutěži, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, zpronevěru, porušování povinností při správě cizího majetku nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti. Česky řečeno – praní špinavých peněz.
Tři sporné zakázky
Mužem, okolo kterého se všechno točilo, byl podle státního zástupce Borguly generální ředitel Dopravního podniku Martin Dvořák. Státní zastupce tvrdí, že Dvořák se měl podílet na manipulaci tří veřejných zakázek podniku. S lobbistou Ivo Rittigem a s jeho týmem právníků a účetních pak měli stát v zákulisí zahraničních firem, kam měly odplouvat peníze z dopravní společnosti. Martin Dvořák měl podle obžaloby dokonce skrytě ovládat šedesátiprocentní podíl klíčové firmy. Ta měla přes další společnosti vlastnit firmu Cross Point, která po Dvořákově nástupu na Dopravní podnik, jak tvrdí obžaloba, měla získat zmanipulovaný kontrakt na prodej jízdenek a kuponů v prostorách Dopravního podniku, nejčastěji v metru. Druhou část pak měl podle obžaloby ovládat lobbista Ivo Rittig. „Je patrno, že faktickým čtyřicetiprocentním vlastníkem společnosti Cross Point byl Rittig a čedesátiprocentním skutečným vlastníkem Dvořák. Tito také benefitovali z obchodních aktivit uvedené společnosti. Projekt Cross Point měl na starosti Marek Stubley. Kyperská společnost Countertop Limited byla zastoupena místními jednateli ze společnosti Fidelico Altruco a měla účet v Laiki Bank na Kypru. Formálními jednately společnosti Mavex byli Jana Lütken a Hans Grobe. Skutečným vlastníkem byl Dvořák,“ tvrdí v obžalobě Adam Borgula. Martin Dvořák, Pavel Švarc z Cross Pointu (mimochodem bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti), pražský radní Radovan Šteiner a Tomáš Petana měli způsobit Dopravnímu podniku škodu v celkové výši nejméně 320 milionů korun. „Které byly na základě smluv vyvedeny z majetkové podstaty Dopravního podniku v důsledku úhrady předražených plnění,“ konstatoval státní zástupce.
Ten dále tvrdí, že Martin Dvořák měl přes offshore strukturu ovládat také firmu Crowsnest, která získala zakázku na SMS jízdenky. „Popsaným jednáním způsobili Martin Dvořák a Antonín Vilímec Dopravnímu podniku škodu ve výši 39, 9 milionů korun v úmyslu obohatit nejméně matku Martina Dvořáka Marii Novákovou. Tyto peněžní prostředky byly na základě předmětných smluv vyvedeny z majetkové podstaty Dopravního podniku v důsledku úhrady předražených plnění,“ lze se dočíst v obžalobě.
Škoda dalších sto milionů pak měla vzniknout kvůli třetí zmanipulované zakázce pro společnost Neograph ze Štětí, která dodávala papír pro tisk jízdenek, které neměly jít padělat. „Na základě předchozího návrhu Petera Kmetě účelově označili jízdní doklady Dopravního podniku jako ceninu, ačkoliv v rámci předchozích výběrových řízení na dodavatele jízdních dokladů byla vždy vyhlášena veřejná zakázka formou otevřeného nadlimitního výběrového řízení. Na základě pokynu Martina Dvořáka byly ze strany Dopravního podniku bezdůvodně ukončeny již od srpna roku 2007 rovněž probíhající přípravy otevřené veřejné zakázky na tisk a dodávku jízdních dokladů organizátorem zakázky – společností Veřejné zakázky. Následně dne 19. 12. 2007 zaslala společnost Dopravní podnik výzvu k podání nabídky na tisk jízdních dokladů pouze společnosti Neograph,“ tvrdí státní zástupce. Tu zastupoval také bývalý příslušník StB Jan Janků. Navíc v té době řídil veřejné zakázky na Dopravním podniku další příslušník StB Petr Oumrt. Dopravnímu podniku měla kvůli výrobě a tisku jízdenek vzniknout škoda blížící se ke 100 milionům korun. Z toho měla činit provize společnosti Cokeville Assets, kterou státní zástupce Borgula spojuje s lobbistou Rittigem, přes 40 milionů korun. Státní zástupce celkovou škodu vyčíslil na nejméně 457 493 907 korun.
Jak už jsme uvedli, celkem je v této obsáhlé kauze obviněno 18 lidí, z toho jeden z podezřelých zemřel. Obžalobu státní zástupce Adam Borgula podal na Městský soud v Praze už vloni v listopadu. Nejspíš kvůli tomu, aby mohl soudní senát komplikovaný příběh prostudovat, se doba nařízení hlavního líčení protáhla. Všichni obžalovaní ale skutky, jež jim jsou kladeny za vinu, odmítají. „Spis je tak rozsáhlý a je v něm tolik dokladů, stanovisek a posudků, které jednoznačně ukazují, že by mělo být ukončeno vyšetřování formou zproštění obvinění,“ okomentoval například sdělení obvinění v této kauze bývalý ředitel pražského Dopravního podniku Martin Dvořák.
Když nastoupil ředitel z televize
Příběh začal na jaře 2007, kdy se bývalý šéf televize Prima Martin Dvořák stal ředitelem Dopravního podniku. Zakázky pro firmy Cross Point, Crowsnest a Neograph následovaly za krátký čas. V obžalobě stojí, že jeden ze spolumajitelů Neographu Vladimír Sitta měl u výslechu prezentovat, co mu v té době pověděl spoluvlastník papírny Jan Janků: „Že je příhodná doba a vhodná konstelace, kdy se jeho příteli Ivo Rittigovi a Pavlu Bémovi (bývalému primátorovi Prahy) podařilo do Dopravního podniku nainstalovat Martina Dvořáka jako generálního ředitele.“ „Tak se také nakonec stalo,“ napsal žalobce Borgula. V obžalobě se řeší i nákup vily na ostrově Madeira, která papírově patří matce Martina Dvořáka Marii Novákové, ale vyšetřovatelé se domnívají, že jejím faktickým majitelem je sám Dvořák. Vilu Dvořák často navštěvuje se svým synem.
Ivo Rittig odmítl vypovídat, tvrdí po celou dobu, že finanční toky z Dopravního podniku neovlivňoval. S Cokeville Assets prý spolupracoval pouze za českými hranicemi a s domácími kontrakty neměl nic společného.
Fotogalerie: - Razie u Ivo Rittiga
Protože se jedná o velice složitou kauzu s přesahem do zahraničí, není vyloučeno, že se případ nepodaří dotáhout do konce tak, jak si obžaloba představuje. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Adam Borgula totiž dosud žádný podobně velký případ před soudem nežaloval. Už velký počet stránek obžaloby naznačuje, že s prokazováním trestné činnosti to vůbec neměl snadné. Ostatně lobbista Ivo Rittig už z tenat vrchních státních zástupců vyklouzl hned několikrát, například v kauze poslaneckých trafik. Nebo v kauze úniku informací z Bezpečnostní informační služby, známější jako kauza Nagyová. Nebo v případu Oleo Chemical, který se také týkal Dopravního podniku, respektive provizí za poradenství, jak se dostat k zakázce na dodávání bionafty. „Část obviněných se zločinů dopustila jako pachatelé nebo ve spolupachatelství a část ve formě účastenství, a to jako pomocníci. Právní kvalifikace není u všech obviněných stejná,“ uvedl vloni po podání obžaloby podezřelých státní zástupce Adam Borgula. Jeden ze stíhaných dostal status spolupracujícího obviněného. Je jím bývalý účetní firem spojovaných s Ivo Rittigem Jaroslav Kubiska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
