Kdo by se Vám po diskutovaném odchodu Petra Dvořáka z ČT líbil v jejím čele?Anketa
Přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne odstartuje pohledem k našim východním sousedům. „Ze slovenských zdrojů jsem se dozvěděl, že slovenští biskupové označili některé nepohodlné weby za konspirační a šířící dezinformace. A svým ovečkám radí, kde najít spolehlivé informace. To je velmi zajímavé, že se církevní organizace začíná podílet na cenzurní situaci v médiích. Zjevně má katolická církev na Slovensku vyšší kredit, čili se spoléhá, že to bude mít na veřejnost větší dopad. Konkrétně jde o vyjádření mluvčího Konference biskupů Slovenska pana Martina Kramary, který vydal stanovisko, že by měl být stanovený jasný rozdíl mezi těmi správnými médii, která říkají tu správnou pravdu, a těmi médii ostatními, která tu pravdu deformují nebo ji vůbec neříkají a šíří dezinformace,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Martin Kramara sdělil, že v žádném případě není pro vytváření indexů či seznamů a bude zdůrazňovat svobodu slova. „Načež vytvořil seznam, na který zařadil weby typu Gloria.tv, Svetlo svetla, Christianitas, Infovojna, Bádateľ, Zem a vek, Slobodný vysielač. Takže člověk, který tady bojuje za svobodu slova a proti vytváření indexů začne tím, že vytvoří seznam. Doprovodil to hezkým prohlášením: ‚Připomenu známé Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi‘. Jinými slovy řekl hlášku ve smyslu, že kdo nečte povolená oficiální média a čte média alternativní, tak je méněcenný, špatný a v podstatě nepřítel. Kromě toho jsme se z jeho vyjádření dozvěděli, že Konference biskupů Slovenska vydala i stanovisko k očkování. Tedy nevím, proč by se katolická církev měla vyjadřovat k očkování, nu ale dobrá, asi k tomu nějaký důvod měla,“ připouští mediální analytik.
Církev radí, co nečíst a kde najít spolehlivé informace
Mluvčí Konference biskupů Slovenska k očkování dodal, že je naprosto nepřijatelné, aby toto stanovisko někdo kritizoval: „Protože jakékoli napadání dokonce vypadá jako – cituji: ‚otevřený boj proti papežovi. Weby, které navenek vystupují křesťansky, ba odhodlaně katolicky, mohou být ve skutečnosti také nespolehlivé. Dokonce i skrytě protipapežské nebo protikoncilové a v některých případech rovnou schizmatické‘. Ty podle něj nežádoucí weby hodnotí slovy: ‚Jejich taktika je navzájem příbuzná: nabrat na palubu co největší počet fanoušků, jimž nabízejí zajímavé alternativní informace, a potom s nimi odplout tam, kam je chtějí dostat‘. O někom tu tedy tvrdí, že manipuluje s veřejností, že si toto veřejnost nemůže dovolit a musí číst správné a spolehlivé informace z prostředí katolické církve, jako jsou Rádio Lumen, Katolícké noviny, Rádio Mária Slovensko, televize Lux, které vyjmenovává,“ poukazuje Petr Žantovský.
To považuje za poměrně dramatické vyjádření, které Martin Kamara i velmi zajímavě pointuje. „Tvrdí, že v internetovém prostředí je strašná spousta informací, v nichž vyznat se je obtížné, a tak říká: ‚Na něco takového jsme v minulosti nebyli zvyklí‘. Tak kladu otázky: Katolická církev nebyla zvyklá na vytváření dezinformací? Katolická církev nelhala nikdy ve svých dějinách? Katolická církev nám bude ještě dnes tvrdit, že vždy mluvila pravdu? Katolická církev nám bude říkat, že děkan Lautner z Kladiva na čarodějnice obcoval na Petrových kamenech s černým galánem Martenem? To všechno katolická církev říkala a ve jménu toho lidi vraždila, upalovala a okrádala. Nevím, zda by se katolická církev neměla spíše vrátit ke své původní myšlence a původnímu poslání, tedy podávat lidem duchovní útěchu. Toto vyjádření staví mezi lidi závory a hranice a je proti samotnému smyslu existence křesťanství,“ míní mediální odborník.
Česká televize brojí proti hodnotám, které jsme vždy ctili
Druhé téma se bude věnovat médiu, které si tak rádo objednává průzkumy, v nichž mu jako zadavateli „kupodivu“ vychází, že právě ono je to nejdůvěryhodnější v zemi. „Velmi mě zaujal článek Roberta Trošky ‚Česká televize se zřejmě snaží odstranit předsudky většinové populace‘. Já v tom titulku samozřejmě čtu přítomný lehce ironický tón, protože ten článek je mimořádně přesvědčivý a mimořádně nezvyklý v našem prostředí, protože v něm popisuje, jakým způsobem Česká televize agituje pro LGBT uspořádání světa proti tradičním hodnotám, které jsme tady v Evropě vždy ctili. Autor textu si dal tu práci a našel si konkrétní díla, v nichž je takové počínání markantní,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
A cituje, na co Robert Troška upozornil. „Hlavní postavou třídílného seriálu z komunistické diktatury v padesátých letech je sympatický mladý homosexuál. Ve čtyřdílném seriálu Rédl z roku 2018 je hlavní postavou vojenský prokurátor homosexuální orientace, v Četnících z Luhačovic z roku 2017 to platí o jedné ze tří hlavních postav. V mezinárodním koprodukčním projektu Marie Terezie z roku 2017 postava sympatického homosexuála sice nevystupuje, a to ani ve vedlejší roli, ale hlavní postava ženy panovnice určitě potěšila feministky“. „To je velmi pěkný soupis těch nejčerstvějších příkladů. Kdybychom chtěli být podrobnější, určitě bychom našli další i v hlubší minulosti, ale je pravdou, že v posledních letech se prohlubuje celá tahle tendence, na kterou pan Troška upozorňuje,“ podotýká mediální analytik.
Za peníze nás všech nelze financovat aktivistické agitky
„Namísto hodnot, jako je rodina, láska k národu, víra či slušnost, se však ČT snaží většinové společnosti vnucovat menšinový aktivismus a destrukci lidských vztahů, když je vydává za normální chování. Česká televize by za peníze nás všech neměla financovat aktivistické agitky,“ charakterizuje Robert Troška to, čím koncesionáře krmí z Kavčích hor. „To jsou velmi důležitá slova a jsem rád, že zazněla právě na stránkách České pozice, což je součást Lidových novin, a to celé patří společnosti Mafra. To je takový první motýlek letící nad probouzející se jarní přírodou. Zdá se, že by to mohl být závan rozumu ve stávajícím světě, jenž je veden nerozumem a zájmy, které jsou skutečně minoritní. To neznamená, že bychom měli tyto lidi hodnotit jakkoli negativně, ale nemůžeme jim ustupovat v základních věcech. To z textu jasně plyne. Pro mě je to článek týdne,“ oceňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Závěr dnes obstará článek s titulkem „Akce na očistu generála Pavla od komunistické minulosti rozdělila historiky“, který vyšel v pondělí na Echo24. „To je obecně zajímavá otázka, jakým způsobem se tu pracuje v politickém inženýringu. Možná si vzpomenete, že v roce 2015 velmi vášnivě vystupoval na veřejnosti a celkem otevřeně a neskrytě s tím, že bude kandidovat na prezidenta jistý Petr Kolář z organizace, kterou spoluzakládal pod názvem Evropské hodnoty. Pak si asi nechal udělat nějaký průzkum a zjistil, že nemá sebemenší šanci za protikandidatury pana Zemana. Stáhl tedy tuto svoji aktivitu a postavil buď on, nebo někdo, kdo jej řídí a vodí na provázku, do voleb sedm Antizemanů, z nichž ani jeden neuspěl, což se samozřejmě také dalo očekávat. Nicméně snaha prodrat se k moci za každou cenu u něj nadále zůstává. U Petra Koláře je tradiční,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Generála Pavla muselo zklamat, že mu historik nešel na ruku
Doporučuje vzpomenout si, že v roce 1997 to byl právě Petr Kolář, kdo spolu s Josefem Zieleniecem připravovali puč v ODS, který pak odstartovali Ivan Pilip a Jan Ruml svým prohlášením v době, kdy byl Václav Klaus v Sarajevu. „Takže Sarajevský atentát má původ u tehdejšího ministra zahraničí Zieleniece a tehdejšího velvyslance ve Švédsku tohoto Koláře. A tenhle člověk se zjevně nevzdal představy, že bude ovlivňovat politiku v české kotlině. Teď tedy před sebou strká generála Pavla, který má z jeho pohledu spoustu pozitivních vlastností: je pohledný, je voják, takže na leckoho může působit rozhodným a jakoby zásadovým dojmem, pracoval ve vysoké funkci v NATO, takže je mezinárodně ukotven. To jsou taková pozitiva, která veřejně akcentoval propagandista Kolář a jeho lidé,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Připomíná však, že proti tomu stojí skutečnosti, že Petr Pavel byl synem vysokého důstojníka ČSLA a sám se chystal na kariéru vojenského rozvědčíka. „V roce 1983 podal přihlášku do KSČ. Kdo ji v tom roce podával, dobře věděl, co dělá, že si jde pro kariéru. A tento člověk si šel pro kariéru navzdory tomu, že nám dnes tvrdí, že tam vstoupil v roce 1985, když viděl ‚drajv Gorbačova‘, tedy jakýsi pokus o liberalizaci toho totalitního režimu, perestrojku, glasnosť a další věci. Myslím, že by pan Pavel vůbec neměl vystupovat veřejně, protože byl přistižen při lži. Takového člověka přece nemůžeme volit za prezidenta. Ale to je můj názor. Třeba jsme dnes dál a na pravdě nezáleží. Zajímavé je, že tyhle informace vytáhl historik Petr Blažek, který pracuje v ÚSTR a který velice zásadově vystoupil proti tvrzením pana generála. Tím velmi zklamal toho člověka, co u něj žádal podporu, tedy Radka Hokovského. To býval ředitel firmy jménem Evropské hodnoty, po něm to převzal Jakub Janda, známý herec v určitém typu klipů,“ poznamenává mediální analytik.
Kolářovy Evropské hodnoty přicházejí jen s haldou frází
Našel si nové webové stránky Evropských hodnot, dnes už European Values, které mají v programovém prohlášení své mise slova, která mu připadají zásadní. „Pro představu, o co Evropským hodnotám jde, zacituji: ‚Evropské hodnoty pro nás znamenají zejména tři základní hodnoty, které ztělesňují stavební pilíře liberálně-demokratického způsobu vládnutí. Jde o osobní svobodu, lidskou důstojnost a rovnoprávnost‘. Tak se u toho zastavme. Osobní svoboda, to vše, co dnes prezentuje tzv. liberální demokracie, směřuje k mocenskému hegemonismu, k politickému inženýringu. V podstatě jde o to učinit z občana poslušného tvora, který nepřemýšlí o tom, co mu je nařizováno, ale koná, co je po něm žádáno. Tedy někoho, jako je Winston Smith v Orwellově románu 1984. Také to tam přiznávají: ‚Neprosazujeme svobodu bezbřehou, ale svobodu spojenou s patřičnou odpovědností‘. Co je patřičná odpovědnost, už nevíme. Vůči komu má být, jestli má mít podobu loajality vůči vrchnosti, nebo jak to pánové z Evropských hodnot vidí ohledně svobody, se nedozvíme,“ lituje Petr Žantovský.
Rovněž lidská důstojnost je hezký výraz, na tom by se určitě všichni shodli. „Odvolávají se na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Listinu základních práv a svobod. Lidská důstojnost musí být podle nich intenzívně a ústavně-právně chráněna. Tak já nevím, jestli je ústavně-právně chráněna lidská důstojnost lidí, jako jsou přispěvatelé třeba Parlamentních listů, pánové Zbořil, Krejčí nebo byla Tereza Spencerová. Právě naopak si myslím, že právě ze zřídel, jako jsou Evropské hodnoty, bylo na tyto lidi pohlíženo s hlubokým despektem a lidská důstojnost jim byla absolutně upírána. Je to zase jen hra na ty lepší a na ty horší, na černou a bílou, na pravdu a lásku a zlo a nenávist. No a nakonec mají třetí heslo rovnoprávnost. To ukradli z Velké francouzské revoluce. To, co si čtete na stránkách Evropských hodnot, je jen halda frází. Protože ani jedna z hodnot, o nichž tvrdí, že jim o ně jde, není jimi samotnými dodržována,“ upozorňuje mediální odborník.
Stejná partička se jen z jedné adresy přesouvá na druhou
Pikantní mu připadá, že bývalý ředitel Evropských hodnot hodnot Radko Hokovský poskočil do týmu firmy, která si říká „Spolu silnější“. „Tento spolek má být zřejmě podpůrným spolkem kandidatury Petra Pavla na prezidenta republiky. Do této aktivity vstoupil před časem právě Petr Kolář a začal velmi silně lobbovat za kandidaturu Petra Pavla. Je tedy zjevné, že Radko Hokovský byl jako správný a poslušný agentíček převelen z jednoho pracoviště v Evropských hodnotách na druhé pracoviště ve spolku Spolu silnější. Jde tedy stále o jedno a to samé. Stačí se podívat na Hokovského životopis. To je velmi zajímavé čtení, protože on se tímhle ‚evropsko-hodnotovým‘ činěním zabývá už od roku 2005, kdy fungoval jako asistent a stážista poslance Evropského parlamentu Josefa Zieleniece. Jsme zase zpátky u toho Sarajeva, u toho Koláře a u celé téhle skupiny lidí. Nikdo mě nemůže obvinit z toho, že tu předestírám nějakou konspirační teorii, tohle jsou prostě fakta z veřejných zdrojů,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
