Američané nahrávají islamistům, varoval před lidmi Jan Kavan. Pak vyprávěl, jak tvrdě jdou po českých firmách, které nedrží jejich politiku

31. 5. 2019 11:02

REPORTÁŽ Američané nahrávají islamistům a jsou v zásazích do nezávislých zemí nepoužitelní. To zaznělo na besedě, organizované Nadací železné opony, které se mimo jiné zúčastnil bývalý ministr, jediný Čech v historii OSN předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Sankce nepomohou, spíše utvrdí režim, který je podle řady odborníků i ze Spojených států i přes určité utužení poměrně pluralistický. To se ovšem může změnit – právě zásahem ze strany USA. Amerika ostatně tvrdě jde i po českých firmách, které podnikají v Íránu. Nová organizace, založená EU pro obchod s touto osmdesátimilionovou zemí, pomůže jen velkým státům, Česku nikoliv.

Američané nahrávají islamistům, varoval před lidmi Jan Kavan. Pak vyprávěl, jak tvrdě jdou po českých firmách, které nedrží jejich politiku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Kavan

Jan Kavan nejdříve vzpomněl na předposlední sankce, zrušené v lednu 2016. „Když jsem byl v Teheránu, tak tam byla naděje a atmosféra, že dojde nejen k prosperitě Íránu zrušením sankcí, ale také ke snížení napětí v celém regionu. Netrvalo dlouho, byl tam sice kompromis, ale myslím, že výhodná dohoda, která však byla oslabena. V květnu loňského roku pan prezident Trump jednostranně z té smlouvy odstoupil. Z mého hlediska tím porušil některé principy mezinárodního práva i rezoluci OSN, které tu dohodu plně garantovalo,“ pustil se nekompromisně do kritiky hlavy Spojených států amerických Jan Kavan.

„Donald Trump hned obnovil některé sankce už v červnu loňského roku a v listopadu přidal další. Ty byly největší a týkaly se ropy, na jejímž vývozu je Írán do značné míry závislý. A také bankovnictví, a zcela nedávno se přidaly ještě další. Možná, že čekal, že se režim mezitím zhroutí.“

Pohádky amerických jestřábů

„Považuji za velmi naivní se domnívat, že pod tlakem takovýchto plošných sankcí by íránská vláda změnila svůj postoj. A už vůbec považuji za absurdní se domnívat, že by mohla přistoupit na těch dvanáct poměrně vyděračských podmínek, které si USA pro zahájení dialogu kladly. Jsou logické, ale pro Írán nepřijatelné. Jako třeba vzdát se podpory Hizballáhu, Hammásu, šíitských milicí v Sýrii a v Jemenu, odzbrojit šííty v Iráku, stáhnout své vojáky ze Sýrie a prostě se vzdát jakéhokoliv svého vlivu v regionu.

Jsem také překvapen, že někteří bližší poradci pana prezidenta Trumpa, jako je třeba John Bolton, kterého znám z OSN, se mohou domnívat, že pod tlakem těchto sankcí dojde k takovému  zbídačení íránských občanů, že vyjdou do ulic a tuto vládu shodí. Což považuji za nepravděpodobné, ale nemohu to vyloučit,“ tepal do vrcholné americké administrativy bývalý předseda Valného shromáždění OSN. „ Co ale mohu vyloučit, je pokračování této pohádky Johna Boltona, který říká, že až tato vláda padne, tak se k moci dostane nějaký proamerický novodobý íránský šáh. To se tedy určitě nestane.“

Nahrávka Islámskému státu a otevřená podpora mudžahedínů

Pokud tato vláda podle Jana Kavana pod tlakem sankcí padne, tak se k moci dostanou revoluční gardy, „A to zvláště ty nejprotiameričtější radikální síly, které celou dobu byly proti a těší se na to, že budou moci obnovit budování íránské jaderné síly. Američané dosáhnou toho, co nechtěli, což ovšem není, i v nedávné historii, nic nového. Třeba invazí do Iráku dosáhli přesně opaku toho, co chtěli. A kromě toho, že umožnily vznik ISIS, tak umožnily i posílení Íránu.“

„Se zájmem sleduji, jak John Bolton tyto teorie rozvíjí a kombinuje. Např., že staronovým řešením této politické krize v regionu je bombardování Íránu, což řešil i v roce 2003 v Iráku, kde on neochvějně prosazoval invazi. Současně však není ve styku s žádným novodobým šáhem, jen s teroristickou organizací íránských mudžahedínů, kteří byli dlouho na černé listině teroristů a kteří skutečně v Íránu žádnou podporu nemají,“ konstatoval temně Kavan.

Toto není už jen strašení. Dotýká se to i českých firem

Poté se pustil do obchodní blokády: „Bez ohledu na dlouhý seznam sankcionovaného zboží, tak ve skutečnosti je dnes téměř nemožné obchodovat i se zbožím, které na sankcích není. Například léky, farmaceutické produkty. A to proto, že Američanům se podařilo kontrolovat prakticky veškeré transfery financí. Využívají k tomu svého de facto monopolu ve světovém bankovnictví. A to funguje daleko účinněji než kterékoliv jednotlivé sankce.“

„V rozporu s tím, co USA slibovaly původně, kdy vyhrožovaly především firmám a státům, které navzdory přání Spojených států pokračovaly v obchodu s Íránem, tak díky takzvaným sekundárním sankcím se vztahují i na evropské firmy, které nejsou na americkém trhu. Takže na to, aby si vybraly mezi americkým trhem a Íránem, si firmy neměly co vybírat, protože na americkém prostě nefungují, ale i tak jsou dnes podrobeny tlaku a sankcím a využívá se k tomu právě ten zmiňovaný monopol v bankovnictví. Například české firmy, které znám, a jež sice nevyvážejí do USA, ale do zemí EU i mimo Evropu, nutně musí používat bankovních transakcí, tak dostávají jasnou výhrůžku z USA, že jejich existence bude narušena nebo zničena, pokud budou pokračovat v obchodu s Íránem. To, myslím si, je jasný příklad porušování mezinárodního práva,“ pokračoval dále Jan Kavan.

Nejsou sankce jako sankce

Pak se svěřil auditoriu, že o tento region se zajímal i v minulosti. „Sankce do ledna 2016 byly mezinárodní, tedy nejen od USA, ale i od OSN, EU včetně České republiky, tak ty dopady byly daleko mírnější než ty současné. Ve srovnání s Obamovou administrativou ta Trumpova skutečně velmi důsledně potírá všechny firmy, které jsou ochotny se zpěčovat americkým přáním a obchodují dál s Teheránem. Jak víte, ty nové sankce Evropská unie odmítla a tedy země včetně České republiky by tím měly být vázány. Francie, Německo a Velká Británie nedávno založily systém INSTEX, který, když to bylo prvně ohlášeno, jsem uvítal, protože to byla jasná odpověď Spojeným státům: Nesouhlasíme a chceme pokračovat v kontaktech s Íránem, i když se vám to, tedy USA, nelíbí. Symbolicky má ten systém v Paříži, hlavním manažerem je německý bankéř a ve správní radě dominují Britové,“ uvedl Kavan a vysvětloval: „Po krátké době jsem si ale uvědomil, že je to sice zajímavé politické gesto, ale v praxi systém moc fungovat nebude, a pokud tedy bude, tak bude fungovat směrem zvýhodnit německé a francouzské firmy a už vůbec nepomůže firmám českým,“ zmrazil poslední naděje Kavan.

Komisařka pro zahraniční vztahy EU tím podle Jana Kavana jen ukázala určité politické zaměření, ale v praxi Evropa na americké sankce zatím odpovídá relativně bezzubě. „Evropské banky jsou pod takovým americkým tlakem, že v podstatě odmítají zakládat konta pro íránské občany nebo pro firmy, a to i třeba pro studenty, kteří tam studují. Íránci se tedy musí vrátit k obcházení sankcí, jak se to praktikovalo do ledna 2016. Současný ministr zahraničí nedávno poznamenal, že to by neměl být velký problém, protože díky své minulosti má Írán v podstatě doktorát z obcházení sankcí. Nu, uvidíme, jestli se mu to podaří. Rád bych jeho optimismus sdílel,“ uvedl bývalý český ministr zahraničí.

Jsme opět papežštější, aneb komu slouží Černínský palác?

Některé evropské vlády, například německá nebo italská, podporují obchod s Íránem aktivněji než jiné. „Česká vláda, pokud já vím, tak tvrdí, že v souladu s EU tyto sankce odmítá. Pan premiér Babiš se vyjádřil, že podporuje česko-íránský obchod a totéž jsem slyšel od pana prezidenta Zemana. Před několika dny jsem byl s náměstkem Ministerstva průmyslu a obchodu v Íránu a on se tam velmi aktivně snažil o obnovení česko-íránských obchodních vztahů. I když jsme ale museli konstatovat, že objem našeho obchodu je jeden z nejmenších. Máme pětinový objem než třeba Rakousko nebo jiné evropské země,“ uvedl Kavan.

„Nemohu ovšem nezmínit mojí osobní zkušenost, kterou však nějak nechci zevšeobecňovat, ale někteří vysocí úředníci na Ministerstvu zahraničních věcí česko-íránskému obchodu nefandí, a nechám si pro sebe můj názor, co je k tomu motivuje. Skutečně je ovšem taková, co jsem si nyní ověřil na českém zastupitelském úřadě v Teheránu, že pro íránské podnikatele, kteří by chtěli třeba navázat na bývalé obchodní vztahy, je téměř nemožné získat vízum. Dosti tvrdé podmínky má i Slovensko, i když myslím méně tvrdé než Česká republika. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jsou ta opatření tak restriktivní, že tomu moc dobře nerozumím,“ pokračoval Kavan. „ČR má jedno z nejvyšších procent zamítnutých žádostí o vízum, a to navzdory faktu, že těch íránských podnikatelů, které znám a kteří žádali o vízum, a mám přehled asi o 470 podnikatelích, tak jen dva zůstali v Německu. Holandští kolegové mají jen za rok 1700 takzvaně zneužitých víz a nevedlo to u nich k takové restriktivní politice, jaká se prosazuje u nás. Nechám na vás posoudit, zda to vypovídá o jednotě české zahraniční politiky,“ konstatoval s povzdechem bývalý český špičkový sociálnědemokratický politik.

„Pan prezident Trump svůj postoj nezmění, ale nepodaří se mu ani změnit postoj EU. Írán má nadále podporu Ruska, Číny, Indie a dalších mimoevropských zemí. Ty sankce samozřejmě zhoršují životní úroveň Íránců. Vyhrožováním letadlovou lodí a torpédoborci, které tam byly poslány Spojenými státy, si myslím rovněž nebude fungovat. Naopak to povede k většímu semknutí lidí včetně těch, kteří této vládě nefandí,“ varoval Kavan. „To vidíte i na podobných reakcích třeba v současném Rusku. A myslím, že stejně jako tam sankce dlouhodobě nebudou účinné. Řada mých íránských přátel stále věří, že se věci změní v listopadu 2020 v příštích amerických volbách a poukazují na to, že většina demokratických kandidátů říká, že jakmile se stanou prezidenty, tak že ty sankce odmítnou. Krátce jsem o tom hovořil se Sandersem a ten je skálopevně přesvědčen, že sankce jsou špatně.“

Saúdi na (arabském) koni

Situace podle Kavana vede ke zvýšení napětí, vyhrocují se spory mezi šíity a sunnity a využívají toho i Saúdi a jejich spojenci. „Nemohu  nezmínit, že Američané považují Saúdy za svého blízkého spojence, a to navzdory tomu, že lidská práva jsou tam potlačována více než v jiných zemích a demokracie tam nefungujme ani v té omezené formě, v jaké funguje třeba v Íránu. Nedáno jsem četl jakýsi výzkum univerzity v Los Angeles, kde konstatují, že Írán je sice nesvobodná země, ale je tam aktivní občanská společnost, angažovaní občané, politické kampaně. Smiřme se s tím, že Írán neodejde ze Sýrie, s níž má i historické vazby, a to přesto, že je tam pod obrovským tlakem Izraele. Zůstane součástí trojky, která situaci řeší, společně s Ruskem a s Tureckem. Nevěřím, že situace je řešitelná vojensky, byť uznávám, že vojenská moc, kterou Spojené státy demonstrují v Perském zálivu, je veliká. Vojensky to nelze řešit. Nevěřím, že postoj Johna Boltona převáží. Rád bych věřil, že dojde k rozhovorům a najde se přijatelný kompromis. Jako zastánce multilateralismu mne mrzí, že role OSN je oslabována,“ pokračoval dále Jan Kavan.

„Pan prezident Trump je predikativně nepredikativní. Když si vezmu jeho tweety o ‚rakeťákovi‘ a jen o něco později o tom, že ‚je do něj zamilován‘, tak osobně se domnívám, že k takovým změnám jako ve vztahu ke KLDR nedojde, protože Írán žádné jaderné zbraně nemá,“ zmínil Kavan vztah Trumpa a Kima.

Šéf hradního mezinárodního odboru Rudolf Jindrák na to podotkl: „V té vízové politice jsme, řekl bych, papežštější než papež, ještě jsme to utáhli více než je potřeba. Samozřejmě, ČR by se neměla stát jakousi branou vstupu do schengenského prostoru. Pokud vím, tomu tak není. Myslím, že  restriktivní role se mnohdy trošičku přehání, že by mohla být větší vůle.“

Vzpomínky na šáha

Na dotaz ParlamentníchListů.cz ohledně potomka šáha z  dynastie Páhlaví, který žije v USA, Kavan uvedl:  „Nedomnívám se, že by se připravoval na návrat do pozice, ve které dynastie byla. Vzpomínky na monarchii jsou ale v Íránu pozitivní. Překvapilo mě, že o šáhovi hovoří velmi pozitivně mladí lidé, kteří ho nezažili. Je to takový jejich ideál pro ty, kteří se narodili po revoluci. Mezi mladými jsou populární i USA, daleko více než třeba Velká Británie. Díky americké popkultuře je postoj velice podobný, který si pamatuji ze začátku šedesátých let u nás. Moc o tom nevědí, ale obdivují to. Ovšem nedomnívám se, že je tam živná půda pro revoluci, i přesto, že mezi mladými jsem slyšel spoustu kritických hlasů vůči ajatolláhům, kteří tam nejsou populární. Ale to neznamená, že by režim chtěli svrhnout. Oni by jej chtěli reformovat,“ vysvětloval Kavan.

Smeč pro revoluční gardy

„Tam byla jakási naděje, že prezident Hasan Rúhání, byť napojen na ajatolláhy, povede zemi krok za krokem k jakémusi reformovanému systému. Uvolňování je v Íránu populární. Když porovnáte dobu třeba před patnácti lety, tak tam ta změna je vidět. Ta změna je zcela markantní. Tomu Rúhánímu se alespoň něco podařilo. Teď se mu to kvůli sankcím nebude dařit. Je tam oprávněná obava z obrovské moci revolučních gard. Ony mají nejenom vojenskou moc. Mají především moc ekonomickou. Ve většině velkých továren, závodů a společností, mimochodem i v těch, které obchodují s velkými českými podniky, tak když se podíváte ne na generálního ředitele, ale o dva tři stupínky dolů, tak to jsou lidé spjatí s revolučními gardami. Z toho je obava. Když se nahraje jim, tak oni mohou se dostat k moci. To je moje hlavní kritika politiky Donalda Trumpa, protože se domnívám, že zvláště politika Johna Boltona může revolučním gardám nahrát,“ kritizoval Jan Kavan.

„Přístup ministra zahraničí Íránu k pokroku je ještě znatelnější než u prezidenta Rúháního. Celkem chápu, že je trnem v oku revolučním gardám. Pokoušely se ho před nedávnem vyhodit,“ informoval Kavan. „On na to reagoval rozumně tím, že podal demisi, rezignoval, a zcela oprávněně očekával, že bude povolán zpátky, což se podařilo. A má větší pravomoci, než měl před tím. On je vnímán jako člověk, který vystudoval ve Spojených státech, má univerzitu v Denveru a je trochu vnímán jako emigrant, který nepatří k ajatolláhům. Já tedy velmi doufám, že Spojené státy nechají Írán trochu na pokoji, že tam umožní postupnou evoluci k nějakému mírnějšímu režimu.“

Předání žezla?

Poté se přidal politolog Zdeněk Zbořil a hovořil o potomcích šáha: „Syn, který byl jako jediný z rodiny přijat ve Spojených státech, nastoupil do vojenského učiliště, naučil se létat s nějakými super letadly, tak je dnes asi 67letý. Pravda je, že to v politice nehraje roli. Viděli jsme v Turecku, když je potřeba udělat státní převrat, tak si vzpomenou i na  náboženského učitele, kterému bylo už přes osmdesát (Fetullah Güllen, pozn. autora). Zájem o americkou konzumní kulturu je dán tím, že v době šáha Rezá Páhlaví bývalo asi 150.000 mladých na zahraničních školách – hodně ve Velké Británii, ve Francii a také na amerických univerzitách. Tak to jsou dnes lidé, kteří jsou rodiči mnoha Íránců a vědí, jak byla tato dynastie svržena. Vždyť to uspořádala CIA.“

„Myslím, že první, kdo americkou zahraniční politiku pojmenoval řádně  stručným výrazem, byl právě Donald Trump,“ uvedl v závěru akce Zbořil. „Když mu říkají, aby si dal pozor na Rusy, že jsou to šachisté a pořád kujou nějaké pikle, tak on na to říká – my nejsme žádní šachisté, my jsme baseballoví hráči – nejdříve udeříme a pak běžíme. A to je případ mnoha režimů. Jakmile bojujete proti terorismu, nemusíte brát válečné zajatce, nemusíte mít přístup k balíčkům Červeného kříže, zakážou vám psát domů a můžete někde sedět devět let a teprve pak se k něčemu přiznat... Já tedy nevěřím na návrat lidí z bývalé dynastie. Mladí lidé už neznají blahobyt posledních let před revolucí, před nástupem ajatolláhů, za dynastie Páhlaví.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamuru nas*al ČRo! Co jsem si to dovolil říct, že ji znásilnil migrant z Afriky? Šílená jízda redaktorky, doufám, že ten rozhovor odvysílají

18:49 Okamuru nas*al ČRo! Co jsem si to dovolil říct, že ji znásilnil migrant z Afriky? Šílená jízda redaktorky, doufám, že ten rozhovor odvysílají

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura na sociální síti informoval o brutálním případu znásilnění, který v…