„Putin na setkání v Minsku tvrdil, že samotné Rusko nemůže samo vyřešit celý konflikt. Měl skutečně pravdu. Krize může být ukončena pouze na základě dohody mezi Kyjevem a regiony Doněck a Luhansk. V posledních týdnech se často hovořilo o nutnosti federalizace Ukrajiny. Tuto ideu prosazovala mimo jiné i německá kancléřka Merkelová a německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier. Pro Rusko však znamená federalizace obou regionů v podstatě jejich nezávislost. Separatisté jsou samozřejmě stejného názoru. Pro Kyjev se stává federalizace země logicky nepřípustnou,“ konstatuje Motyl.
„Poté, co si Angela Merkelová vyslechla při své návštěvě Kyjeva názory zdejších politiků, začala svůj původní záměr na federalizaci země opouštět. Vyjádřila se poté v tom smyslu, že řešením je spíš decentralizace. Na tom se ostatně shodne s většinou příslušníků ukrajinské elity a vůbec celé ukrajinské společnosti. I obyčejní Ukrajinci se rovněž domnívají, že centrální moc by měla předat regionům a městům větší rozhodovací pravomoci. Názor Ukrajinců na decentralizaci se však diametrálně liší od doporučení Západu. Před několika měsící plán na postupnou decentralizaci vypracoval ministr pro regionální rozvoj Volodimyr Grojsman,“ zmiňuje Motyl konkrétní návrh.
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
„Dle jeho návrhu by regiony nesly přímou zodpovědnost za kulturu, sport, cestovní ruch, specializované školství na druhém stupni a ochranu zdraví. Dále by regiony měly samy organizovat a plánovat svůj rozvoj v oblasti dopravy a infrastruktury a starat se o opravy budov ve státním vlastnictví. Grojsmanův návrh je stručný a má svá specifika, ale jistě si jej lze představit v praxi. Návrh dále počítá s opuštěním současného systému všemocných gubernátorů a převzetí systému podobného francouzským prefekturám. V polovině června byla rovněž ukrajinskou vládou schválena celá koncepce věnující se novému uspořádání ukrajinských regionů," píše Motyl.
„Stručně řečeno, Kyjev uvažoval o potřebné decentralizace ještě před tím, než dosáhly události na Majdanu svého vrcholu. Pokračování decentralizace v současnosti má hned několik důvodů. Tím hlavním je anexe Krymu, dále ruská agrese v Luhansku a Doněcku a pokračující bojové akce separatistů v celém Donbasu. Důležité je v této souvislosti rovněž zmínit, že v Donbasu už nyní Kyjev nemá legitimního partnera pro jednání. Dříve tuto oblast železnou pěstí ovládala Janyukovyčova Strana regionů, která se ovšem v posledních měsících prakticky rozpadla. Strana se sice může v budoucnu vzpamatovat, ale doba její absolutistické vlády je nenávratně pryč,“ je přesvědčen Motyl.
„Po parlamentních volbách 26. října se změní rovnováha sil a k moci se v regionech dostanou noví poslanci. V Donbasu by se tak mohla vytvořit nová elita, která bude ochotna a schopna jednat s Kyjevem o pokračování procesu decentralizace. To však bude možné pouze v případě, že region už nebude za dva měsíce pod kontrolou proruských separatistů. Separatisté se budou bezpochyby snažit volby narušit, stejně jako se o to snažili při květnových prezidentských volbách. Jedna z hlavních překážek procesu decentralizace však již byla odstraněna tím, že byl rozpuštěn ukrajinský parlament, kde doposud přetrvávaly protireformní nálady z dob vládnutí Janukovyče,“ všímá si Motyl.
„Nakonec vše ale stejně závisí na výsledku probíhající války mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud bude Rusko i nadále v Donbasu tahat za nitky, postrádají jakékoliv snahy o decentralizaci regionu smysl. Stejně tak budou decentralizační snahy neúspěšné v případě, že se Rusko rozhodne v Donbasu i nadále rozehrávat nebezpečné vojensky hry. A jak už bylo řečeno v odstavci výše, zdar decentralizace nebude zaručen ani v případě, že se budou v Donbasu i nadále zdržovat ozbrojení separatisté. Zkrátka a dobře, aby mohla jednání o decentralizaci či snad nakonec o úplně federalizaci pokračovat, musí Kyjev znovu získat kontrolu nad celým Donbasem. A i když Rusko oficiálně stále trvá na tom, že federalizace je nezbytná, dělá vše proto, aby k ní nedošlo," uzavírá Motyl svůj komentář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
