Na začátku pořadu podotkl, že jsme na předcházení dopadů velkého sucha poněkud zapomněli podobně jako před tím, než nás zasáhly katastrofální povodně, jsme zapomněli na boj proti povodním.
Musíme si zvyknout, že extrémy v počasí budou častější
Na otázku, zda se musíme nyní připravit na častější sucha, odpověděl, že si musíme zvykat na extrémy jako takové. Nejen na dlouhé řady dní s vysokými teplotami a nízkými srážkami, ale i na dny, kdy bude pršet natolik intenzivně, kdy se objeví povodně.
Na otázku, kolik nás budou stát opatření, aby zůstávala voda v krajině, odpověděl, že už dnes se na prevenci povodní a sucha nepřímým způsobem investuje ročně více než 20 miliard korun. Pokud se ale aplikují přímá opatření pro předcházení dopadů sucha, bude to stát stejně nebo o něco méně. Havel v této souvislosti upozornil, že půjde o test politiků, zda vynaložit na boj proti suchu dvacet miliard. Tyto peníze budou logicky někde chybět. Tam, kde se tak stane, tak budou lidé opatření proti suchu kritizovat.
Úroda zeleniny bude špatná, ale její ceny by růst neměly
Podle Havla sice letošní úroda nebude moc dobrá, ale nebude ani nijak tragická. Špatně dopadne zelenina, jejíž produkci bychom v ČR potřebovali zvýšit. Cenu zeleniny v obchodech to ale zřejmě nezvýší, protože výpadek domácí produkce pokryje dovoz z ciziny.
Meteorolog pak sdělil předpověď počasí na nejbližší dny. Dnes v noci a zítra se jen místy objeví bouřky se srážkami maximálně 15 mm, další srážky se čekají o víkendu. Pak má nastat pětidenní období sucha a horka. Letošní sucho je prý srovnatelné s rokem 2003, z hlediska srážek je ale ještě horší, podobné jako v roce 1961.
Pokračující sucho může prý ohrozit úrodu brambor, vinné révy, chmele, kukuřice a travních porostů.
Na zavlažování by byly vhodné modernější technologie s nižší spotřebou vody
Nejhorší situace je na jižní Moravě, suchem jsou postižené též Žatecko, Lounsko a střední Čechy. Nyní je půda natolik vysušená, že pro letošní rok musíme ozdravovací procesy vzdát. Někde, ale ne pro obilí, lze využít závlahové systémy. Mnohé jsme ale zrušili. Nicméně to byla zastaralá technologie, potřebovali bychom modernější s menší spotřebou vody, s přímou dodávkou vody ke kořínkům, což se využívá v Izraeli.
Aby krajina více zadržovala vodu, je zapotřebí, zjednodušeně řečeno, aby půda měla v sobě více dírek, kterými by se voda vsakovala. Důležité je také maximální množství organické hmoty v půdě. Na pole se proto ve větší míře bude muset aplikovat kejda a hnůj. Množství chemického ošetřování půdy by se mělo snížit. V této souvislosti je třeba zvýšit podíl živočišné výroby na úkor rostlinné.
Úrodnost české půdy je strašlivá
Havel připustil, že úrodnost půdy u nás je strašlivá, její regenerační schopnost jsme prý „přešvihli“. Existuje sice celá řada pozemků, které jsou v dobrém stavu, ale většina jich je v nevyhovujícím stavu.
Problémem je také zastavování zemědělské půdy betonovými plochami. Tady by měli mít politici odvahu a prokázat prozíravost a měli by prosadit, aby se nestavělo na nejúrodnější půdě. Místo toho se loni snížil poplatek za vyjmutí půdy ze zemědělského fondu. A když už stavět, tak by se měla zachovat prostupnost drážkami nebo by se měla jímat voda ze zastavěné plochy.
Poukázal také na to, že lidé si zvykli bydlet u vody, díky tomu se v záplavových oblastech povolují stavby. Tím se dále snižuje možná plocha k zadržování vody.
Havel také uvedl, že v boji se suchem bude někdy nutné přistoupit ke stavbě nových přehrad, v této souvislosti pochválil vládu za to, že loni schválila stavbu nové přehradní nádrže Nové Heřmínovy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam