Který národ více ublížil českému národu?Anketa
„Spravedlnost není samozřejmost. Bohužel si jen málo lidí v této zemi – a to včetně politiků a novinářů – uvědomuje, že k dnešnímu dni je spravedlnost v České republice velmi těžko vymahatelná,“ prohlásil úvodem semináře jeden z čelních českých ústavních činitelů.
Podle šéfa Sněmovny „jsou justiční zločiny u nás spíše samozřejmostí než výjimkou“. Zmínil případy, které řeší právě spolek Šalamoun, a podotkl, že mnohé kauzy jsou pro laika „neuvěřitelné a absurdní“. „Soudy a státní zástupci nejenže dělají chyby, ale často zcela záměrně zatajují důkazy, falšují zápisy a odmítají svědectví a důkazy, které by vyvrátily jejich konstrukce,“ podotkl Okamura s tím, že všem čestným lidem pohybujícím se v daných oborech práva patří uznání, avšak platit má to, že i zde jsou lidé „slušní i neslušní“.
Zdůraznil, že už léta se staví odmítavě k nedotknutelnosti soudců a státních zástupců a k jejich faktické nadřazenosti nad zákonem. „Chyby dělá každý z nás a každý z nás se může třeba i zbláznit, ale každý by měl nést osobní hmotnou a trestní zodpovědnost za svoji práci,“ uvedl Okamura na semináři, jehož se účastnily mnohé osobnosti české justice, s tím, že daný princip by měl platit také u politiků.
Tomio Okamura
„Pokud justice spáchá justiční zločin, nelze to omluvit nejčastěji používanou větou, že to je ‚právní názor‘,“ dodal předseda Poslanecké sněmovny a poděkoval současnému resortu spravedlnosti, že pracuje na systémových změnách, či kolegům z ústavně-právního výboru, že práci na „vymahatelné spravedlnosti podporují“.
Apeloval na to, že bez vymahatelné spravedlnosti totiž neexistuje demokracie. „Demokracii totiž nedělají volby – ty byly i v nacistickém Německu a jsou i v Severní Koreji. Demokracii charakterizuje právo na spravedlnost pro každého občana,“ pravil. Cesta ke spravedlivé demokracii je dle něj „trnitá“, jelikož se jí „vyvolení zuby nehty brání a bránit se také budou“.
.jpg)
Poslanec a místopředseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) navázal slovy o občanské společnosti, jelikož jejím projevem je dle něj právě činnost spolku Šalamoun, na nějž se mnohdy obracejí lidé v bezvýchodných situacích. Dodal, že sice máme nezávislou justici, avšak to neznamená, že je zcela neomylná.
První náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka jmenoval příkladem případ odsouzení recidivisty Roberta Tempela za dvojnásobnou vraždu u Hruškové na Sokolovsku, jehož případem se po zásahu Evropského soudu pro lidská práva v roce 2020 opětovně zabýval Ústavní soud České republiky a na základě jehož nového nálezu byl v roce 2021 Tempel zproštěn obžaloby. Předtím jej zprostil opakovaně obžaloby Krajský soud v Plzni, avšak Vrchní soud poté rozhodl o přesunu případu do Prahy. „Stát za to zaplatil 12 milionů korun,“ zmínil Koudelka.
Obdobně si měl Vrchní soud v Praze „vynucovat odsouzení“ formou požadavku na změnu senátu rovněž v případě obvinění Lukáše Nečesaného, který čelil obžalobě ze spáchání útoku na kadeřnici v Hořicích. Za pokus o vraždu byl Nečesaný poslán celkem dvakrát do vězení, kde strávil dva roky, avšak Nejvyšší soud zasáhl a pro nedostatek důkazů jej zprostil viny.
Pozastavil se rovněž nad medializovanými slovy soudce Městského soudu v Praze Jana Šotta, jenž v odůvodnění svého rozhodnutí, kterým v kauze Čapí hnízdo potrestal podmínkou exporadkyni premiéra Andreje Babiše Janu Nagyovou (ANO), uvedl, že podle jeho přesvědčení v případu nadále převažují pochybnosti, jenže soud musel vinu určit tak, jak mu to dříve nařídil odvolací Vrchní soud v Praze. „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena, že o vině jsou důvodné pochybnosti, že odsuzující verdikt je v rozporu s principem presumpce neviny,“ zmínil.
„Nelze tolerovat situaci, kdy si vyšší soud po nalézacím soudu vynucuje uznání viny, přestože sám takovou pravomoc nemá,“ zdůraznil Koudelka.
Zmíněný případ Lukáše Nečesaného způsobil ohlasy i v zahraničí a nad základem pro odsouzení v této kauze v podobě rekognice, během níž měl policista listovat dokumentem s fotografiemi osob a u té Nečesaného ukazovat prstem, se pozastavil i zahraniční host sněmovního semináře – americký profesor Brandon L. Garrett zastupující Innocence Project, jenž hovořil o justičních omylech po celém světě a zdůraznil význam DNA jako důkazního prostředku při odhalování chybných odsouzení.
Postup, kdy napadená kadeřnice Nečesaného nepoznávala, avšak posléze jej označila skrze fotoalbum, které jí policista ukazoval, když ležela na nemocničním lůžku, Garrett nepřímo zmiňoval se zdůrazněním rizika vysoké míry selhání při odsouzení jen na základě identifikace podobnosti tváře.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte se slovy, že soudy a státní zástupci „často zcela záměrně zatajují důkazy a falšují zápisy“?
