Řidič náklaďáku Jevgenij si německému reportérovi stěžuje na praktiky, které panují u hranic s Doněckou lidovou republikou. „Čekání na hranicích je nepříjemné všude v Evropě, ale aspoň tam víte, co můžete čekat. Tady jsem zatím při sebelepší vůli nepřišel na to, jak to funguje,“ cituje Neef řidiče malého zelenobílého náklaďáku ruské výroby Gazelle, který pracuje pro doněckého obchodníka zásobujícího obchody v hlavním městě separatistické republiky. Oba se nacházejí pár set metrů od hranic v menším městě Kurachové, jež protíná silnice spojující Záporoží a Doněck. Malý Jevgenijův náklaďák veze ze 120 km vzdáleného přístavního města Mariupolu konzervy, mléko a koření. Nyní se však ocitl uprostřed nekončící kolony vozidel asi 40 km od svého cíle.

Podle Neefa je možné se dohadovat o tom, která ze stran konfliktu za současnou situaci nese větší zodpovědnost, ale faktem zůstává, že současný Doněck je izolovaný jako kdysi Západní Berlín. „Zboží a lidé se sem však nedostávají ani z východu, kde leží Rusko. Rebelové kontrolují přístupové cesty a dál pouštějí jen oficiální zásilky z Moskvy. Kdokoli chce překročit hranice, musí předložit bílý průkaz s velkým písmenem B. Ukrajinci mají rozdělenou demarkační čáru mezi svými silami a separatisty do jednotlivých sekcí. V současné době se na propustku čeká dva až čtyři týdny. Vydává ji úřad ve městečku Velyka Novosilka, které leží asi 90 km západně od Doněcku. Aby se tam ovšem obyvatelé z Doněcku mohli dostat, potřebují propustku pro sektor B. Celá situace připomíná Hlavu 22,“ konstatuje Neef.

Jak však Neef připomíná, tak i ve studenou válkou rozděleném Berlíně se tyto záležitosti řešily mnohem efektivněji. Obyvatelé Západního Berlína mohli získat propustku pro návštěvu východní části města na svých úřadech. „Je to absurdní divadlo. Podívejte se na ty lidi, co přišli z Doněcku. Dávají své dokumenty ukrajinským vojákům a doufají, že ti je doručí na úřad ve Velyke Novosilce. Za dva týdny se jim snad vrátí nazpět a pak tu budou kdovíjak dlouho stát v zimě, aby mohli přejít na druhou stranu,“ rozčiluje se řidič Jevgenij. Ukrajinské úřady navíc přišly s dalším požadavkem, podle kterého musí mít každé zboží směřující do separatistických republik doklad od daňových orgánů. „Samozřejmě, že ho moje firma nemá. Jel jsem k hranicím ale i tak. Minulý týden jsem tu čekal 6 dní, pak jsme dali policistovi 35 eur a bylo to vyřízené,“ říká Jevgenij.

celou reportáž v angličtině najdete ZDE