Kaczyński minulý týden v rozhovoru pro konzervativní katolickou stanici Radio Maryja řekl, že země bude po Berlínu chtít vyplatit odškodné za bombardování a zničení metropole Varšavy v roce 1939, což označil za „historický protiútok“ polské vlády proti Německu, jež podle něj „po mnoho let odmítalo přijmout odpovědnost za druhou světovou válku“. Učinil tak v době před úterním výročím, kdy si Poláci připomněli 73 let od vypuknutí varšavského protinacistického povstání.

„To je hypotetická otázka. Samozřejmě bych se seznámil s argumenty polské strany. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tato záležitost není v česko-německých vztazích tématem. Zvláště po česko-německé deklaraci, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli. Tuto deklaraci vysoce oceňuji,“ odpověděl Miloš Zeman na dotaz LN, jestli by Kaczyńského iniciativu podpořil.

Byla by to blbost. Tím by se otevřela Pandořina skříňka

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si myslí o polské iniciativě a zda by měla ČR též žádat odškodnění. Velká část politiků považuje polskou iniciativu za nesmyslnou a Česká republika by prý s takovými požadavky neměla vystoupit. Někteří však upozorňují na to, co Německo v historii Evropě způsobilo a způsobuje nyní v případě imigrační krize a Evropské unie. Někteří postup Polska chápou. Někteří též říkají, že by bylo dobré nároky ČR vyčíslit už pro případ, že by Německo chtělo zpochybnit Benešovy dekrety.

„V roce 1997 jsme přijali česko-německou deklaraci. Řekli jsme, že jako politici se přestaneme hrabat v minulosti a dáme všechny síly budoucnosti. Dnes můžeme říci, že se to povedlo. Máme velmi dobré vztahy a těží z toho obě strany. Není žádný důvod to měnit,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.