Blbost. Bělobrádek a Herman se klaní sudeťákům a Německo nás sráží do pozice kolonie. Spočítejme, jaké reparace nám dluží. Kaczyński a Zeman promluvili a toto nám řekli Zaorálek, kníže či Okamura

14.08.2017 17:01

ANKETA Lidovky.cz informovaly, že předák polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński řekl, že Polsko bude po Německu požadovat odškodnění za zničení Varšavy Němci za druhé světové války. Prezident Miloš Zeman na dotaz, zda by tuto iniciativu podpořil, řekl, že by se seznámil s argumenty polské strany, ale tato věc podle něj není v česko-německých vztazích tématem, a dodal, že oceňuje česko-německou deklaraci.

Blbost. Bělobrádek a Herman se klaní sudeťákům a Německo nás sráží do pozice kolonie. Spočítejme, jaké reparace nám dluží. Kaczyński a Zeman promluvili a toto nám řekli Zaorálek, kníže či Okamura
Foto: Hans Štembera
Popisek: Německá vlajka

Kaczyński minulý týden v rozhovoru pro konzervativní katolickou stanici Radio Maryja řekl, že země bude po Berlínu chtít vyplatit odškodné za bombardování a zničení metropole Varšavy v roce 1939, což označil za „historický protiútok“ polské vlády proti Německu, jež podle něj „po mnoho let odmítalo přijmout odpovědnost za druhou světovou válku“. Učinil tak v době před úterním výročím, kdy si Poláci připomněli 73 let od vypuknutí varšavského protinacistického povstání.

„To je hypotetická otázka. Samozřejmě bych se seznámil s argumenty polské strany. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tato záležitost není v česko-německých vztazích tématem. Zvláště po česko-německé deklaraci, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli. Tuto deklaraci vysoce oceňuji,“ odpověděl Miloš Zeman na dotaz LN, jestli by Kaczyńského iniciativu podpořil.

Byla by to blbost. Tím by se otevřela Pandořina skříňka

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si myslí o polské iniciativě a zda by měla ČR též žádat odškodnění. Velká část politiků považuje polskou iniciativu za nesmyslnou a Česká republika by prý s takovými požadavky neměla vystoupit. Někteří však upozorňují na to, co Německo v historii Evropě způsobilo a způsobuje nyní v případě imigrační krize a Evropské unie. Někteří postup Polska chápou. Někteří též říkají, že by bylo dobré nároky ČR vyčíslit už pro případ, že by Německo chtělo zpochybnit Benešovy dekrety.

„V roce 1997 jsme přijali česko-německou deklaraci. Řekli jsme, že jako politici se přestaneme hrabat v minulosti a dáme všechny síly budoucnosti. Dnes můžeme říci, že se to povedlo. Máme velmi dobré vztahy a těží z toho obě strany. Není žádný důvod to měnit,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

„Já bych nechtěl komentovat něco, co bylo primárně určeno uchu polského voliče a patrně slouží spíše k odvrácení pozornosti od diskutabilních kroků současné polské vlády. Dějinné křivdy, ať už reálné či domnělé, nechme spát. Česko-německé vztahy urovnala deklarace z 90. let, vztahy s Polskem jsme srovnali ještě dříve. Nebudeme se přece do nekonečna babrat ve spletité historii střední Evropy,“ odpověděl redakci ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD.

„Iniciativa sice dobrá, ale nekompletní,“ reagoval předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„Byla by to blbost. Tím by se otevřela Pandořina skříňka odsunem začínajíc. Zaplať pánbůh, že ty střety z minulosti máme za sebou,“ odpověděl redakci čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„Mám dojem, že otázku reparací vyřešila již bývalá ČSSR na počátku sedmdesátých let dohodou s bývalou NSR, kdy se jich vzdala,“ uvedl člen vedení ODS a europoslanec Jan Zahradil.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

Bělobrádek a Herman se jezdí klanět sudetským Němcům

„Můj názor je, že ČR žádat o válečné reparace měla, ale nyní, kdy je 72 let po válce, je už pozdě a navíc tu máme Česko-německou deklaraci a představitele vlády, Bělobrádek a Herman, kteří se jezdí klanět sudetským němcům. Za tohoto stavu funkční nastartování válečných reparací pokládám za utopii. Co se týká Polska, tak to je z jiného soudku. Polsko je velká a hrdá země a tento krok je třeba vidět v kontextu ‚polonizace‘ polské ekonomické a zahraniční politiky a i jistou odvetu na tlak EU proti této politice,“ míní předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Polsko-německá jednání skutečně není otázka na české politiky. Pokud jde o naše reparace, je to v první řadě na analýzu stavu vyúčtování, abychom měli kompletní informace. Nám poválečné Německo skutečně možná nenahradilo všechny škody, a to je potřeba zanalyzovat, na druhou stranu víme, že po devadesátém roce Německo začalo odškodňovat individuální oběti nacismu. Ten, kdo nikdy škody nenahradil, ale byli třeba Američané, kteří těsně pár dnů před koncem války bombardovali české továrny s cílem poškodit ekonomiku budoucího Československa, a to jen proto, že spadalo do sféry Sovětského svazu. Až se bude slavit v Plzni osvobození armádou USA, tak by bylo dobré si také zároveň připomenout oběti v dělnické čtvrti Škodovky a ve Škodovce,“ upozornil předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.

„Válka skončila před více než 70 lety a otevírat ‚staré rány‘ po takové době není dobré. Polsko mohlo po válce požadovat odškodnění, ale teď je to jen politické gesto. Česko-německé vztahy jsou opravdu na dobré úrovni a dívejme se spíš do budoucnosti. Aby se podobné věci už neopakovaly a abychom zachovali Evropu takovou, jakou ji známe,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

„Myslím, že se máme dívat do budoucnosti. Minulost se napravit nedá,“ reagoval na dotaz kandidát ODS do sněmovny Václav Klaus ml.

„Podle mě jsou podobné požadavky nesmyslné z jedné i z druhé strany. Osobně si myslím, že je potřeba za minulostí udělat tečku a soustředit se na budoucnost. To bohužel politici jako Kaczyński ale nedokážou pochopit,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Souhlasím s postojem a názorem pana prezidenta ČR. Pokud jde o postoj polské politické reprezentace, Polsko je suverénní stát s demokraticky zvolenou vládou a mně nepřísluší jakkoli komentovat její rozhodnutí týkající se velmi složité problematiky, které se v tuto chvíli nijak nedotýká našich zájmů,“ uvádí poslanec ANO Bohuslav Chalupa.

„Je jistě věcí Polska, zda bude vznášet takové nároky dnes vůči Německu. I když se osobně domnívám, že jsou již takové nároky jaksi mimo realitu. Myslím, že jsme se s minulostí vypořádali mimo jiné i česko-německou deklarací a taková otázka není opravdu tématem v našich vztazích. Jsem rád, že naše vztahy s německou stranou jsou velmi dobré a přátelské. Osobně to oceňuji i jako člověk žijící v příhraničí. Sám mám velice přátelské vztahy s řadou německých starostů nebo poslanců,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.

Německý hegemonismus sráží řadu okolních zemí do koloniálního postavení

„Kaczyńského krok je dalším v dlouhé řadě příznačných paradoxů doby. Tématy, kolem nichž většina těch, komu by měla patřit, upejpavě mlčí, skóruje populismus i ještě horší političtí exoti. Je to i případ tak zásadních otázek, jako degenerující EU – a dokonce i NATO, jež svými válkami za ‚změnu režimu‘ šíří jen chaos a kalamity, migrační invaze do Evropy a vznik ‚darebáckých států‘ par excellence. Také však německého hegemonismu, jenž sráží řadu okolních zemí do koloniálního postavení – a pak je ještě velkopansky školí, že díky ‚evropským dotacím‘ jsou dlužníky, co mají ‚maulhalten und weiter dienen‘. A ne se cukat, žádá-li se od nich péče o migranty, přivábené do Evropy slabomyslnými hesly ‚Herzlich willkommen! Das schaffen wir!‘ Konto škod, způsobených německou okupací, je výsledkem seriózní kalkulace hned po válce. Zpochybňoval ji jen sudeťácký revanš. Z té sumy jsme obdrželi jen zanedbatelný zlomek. Soutěžit v teatrálním cirkusu s Kaczyńským je namístě jen sotva. Má se však otázka neuhrazených reparací žmoulat mezi koleny i v případě, že Brusel dovede do důsledků i tak nehoráznou sprosťárnu, jako ‚finanční postih‘ za odmítnutí migračních kvót? I od nás žádá pravý opak nejen stále víc vlastních členů, ale i lidí z mnohem širšího vlasteneckého, demokratického spektra,“ říká místopředseda KSČM Josef Skála.

„Vnímám to jako vnitřní záležitost Polska, případně Německa. Domnívám se, že bychom se měli dívat dopředu a nezaobírat se již minulostí. Stojí před námi spousta otázek a úkolů spojených například s migrační krizí a fungováním Evropské unie. Zde vidím prostor pro dialog,“ uvedla poslankyně Realistů Jana Hnyková.

„Polská aktivita je věcí jejich vlády. Naše diplomacie není na nich závislá a sama musí posoudit, zda a za jakých okolností má smysl se věnovat takové otázce. Česko-německá deklarace je skutečně prvkem jisté stability ve vztahu s německým sousedem,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.


Pokud nám reparace náleží, vznesme nároky. Ať si Německo nechá uprchlíky

„Osobně souhlasím s názorem prezidenta Miloše Zemana, že současné vztahy mezi ČR a Německem jsou řešeny vzájemnou deklarací a na nějaké odškodnění dnes již není místo. Spíše podporuji pohled do budoucnosti a rozvoj vzájemných vztahů a spolupráce. Požadavkům polské strany vůči SRN nerozumím a považuji to za vnitřní záležitost Polska,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

„Reparace jsou tématem, o kterém se neveřejně hovoří již několik posledních let. Bohužel nikdo z politiků, kteří by se k tomu mohli či spíše měli vyjádřit, tak dosud neučinil, až tedy nyní s výjimkou prezidenta Zemana. Já osobně nejsem natolik znalý této části naší historie, abych dokázal kvalifikovaně odpovědět, jak je tato část vypořádání se po druhé světové válce vyřešena u nás. Obecně mám ale za to, že pokud nám odškodnění po válce bylo přiznáno a nebylo dosud vypořádáno, že naše nároky zůstávají a my máme právo požádat o naplnění rozhodnutí mezinárodního práva. Nic na tom nemění ani česko-německá deklarace. Naopak, mají-li být do budoucnosti naše vztahy na vyšší úrovni než jen sousedské, je třeba naplnit rozhodnutí mezinárodních institucí. Jsem tedy pro, aby i ČR téma válečných reparací diskutovala, a v případě, že na ně máme právo, abychom se k tomu přihlásili a požadovali jejich splnění,“ míní poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Kdyby si Německo ponechávalo uprchlíky, které chce cpát do Polska, tak by to byla dostatečná kompenzace,“ smál se senátor ODS Jaroslav Zeman.

„Ve vší úctě, Německo po pádu Napoleona stojí takřka za všemi následnými velkými maléry v Evropě. Včetně nynější imigrační krize. Ale ze všeho se vždy kupodivu vylíže a zase zesílí. Běsnění Germánů za druhé světové války Polákům bylo zřejmé. Nejen vůči nim, pochopitelně. Takže vůbec netřeba Angele lézti do řiti. Naopak. Ale od války už uteklo tolik vody, že zřejmě postačí nezapomínat. Jinak se tady v Evropě z věčného odškodňování zblázníme,“ míní poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Budoucnosti nepomůže otevírání starých ran minulosti,“ reagoval poslanec ODS Petr Bendl.

Česko-německá deklarace je podřízenecký dokument

„Je zjevné, že se Polsko v rámci EU, ale i V4 začíná silně emancipovat. To znamená, že volí individuální politické cesty bez jakékoliv koordinace s jinými zeměmi, a to se stalo v poslední době již v mnoha případech. Česko-německou deklaraci ale osobně považuji z naší strany za podřízenecký dokument, a Zemanův postoj tudíž za lehce nepochopitelný. Poláci již asi mají, na rozdíl od naší politické reprezentace, dost vynucovaných omluv za poválečné vysídlení německých kolaborantů a zrádců, podle rozhodnutí velmocí, a tak možná i z tohoto důvodu zvolili tuto specifickou reakci. Jejich postoj je přirozeně také opodstatněn gigantickou destrukcí Varšavy, která měla v evropském kontextu jen málo odpovídajícího srovnání,“ říká poslanec KSČM Jiří Valenta.

„Jen blázen otevírá běsy druhé světové války. Proboha, je to už 72 let. Polsku se dnes daří a tyhle nápady jsou pro jeho prosperitu velmi nebezpečné. Možná by si při náboru nových členů měli dát heslo: ‚Hrabe vám? Pojďte k nám!‘ Pokud jde o postoj prezidenta Zemana, souhlasím,“ uvedl poslanec TOP 09 František Laudát.

„Komentovat pana Kaczyńského je velmi problematické. Otevírá otázky historie, jako by nebylo dost otázek o budoucnosti. Zvláště problematické jsou jeho výkřiky o historických křivdách. Jeho antiruský postoj je dostatečně znám a jeho snahy popřít roli sovětského osvoboditele ve druhé světové válce slyšíme často. Polsko-německé vztahy byly opětovně řešeny i v rámci sjednocení Německa a využívat tragédii varšavského povstání a následného zničení města je v současnosti spíše odvádění pozornosti od vnitrostátních problémů,“ míní poslanec KSČM Leo Luzar.

„Kaczyński je povoláním pravicový hysterik. Proto jeho požadavek nepřekvapí. Podobní hlupáci jsou u nás v TOP 09 a KDU-ČSL. Ale nedosahují Kaczyńského formátu. Ten je zcela mimo realitu. Je to polský Stalin dohromady sklonovaný s Hitlerem. Normální lidská bytost by takovou blbost jako Kaczyński nemohla vymyslet. Je fakt, že se každý rok 1. srpna ve Varšavě v 17. hodin na chvíli zastaví doprava a Poláci si připomenou srovnání Varšavy se zemí. Letos to je 73. výročí zahájení povstání. Z toho vyplývá i rozměr Kaczyńského blbosti. Chtít odškodnění po více než 70 letech? V tom případě by bylo i legitimní, aby Srbové chtěli reparace vůči Turecku za to, že vyhladilo v Kosovu slovanský živel a zmutovalo zbytek obyvatelstva do nějakého musulmanského náboženství. A tím při občanské válce v Jugoslávii definitivně po dalších více než sto letech okupovalo (s pomocí NATO) Kosovo pod islámskou fašistickou nadvládou. Druhá světová válka proběhla, byla to tragédie, a politická kocovina trvá tak trochu dodneška. Ale obávám se, že po tolika letech již nelze udělat nic jiného, než si připomínat, co se stalo, a vzít si z toho poučení. Ne se probudit ráno, jít se vyčurat a potom přijít na to, že dnes budu chtít po Němcích odškodnění za rozbourání Varšavy v roce 1944,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Takže pokud Kaczyński vznese také nárok ve jménu Srbska vůči Turecku na reparace za devastaci a okupaci Kosova, potom se nebudu divit, že chce odškodnění za rozbité varšavské cihly z roku 1944. Potom by to mělo alespoň nějakou (byť podivnou) logiku. Jinak to je jenom pravicový hloupý pšouk velkopolského charakteru. A my? Pokud vím, pak i tato věc byla vyřešena smlouvou mezi našimi státy. Přestože se sudíci s tím stále nesmířili a po revizi volají. Smutné je, že někteří „naši“ čelní politici jim do pozadí lezou. Je to ostudné, ale je to skutečnost,“ dodal Doubrava.

„Je výsostnou a výhradní věcí Poláků, zda a proč se oni k něčemu rozhodnou? A to v jakékoliv věci. Není na nás, Češích, abychom deklarovali nějaké postoje k něčemu, co navíc nemůžeme vůbec ovlivnit. Je podstatné dívat se především dopředu. Období druhé světové války je dnes už politicky ukončené období. Já si spíše myslím, že více než reálným požadavkem tento krok Poláků může být jejich možnou taktickou přípravou půdy pro další kroky do budoucna nebo o své budoucnosti. Možná třeba o referendu o setrvání Polska v EU. Jejich nevůle s počínáním EU, kde Německo je jedním z lídrů, je čím dál viditelnější. Je možné, že si touto nejnovější aktivitou připravují půdu pro takový krok. Jejich vláda není zdaleka tak vazalská jako ta naše,“ uvedl poslanec Karel Fiedler.

„Jestli se Polsko cítí být nedostatečně odškodněno, je to jeho věc. Pokud by dodalo přesvědčivé argumenty o nároku, tak by mělo mít podporu dalších. Osobně si myslím, že i občané ČR by měli být srozumitelně a jasně informováni, jestli jsou naše vztahy materiálně spravedlivě vypořádány vůči Nemecku, aby se například stále dokola nediskutoval problém sudetských nároků,“ říká senátor KSČM Václav Homolka.

„Přiznám se, že v této otázce se neorientuji, takže na to názor nemám,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra.

„Mně připadá, že 72 roků po skončení války je tento požadavek mimo realitu. Nevím, co tím Kaczyński sleduje. Nebudou v Polsku náhodou zase volby?“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.

Škody ve městě byly za někdejšího starosty Varšavy Lecha Kaczyńského – dvojčete současného šéfa PiS, jenž zahynul při letecké katastrofě u Smolensku před sedmi lety – odhadnuty na 45,3 miliardy dolarů.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

FOTO Odvázaná pařba za sněmovní ceny. Pavel Novotný, Feri a Piráti. A dnes dorazí Kalousek...

6:47 FOTO Odvázaná pařba za sněmovní ceny. Pavel Novotný, Feri a Piráti. A dnes dorazí Kalousek...

Starosta pražských Řeporyjí se chystána přivítání velké návštěvy. Přijede Miroslav Kalousek (TOP 09)…