Kristina Colloredo-Mansfeld sice hovořící plynně pěti jazyky, ale sama přiznává, že „blbě čéésky“. Právě její zkomolená čeština v Show Jana Krause ale dokázala rozesmát.
„Já mám prý teď strašnou nemoc...Víte, co já mám? Můj právník to řekl, že já mám restituční syndrom...,“ zmínila hned v začátku pořadu šlechtična, která tak dala najevo, že o zámek v Opočně nepřestane bojovat.
„Já vím, ten váš případ je komplikovaný! Oni vám to zabavili Němci za protiněmecké chování. Pak si to vzali Češi za to, že jste byli Němci, pak vám to nestihli vrátit a přišli komunisti. Ti ale brali i Čechům....,“ uvedl na to s ironií sobě vlastní Kraus.
„Pak jste o to požádala a oni vám to vrátili, ale zase vám to vzali rozhodnutím Ústavního soudu, který řekl, že ty křivdy nemůže napravit, neboť jsou starší, než je hranice roku 1948,“ shrnul pak ještě Kraus.
„Ale když vám to takhle řekli, jde to ještě vůbec se o to soudit?“ otázal se Kraus. „Jde to, jde to,“ odvětila na to hraběnka.
O Opočno požádala v roce 1991
Připomeňme, že spor o vlastnictví opočenského zámku se táhne přes dvacet let. Kristina Colloredo-Mansfeldová požádala o vydání zámku v roce 1991. O dvanáct let později rozhodly soudy o vrácení, ale v roce 2005 Ústavní soud všechny předchozí verdikty zrušil. V září 2006 pak Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek nižší instance, který určil, že zámek je vlastnictvím České republiky.
„Já ale myslím, že to není konec, nechci ale rozhodně o tom mluvit, abych nic neprozradila, abych jim nedala nějakou ideu a nápad, jak na to,“ odvětila na to Colloredo-Mansfeld, která se přitom vyjadřovala lámanou češtinou.
Právě její pojetí češtiny v pořadu vedlo někdy k úsměvným situacím. „Já jsem takový starý cikán, jsem ráda všude na chvíli,“ poznamenala třeba hraběnka a podotkla, že například v Řecku má již 36 let dům.
„Řekové mají jinou hlavu, pro mne jsou takoví orientální. A když přišel ten ´Í jú´, jak se to jmenuje? Jo, Evropská unie,“ uvedla do smíchu obecenstva Colloredo-Mansfeldová.
„Já jsem na to pyšný, tak jsem to hned přeložil,“ vmísil ale do toho okamžitě svou poznámku Kraus.
Přišel "I jú" a všechno zničil...
„No tak to nebylo moc dobrý pro ty Řeky. To byla země, co neměla moc peníze a všichni přitom byli šťastní a chodili do taveren a nechtěli moc. Měli svůj olivový olej, měli své rybičky a byli šťastný. Pak přišel ´I jú´a všechno bylo pro ně zničené. Oni nevěděli, co dělat,“ řekla doslova šlechtična.
„Měli možnost si půjčit peníze,“ nahrával hraběnce v tu chvíli Kraus. „No jo, ale když si oni půjčili, tak pro ně to bylo jako monopoly. Oni si řekli: no jo, teď máme 200 tisíc pro ty kozy...Oni si řekli, no to je výborný a když přijdou na tebe, já ti taky půjčím moje kozy a ty budeš mít taky 200 tisíc. Tak to bylo!,“ nastínila hraběnka začátek řecké krize.
„Oni nikdy neviděli moc peněz a tak s tím neuměli hospodařit. Všichni je pak kritizovali, i já. Ale oni jsou pracovití, mají však jinou hlavu a jsou chudáci v té situaci...“ dodala pak k tomu.
„A jakou mají hlavu Češi?“ vypálil svou další otázku Kraus. „Já nejsem moc politicky korektní člověk. Jsou ale dva druhy Čechů. Někteří jsou výborní, pracovití a fantastický. Druzí jsou líní, nechtějí nic dělat, chtěli by jen zaplatit a pořád něco kritizují,“ odvětila Colloredo-Mansfeldová.
Dostala od státu sedm a půl tisíc hektarů
Z jejího rozhovoru dále vyplynulo, že jí český stát vrátil dokonce několik tisíc hektarů lesů. „Lesy? Zaplaťpánbůh! To všechno mám, a je to výborný. Jsem ráda, že je mám, je to tak kolem sedmi a půl tisíc hektarů. Stará se mi o to syn,“ sdělila k tomu hraběnka s úsměvem.
K dotazu, jaké má plány s lesy pak řekla, že má do budoucna plán je skácet. „To je takový plán. Ale za všechno, co skácíte, musíte dát nový stromky,“ poznamenala a přitom mávala rukou, na níž byla záplava náramků. Na obou rukou pak měla i mnoho prstenů. “Pardon, vám to trošku chrastí, aby nám to nešlo do toho mluvení,“ okřikl ji za to mírně Kraus.
„My ale my máme i ten hon, a takové věci,“ sdělila dále hraběnka. „Jo zvěř,“ došlo Krausovi. „Celá moje rodina se stará o ty lesy,“ zmínila následně Colloredo-Mansfeldová s poznámkou, že pro ni pracují i Češi, ale s nimi má údajně dobré vztahy, stejně tak jako se starostou Opočna. „Když jsem přišla poprvé, tak to bylo hrozný, všichni na mne tak koukali,“ dodala s tím, že do tehdejšího Československa přišla v roce 1990 z Kanady a z Rakouska.
Rod Colloredo-Mansfeldů o svůj majetek přišel v roce 1942, kdy jej zabavilo gestapo na základě rozhodnutí říšských soudů, jež šlechtický rod označily za nepřátele Německa. V roce 1945 byli Colloredo-Mansfeldové vyhlášeni za osoby nepřátelské Československé republice a kolaboranty a jejich majetek převzal stát na základě Benešových dekretů. O návratu movitého i nemovitého majetku šlechticům rozhodl Zemský národní výbor v Praze v roce 1947. Mansfeldové se o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
