Na začátek svého projevu za přítomnosti několika desítek občanů Plzně Weigl uvedl: „K tomu, co Evropa prožívá, bych se chtěl zaměřit na migrační krizi.Tady je pocit, jako by byla za námi. Přes severní Afriku a Středozemní moře do Itálie proudí stále tisíce běženců a vztahy s Tureckem jsou velice křehké. Manchester nám dokázal, že dnešní západní Evropa čelí neřešitelnému problému. Platí daň za to, jací nezodpovědní politici v uplynulých desetiletích doširoka otevřeli dveře k nekontrolovatelnému přílivu lidí z jiných částí světa.“
Podle Weigla to bylo krátkozrakou motivací spolu s očekáváním, že ti lidé přicházejí dočasně, že se vrátí, že to je klasická pracovní migrace, ale „… její masový charakter v kombinaci se sociálním státem, blahobytem, vytvořil něco, co nikdo neočekával. Jak ohromně důležité pro civilizační rozvoj bylo vítězství kapitalismu, rozvoj moderní společnosti v západní Evropě, vznik národů a států a národní homogenita západních států, že Anglie, Francie a nakonec i Německo, o Skandinávii a Itálii nemluvě, měly proti nám, obyvatelům střední Evropy, Balkánu, ruského impéria tu výhodu, že žily v národnostně homogenní společnosti, že národnostní i náboženské a jiné boje byly zapomenuty, že národní stát západní Evropa, ve kterém mohla vykonávat politická rozhodnutí demokraticky pro rozvoj společnosti, dala světu jako model. My jsme to štěstí neměli, naše část Evropy se k tomuto stavu dopracovávala dlouhá desetiletí cestou mnoha střetů a konfliktů a rozpadů států.“
Multikulturní obšťastňovači jsou vlastně pokrytci
Západní Evropa byla podle Jiřího Weigla šťastným světem. „Dnes vidíme, že migrací se toto všechno změnilo a že západní Evropa má dnes problém takový, jakému čelily středoevropské nehomogenní země někdy před sto, sto padesáti lety. Je evidentní, že miliony lidí ze severní Afriky, z Blízkého východu nepřišly do západní Evropy proto, aby se z nich stali Francouzi, Angličani, Švédi, Němci. Oni přišli proto, aby v lepších materiálních podmínkách mohli v podstatě pokračovat ve svém způsobu života. Aby reprodukovali svoje společenské, náboženské struktury, představy a hodnoty. A multikulturalismus, o kterém se dnes tak hovoří, přináší své jedovaté ovoce. Říkám, že multikulturalismus je něco jako moderní, politicky korektní apartheid. Je to ideologie, která tvrdí, jak je krásné, když různé národy, různé kultury žijí paralelně vedle sebe a právě ta jejich diverzita je navzájem obohacuje. To víme, že je nesmysl. Zvykli jsme si, že je to argument levicových pokrokářů, kteří školí svět o tom, že toto je ten humanismus k lidem, to je ten jiný přístup k lidem z jiných civilizací,“ nebral si servítky Weigl.
„Já mám neustále pocit, že multikulturalismus obsahuje současně velmi silný rasistický náboj. Je to něco jako se v současné pokrytecké společnosti tvářit jako humanista, být solidární s těmi barevnými spoluobčany a přitom současně tvrdit, jak je přínosné, že vedle nich musíme bydlet, musíme žít, že oni jsou něco úžasného, že mohou žít podle svých tradic, které nás všechny obohacují. Vidíme, že to tak není. Naopak, že ten multikulturalismus vytváří frustrované společnosti žijící vedle sebe v konfliktech, nedůvěře, ve střetech, v narůstající nenávisti, že ten multikulturalismus je něco, co lidi odcizuje, co brání tomu, aby se vytvářela jednotná pospolitost.“
Nemilovat, ale zničit!
Po manchesterském útoku vystoupila podle Weigla v médiích britská velvyslankyně, která přes desítky mrtvých a zraněných stále opakovala, jak britská společnost je úžasná, multikulturní, pestrá, barevná a jak si to musí Evropa zachovat a ubránit. „Nevím, jaká je to hodnota, když vedle sebe žijí různé skupiny, z nichž jedna čas od času povraždí někoho z té druhé skupiny. Myslím, že takovou hodnotu všichni rádi oželíme. Západní společnost dobře ví, že se dostala do neřešitelného problému, protože má mezi sebou občany, kteří ve skutečnosti nesdílejí ten pocit sounáležitosti s tou původní populací. Mne vždycky zlobí komentář, když po útoku naši novináři v souladu s politickou korektností začnou psát, že není pravdou, že v Paříži, Manchestru, Bruselu nebo kdekoliv jinde vraždil přistěhovalec. Vždyť to byl Francouz, Angličan, Němec,“ rozohnil se vůči mainstreamovým médiím Weigl.
„Pak se objeví jméno teroristy a každý samozřejmě ví, že to je muslim z blízkovýchodní země, a je úplně evidentní, že ten člověk, který vraždil ve Francii, nemůže být Francouz. Protože Francouz by Francouze nevraždil. Je to člověk, který má francouzské občanství, ale za Francouze se nepovažuje, Francouzem se necítí, Francouze naopak nenávidí a snaží se je zničit. A oni říkají – byl narozen ve Francii, má francouzské občanství. Je to stejné, jako kdybychom říkali, že Konrád Henlein nebo K. H. Frank byli Češi, protože se narodili v Čechách, většinu svého života byli československými občany a v Čechách žili. Myslím, že by to považovali za smrtelnou urážku,“ přišel se zajímavým příměrem bývalý poradce Václava Klause.
Problém není islám, ale novodobí kolonizátoři
„Ale nezlobme se na ně až tak,“ překvapil přítomné Weigl a hned vysvětlil: „Spousta lidí se pod dojmem strašlivých zločinů, kterých se tito lidé dopouštějí, soustředila na islám a bojuje proti islámu. Já si myslím, že je to falešný cíl. Islám je tady zhruba půldruhého tisíce let. Nechme islám islámem, nechme jej muslimům, ať se s ním vyrovnají, jako křesťané museli vyřešit vztah křesťanství k moderní společnosti. Myslím, že středověké křesťanství mělo stejné problémy. Je na nich, aby tu víru přizpůsobili modernímu životu. Ale problém, který působí tuto šílenou bezpečnostní situaci v Evropě, není islám, ale ti, kteří sem muslimy masově transportují. Kteří otevírají dveře kolonizaci, kteří, přestože to neříkají, s nimi hrají velmi falešnou hru a v té migraci vidí pozitivní nástroj na to, jak změnit Evropu k obrazu svému, jak ji přeměnit, narušit, rozbít, a doufají, že Evropa se stane homogennější, jednotnější, že budou schopni touto cestou vytvořit z Evropy cosi jako Spojené státy americké a z těch tolik rozdílných evropských národů migrací, tím sjednocujícím amalgámem, vytvořit nového Evropana, nového člověka. Přitom absolutně ignorují ty, které do Evropy přivádějí, a je to další ukázka pokryteckého opovržení lidmi z třetího světa, které vytrhávají z jejich původních společenství, domovů a zavádějí je někam do absolutně odlišného světa, nepochopitelného, těžko přijatelného.
Je paradoxem, že hlavními propagátory migrace jsou ti lidé, kteří na druhé straně hlásají přeměnu evropské společnosti od jejích tradičních hodnot, ať třeba rodinných, kteří hlásají feministické, genderistické, homosexualistické... všechny tyto teorie, které jsou různými neziskovými organizacemi tolik tlačeny i v naší společnosti; tak, aby došlo k zásadní proměně světa, na jaký jsme byli zvyklí,“ odkrýval mnohdy spiklenecké teorie Weigl. „Tito lidé s těmito cíli se současně snaží sem přivádět statisíce a miliony lidí ze světa, který je absolutně, diametrálně vzdálený našim hodnotám. Pro člověka, který přijde z Afriky, Blízkého či Středního východu je to, jak vypadá dnes západní Evropa a jaké hodnoty vyznává, jaké tendence se v ní prosazují, tak pro něj je to hodnotově, morálně nepřijatelný zjev jako Sodoma, Gomora. Je to něco jako příklad úpadku a společenského rozkladu. V kombinaci s multikulturalismem, ghettem, životem v těch paralelních společnostech to nemůže dopadnou jinak než konfliktem, agresí, pocitem, že ta společnost, ve které se tito lidé ocitli bez svého velkého přičinění, si nezaslouží ochranu. Ti lidé jsou denně přesvědčováni, že pro společnost, která se k nim ve skutečnosti staví zády, která jenom slovně, pokrytecky vyznává altruismus, jsou stále těmi podřadnými Araby, Afghánci, Peršany a nikdy se nestanou těmi Francouzi, Němci, nikdy se nestanou součástí skutečné společenské elity.“
Tyto společenské bloky v nich podle Weigla vytvářejí pocit agrese, nenávist a najednou se obracejí zpět a hledají zpátky svoji identitu. „Když čtete životopisy těch teroristů, tak vždy je to jako přes kopírák – byl to normální chlapec z velkoměstského předměstí, který pil alkohol, obvykle bral drogy, byl nezaměstnaný, sem tam něco ukradl, o islámu neměl absolutně žádné tušení. A najednou dospěl do určitého věku, kdy začal brát rozum a zjistil, že vůbec není tím Francouzem, tím Švédem, že je prostě Arab, že na něj lidé tak koukají, přestože má v pase napsáno, že je Francouz. Začne se pídit po svých kořenech, začne exaltovaně hledat, co je to arabství, co je to turectví, co jej činí odlišným, a začne vzývat až přehnaně to, co jej dělá jiným, než je jeho domácí prostředí. To je ta radikalizace. Oni své šance ve společnosti žádné nevidí. Takové sem masově dovážejí současné evropské elity s bláhovým domněním, že z nich vytvoří nové Evropany. Naopak, rozkládají vlastní společnosti, ženou je na práh občanské války, ženou je do sociálních krizí a vojenských konfliktů,“ hovořil za naprostého ticha desítek konsternovaných posluchačů ředitel Institutu Václava Klause.
„Z Bruselu i evropských mocností bude rezolutní tlak na středoevropské státy, aby se podřídily nucené kolonizaci svých území ze strany migrantů z muslimského světa. Migrační krize je nejostřejším zrcadlem, které je nastaveno nebezpečnosti Evropské unie pro nejen naši národní identitu a existenci,“ varoval v závěru svého projevu Weigl. Pokud se vzdáme práva rozhodovat, kdo tady má žít, tak brzo „spláčeme nad výdělkem“.
Terorista se čtrnácti identitami
V roce 2015 přišlo do Německa nekontrolovaně přes milion a půl migrantů z úplně jiné kulturně a historicky odlišné společnosti. Touto statistikou začal svůj projev předseda bavorské AfD Petr Bystroň. „Největší bezpečnostní riziko pro svět i EU je Německo. Německá vláda a kancléřka pozvala migranty, kteří prošli balkánskou cestou z Rakouska do Německa. A německá vláda tlačí na to, aby se tito migranti začali rozdělovat po Evropě. Tlačí na to, abyste si je vzali i sem do Čech,“ varoval Bystroň a připomněl událost z bavorského Ansbachu, kdy ve vlaku běhal mladý Afghánec se sekerou a „posekal tam čtyři turisty z Asie“.
„Před Vánocemi zabil Amis Amiri dvanáct lidí v centru Berlína, v hlavním městě Německa, k tomu ještě těžce zranil padesát lidí. To byl člověk, který měl čtrnáct identit! Obelhal stát, Evropskou unii, Německo už při vstupu do našeho území a podváděl permanentně celou dobu. A jaké jsou reakce? Před 30 lety se Německo potýkalo také s terorismem. To byl terorismus, byla to RAF (Frakce Rudé armády – západoněmecká levicová teroristická skupina – pozn. red), která vraždila. Po prvních vraždách vystoupil tehdejší kancléř Helmut Schmidt v televizi a zcela jasně řekl, že se stát tomu terorismu postaví čelem, že proti němu bude bojovat všemi dostupnými prostředky. A hlavně řekl, že každý, kdo tu situaci bagatelizuje, že se staví mimo naši společnost. Reakce dnes jsou přesně opačné. Kdo dnes bagatelizuje, to jsou naši špičkoví politici. S terorismem nebojují všemi dostupnými prostředky, naopak. Ze společnosti vyčleňují ty, kteří na to upozorňují,“ upozornil na realitu u našeho západního souseda a partnera Petr Bystroň.
Psali jsme:
… když média mlčí…
„Při každém znásilnění, krádeži i přepadení buď média o tom vůbec neinformují, nebo uvádějí, že se jedná o ojedinělý případ. Několik obětí, těch znásilněných dcer, se rozhodlo, že toto začnou monitorovat a že tyto ‚ojedinělé události‘ budou dávat do statistiky. Zanášely to do mapky několik měsíců,“ ukázal přítomným mapku s incidenty Petr Bystroň. „Politika na to reaguje tak, že udělá velký nátlak na Facebook; a ten tuto facebookovou stránku zavřel. Tu už nenajdete. Měl jsem nedávno rozhovor v České televizi a tam mi redaktor říká: ‚Snad nechcete říci, že média v Německu nejsou svobodná?‘ Já dávám příklad – znásilněné děvče ve Freiburgu. Devatenáctileté děvče po znásilnění zabito afghánským uprchlíkem, takže aféra globálního měřítka. Tam přijely televizní společnosti od USA přes Norsko a Japonsko a vysílaly to; a německá veřejnoprávní televize ARD svobodně rozhodla, že je to záležitost lokálního charakteru, o které není třeba vysílat. Taková je momentálně situace v Německu,“ referoval předseda bavorské AfD.
„Nám se v Německu vykládá, že migraci potřebujeme. Ve světe je momentálně přes 67 milionů lidí jako běženci. Pozvat všechny do Německa? Absolutní nesmysl! Zaopatřit jednoho migranta v Německu je třicetkrát dražší než v Turecku. Oni přece nemusí jít dalších tři tisíce pět set kilometrů a projít dalších sedm zemí. Ale oni nezůstanou ani v Rakousku,“ konstatoval Bystroň.
Příklad od protinožců
„Říkali nám, že ti, co k nám přicházejí, jsou sami dobře vzdělaní.“ Sál zabouřil smíchem. „Tak 15 procent z nich jsou negramotní a z Afghánců je to dokonce 70 procent. To jsou ty vysoce kvalifikované pracovní síly, které údajně potřebujeme. Ty eurohujerské statistiky, které se nám předkládají, hovoří o tom, že už za sedm let možná každý druhý z těch migrantů bude mít nějakou práci. Ovšem i když migranti pracují a platí daně, tak díky svému vzdělání jsou v takovém sektoru, že jsou v tom sociálním systému ještě pořád příjemci, jsou pořád deficitní. Takže vidíme, že migranty nepotřebujeme. A je tu otázka – mohli jsme tu migrační vlnu zastavit? Slyšíme, že v Řecku je velmi komplikované a dlouhé pobřeží a je to strašně složité.
Austrálie měla také stejný problém s migrační vlnou před pár lety, a zvládla to. Jednak udělali reklamu v zemích, odkud migranti přicházeli, kde jasně napsali: ‚Nemůžeš zůstat v Austrálii, když přijedeš ilegálně.‘ Co udělali emigranti? Nevěřili. Zaplatili překupníkům čtyři pět tisíc dolarů, přijeli na pobřeží Austrálie. Přijala je hraniční stráž se slovy, že tady máte inzeráty, že tu nemůžete zůstat, nejste tu vítáni a tady máte loď s elektronickým řízením a ta vás zaveze přesně na to místo, odkud jste přijeli. To dělali několik měsíců. Nikdo přece nechce vydat tisíce dolarů za jednodenní cestu, takže se to rozkřiklo. Ovšem v Evropě je srdečně přivítala kancléřka Merkelová a udělala si s nimi selfíčko a na nádraží je vítala děvčata…“
Varování a ponurá prognóza
„Co dnes dělá Frontex? Vy jako migrant se sám nemusíte dostat až do Itálie,“ nebral si servítky Bystroň. „Vy víte, že přijede fregata Evropské unie a naloží vás a pěkně odveze do Itálie. Toto dělá EU. To samé dělali němečtí pohraničníci. To jsem viděl na vlastní oči. Když migranti přicházeli z Rakouska po dálnici, tak z nich hned vytvořili skupinky, přijely autobusy Bundeswehru, naložili je a přivezli do Bavorska. Na druhé straně, vesničtí policisté z Makedonie zastavili nekonečnou vlnu migrantů. To, co pokračuje, je nátlak EU na přerozdělování. Lidi, kteří se podle statistiky chovají neproporcionálně kriminálně a mezi nimiž je několik set potencionálních teroristů, kteří tady vraždí, tak my je máme přerozdělovat, aby se rozdělili do všech zemí. Aby nebyli jen v Německu, ve Švédsku a ve Francii. Ptáme se, proč je tomu tak?“ varoval Bystroň
A pak si smutně zaprognózoval: „Dostaneme se do situace, kdy ten systém jednou zkolabuje. Euro se neudrží. A pokud toto bude, musíte zabránit, aby vás lid nezlynčoval. Proto musíte zavést nějaká bezpečnostní opatření, aby se tomu zabránilo. Vzít lidem zbraně, i když je mají legálně, zavést kamery na každém kroku, aby byli monitorováni, navýšit stavy policie, a pokud možno ji vyzbrojit jako armádu, nechat stát takového policajta se samopalem na každém rohu. A na to potřebujete poptávku ve společnosti. Protože to nikdo momentálně nechce. V momentě, kdy budou v Praze teroristické útoky, tak to tam bude. Politické diskuse i v Německu už jsou směřovány pouze tímto směrem. Ne, jak ten problém vyřešit, ale jak pracovat na těch symptomech, jak potřebujeme bezpečnostní opatření. Já si myslím, že vůbec nemusíme bezpečnostní opatření zvyšovat. Nemusíme přerozdělovat, nemusíme rozšiřovat, a už vůbec nemusíme rozšiřovat opatření, která mají sloužit k perzekuci vlastních lidí,“ varoval předseda bavorské Alternativy pro Německo.
Každý chce být populista?
Na tiskové konferenci, která předcházela setkání, uvedl Petr Bystroň pro dva přítomné novináře: „Každý politik, který poslední dva roky nespí a zabývá se politikou, tak se tím bezpečnostním expertem nechtě automaticky stává, protože to je téma, které hýbe společností nejvíce. Kriminalita se v Německu jednoznačně zvýšila, máme tam nárůst v určitých oblastech, který souvisí s tím, že tam přišlo milion a půl lidí z jiné části světa, kteří nejsou integrovaní, nejsou zvyklí žít takovým sytémem jako my a kteří mají sklony páchat určité trestné činy. Všechny teroristické činy v Německu byly spáchány lidmi s přistěhovaleckým pozadím a většinou právě lidmi, kteří přišli poslední dva roky. Máme přece ještě snad demokracii a vláda by měla dělat, co chce lid, a ona dělá přesně opak. A ještě lidu říká, že si na to má zvykat.“
Poté ještě hovořil o populistech: „... to je pejorativní výraz, který se používá vždy na určité spektrum. Ještě jsem neslyšel někoho z politiků nebo novinářů, že by řekl levicoví populisté. Ale teď dochází k tomu, že přebírají pozice, které zastáváme dva roky. Ještě před měsícem nám bylo řečeno, že jsme téměř fašisti a nacisti. A teď se postaví kandidát na kancléře ze strany SPD, což jsou formálně socialisté, a řekne přesně to, co jsme požadovali, že kriminální cizinci by se měli odsunout. Ale kdyby to tak udělali. Oni to přeberou jen verbálně před volbami. Pro nás je otázka, kolika procentům lidí stačí, že jim toto řeknou. Oni to berou v plném vědomí, v podstatě berou, že se to pak neudělá. Ale teď jim fakt stačí, že toto říká. A my bojujeme o ty, kterým to nestačí,“ uvedl Petr Bystroň.
Je uvnitř „jeho“ strany krize? „Není. Samozřejmě tam bylo určité napětí, ale to je v každé straně, když se volí kandidátky. Je pochopitelné, že žena, která je těhotná, v době, kdy matky chodí na mateřskou, ať trochu zůstane v ústraní. Takže předsedkyní je, ale zvolily se dvě osoby na volební boj v nadcházejících měsících,“ vysvětlil k mediálním spekulacím ohledně rozpadu nebo boje ve vedení AfD Bystroň. Na závěr pak řekl: „V Bavorsku máme nejtěžší situaci, protože zde dlouho vládne pravicová populistická strana CSU a má tam nad 50 procent. Navíc tam máme Svobodné, kteří mají kolem sedmi deseti procent, takže tam to pravicové spektrum je opravdu dobře pokryté.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
